PML View
wsj1146.cz
mrp-layer | PCEDT/mrp/wsj1146.cz.mrp.gz |
---|
a-layer | PCEDT/pml/wsj1146.cz.a.gz |
---|
m-layer | PCEDT/pml/wsj1146.cz.m.gz |
---|
t-layer | PCEDT/pml/wsj1146.cz.t.gz |
---|
w-layer | PCEDT/pml/wsj1146.cz.w.gz |
---|
treex-layer | PCEDT/treex/wsj1146.cz.treex.gz |
---|
s-1
Polská
krysa
se
letos
v
zimě
dosyta
nažere.
s-2
Vlhké
stodoly
po
celé
zemi
totiž
zaplní
tuny
nádherně
plesnivějících
brambor,
ječmene
a
pšenice,
jelikož
státní
nákupčí
odmítnou
tisíce
zemědělců.
s-3
Důsledkem
bude
mnoho
nenarozených
selat,
takže
v
řeznictví
bude
viset
podstatně
méně
šunky.
s-4
Avšak
vzhledem
k
bouřlivé
inflaci
bude
pro
soukromé
zemědělce
zrní
ve
stodolách
stále
bezpečnější
sázka
než
peníze
v
bance.
s-5
Nezdolný
rolník
opět
drží
budoucnost
Polska
ve
svých
rukou.
s-6
Pokud
jeho
práce
nedokáže
v
tomto
umírajícím
a
pokřiveném
systému
vyprodukovat
zisk,
nezíská
ho
na
svou
stranu
ani
vstřícná
nová
vláda
Solidarity.
s-7
V
nadcházejících
měsících
bude
mimořádná
potravinová
pomoc
přicházející
ze
Západu
jediný
nárazník
mezi
veřejností
lačnící
po
mase
a
novou
politickou
katastrofou.
s-8
Stávkující
tovární
dělníci
loni
vytrhli
z
rovnováhy
šéfy
polských
komunistů,
letos
jim
podrazili
nohy
zemědělci.
s-9
Zemědělci
si
totiž
v
červnu
schovávali
maso,
mléko
a
obilí
a
čekali
na
obvyklé
červencové
zvýšení
cen,
nařízené
státem.
s-10
Jenže
komunisté
místo
toho
ceny
zmrazili.
s-11
Zemědělci
se
pustili
do
bojkotu
a
z
obchodů
zmizelo
maso.
s-12
1.
srpna
stát
zrušil
kontrolní
opatření
a
ceny
potravin
vystřelily
vzhůru.
s-13
Bez
pojistných
zásob
inflace
vyletěla
jako
raketa.
s-14
Právě
v
té
chvíli
poslušná
stará
Rolnická
strana,
zoufale
se
pokoušející
přežít
krizi,
utnula
vazby
s
komunisty
a
v
první
osvobozené
vládě
východního
bloku
se
přidala
k
Solidaritě.
s-15
Jenže
než
Solidarita
v
září
převzala
úřad,
škoda
už
byla
napáchaná.
s-16
"Mankoflace,
jak
situaci
začali
nazývat
ekonomové,
se
vyhrotila.
s-17
Náklady
na
vykrmení
selete
i
nadále
předháněly
výdělek
za
jeho
prodej.
s-18
Zemědělci
pořád
zuřili.
s-19
Zuří
dosud.
s-20
Za
úsvitu
jednoho
chladného
dne
stovky
z
nich
jedou
na
soukromý
trh
do
Radzyminu,
města
nedaleko
od
Varšavy,
kam
vlečou
selata,
dobytek
a
pytle
s
krmivem,
které
je
státní
oficiální
nákupčí
nemohou
přinutit
prodat.
s-21
Tam
se
snaží
najít
vyšší
cenu.
s-22
V
urputném
návalu
nákladních
aut
a
vozů
tažených
koňmi
na
udusaném
poli
se
Andrzej
Latowski
vší
silou
snaží
dostat
kvičící,
tlusté
prase
do
kufru
polského
fiata
jednoho
soukromého
řezníka.
s-23
"Samozřejmě
že
je
lepší
prodávat
soukromě,"
říká,
když
řezník
odjíždí.
s-24
"A
proč
jim
je
vlastně
prodáváte?"
s-25
Mladý
zemědělec
vydělává
peníze
právě
na
několika
prasatech,
které
tu
prodá.
s-26
Dlouho
nebude,
protože
jeho
zásoby
žita
a
brambor
z
dob
starého
státu
docházejí.
s-27
"Nemám
čím
krmit,"
říká.
s-28
"Teď
člověk
nic
nekoupí.
s-29
Nechápu
proč."
s-30
Edward
Chojnowski
ano.
s-31
Má
zaparkovaný
nákladní
vůz
za
polem,
v
řadě
aut
prodejců
obilí.
s-32
Má
ho,
stejně
jako
ostatní,
naložený
žitem,
pšenicí
a
ovsem
v
pytlech
s
nápisem
"Azbest.
Vyrobeno
v
SSSR."
s-33
Zemědělec
u
vedlejšího
náklaďáku
vykřikuje:
"Pšenice!
s-34
Dobrá
kvalita!
s-35
Levnější
nebude!
s-36
Prodáváme
přímo!"
s-37
Nějaká
obézní
žena
se
šátkem
nabere
hrst
obilí
do
ruky,
nechá
jej
propadnout
skrz
prsty
a
vysází
mu
kopičku
zlotých.
s-38
"Lidé
na
vesnici
vykrmují
prasata,"
říká
Edward
Chojnowski,
opírající
se
o
zadní
stěnu
auta.
s-39
"Nemůžou
si
kupovat
krmivo
od
státu."
s-40
Není
ho
dost.
s-41
U
mě
nakupuje
i
pár
státních
zprostředkovatelů.
s-42
Něco
prodám,
ale
moc
ne.
s-43
Spíš
čekám.
s-44
Doma
mám
plno
zásob."
s-45
Toho
dopoledne
neprodal
nic
moc
ani
v
Radzyminu.
s-46
Po
skončení
si
zemědělci
odvážejí
většinu
toho,
co
navezli.
s-47
Takový
soukromý
trh
prostě
není
dost
velký
na
to,
aby
všechno
utáhl
sám.
s-48
Pozůstatky
stalinismu,
jak
se
zdá,
nebudou
mizet
nijak
rychle.
s-49
Státní
monopoly
budou
i
nadále
dusit
obchod,
navzdory
"volným"
cenám,
dokud
je
nenahradí
něco
jiného.
s-50
Polské
zemědělství
bude
potřebovat
komplexní
soukromou
síť
zásobovatelů,
zpracovatelů
a
distributorů
-
včetně
nového
výrobního
průmyslu,
který
by
ji
zásoboval
traktory,
pesticidy,
hnojivem
a
krmivem.
s-51
Komunisté
40
let
pracovali
na
tom,
aby
tu
nikdy
nevznikly
žádné
takové
kapitalistické
struktury.
s-52
Jejich
výstavba
bude
vyžadovat
podporu
Západu
a
odstranění
politického
balastu,
na
čemž
Solidarita
sotva
začala
pracovat.
s-53
Polské
zemědělství
však
má
k
dispozici
jeden
velký
vklad:
soukromého
zemědělce.
s-54
"Máme
co
do
činění
s
opravdovými
podnikateli,"
říká
Antoni
Leopold,
ekonom,
který
dělá
poradce
Venkovské
solidaritě,
venkovské
odnoži
dané
organizace.
s-55
"Je
jich
hodně
a
mají
majetek."
s-56
Polští
rolníci,
zavrhující
kolektivizátory,
kdysi
byli
pro
ortodoxní
komunisty
zdrojem
ostudy.
s-57
Teď
jsou
v
řadách
komunistických
reformátorů
objektem
záště.
s-58
Prvořadou
prioritou
reformátorů
jsou
potraviny,
klíč
k
podpoře
ze
strany
lidu.
s-59
Jak
Číňané
ukázali
a
jak
se
Sověti
právě
učí,
rodinné
zemědělské
statky
prosperují
tam,
kde
družstva
ztroskotávají.
s-60
Zdá
se,
že
osobní
vlastnictví
je
nejlepší
hnojivo.
s-61
Poláci
ho
mají
celou
dobu.
s-62
2,7
milionů
malých
soukromých
statků
zahrnuje
76
%
orné
půdy
Polska.
s-63
Na
ní
čtvrtina
z
39
milionů
obyvatel
Polska
pěstuje
tři
čtvrtiny
veškerého
obilí,
hovězího,
vajíček
a
mléka;
devět
desetin
ovoce,
zeleniny
a
brambor.
s-64
Polští
rolníci
jsou,
stejně
jako
římskokatolická
církev,
pilířem
národa.
s-65
Ať
se
komunisté
snaží
sebevíc,
rolníky
ani
nenahradí,
ani
nezlomí.
s-66
A
že
to
zkoušeli.
s-67
Několik
kilometrů
za
Radzyminem
se
zablácená
silnice
zužuje
na
polní
pískovou
cestu,
vedoucí
do
Zalubice,
vesnice
s
polorozpadlými
statky.
s-68
Czeslaw
Pyszkiewicz
vlastní
30
akrů
rozdělených
na
14
dílů.
s-69
Pěstuje
ječmen
a
brambory
pro
pár
slepic,
pět
krav
a
25
selat.
s-70
V
zaplátovaných
kalhotách
a
roztrhaných
botách
stojí
na
dvoře
před
stodolou
a
bezmocně
a
zatrpkle
se
rozhlíží
po
polích.
s-71
"Je
tady
špatná
půda,"
říká.
s-72
Do
roku
1963
byla
dobrá.
s-73
Pak
tam
stát
postavil
přehradu,
aby
daná
oblast
měla
zdroj
pitné
vody.
s-74
Zemědělci
si
lehli
před
buldozery.
s-75
Jejich
protesty
nikoho
nezajímaly.
s-76
Kvůli
přehradě
v
Zalubici
klesla
výška
vody.
s-77
Czeslaw
Pyszkiewicz
se
usměje
a
svraští
obočí.
s-78
Přesně
to
čekal.
s-79
Za
jeho
život,
tj.
47
let,
komunisté
do
vesnice
přivedli
elektřinu
a
potrubí
pro
dopravu
pitné
vody
z
přehrady.
s-80
Telefon
nikoli.
s-81
Plyn
nikoli.
s-82
"Chtěli
jsme,
aby
tu
postavili
silnici,"
říká.
s-83
"Začali,
ale
stavbu
nedokončili."
s-84
Před
prasečím
chlívem
stojí
traktor,
jeho
jediné
mechanizované
zařízení.
s-85
"Je
ruský.
s-86
K
ničemu.
s-87
Ty
součástky
jsou
hotová
tragédie.
s-88
I
kdybych
měl
plno
peněz,
stejně
bych
si
nemohl
koupit,
co
potřebuju."
s-89
To
samé
může
říct
o
uhlí,
cementu,
řezacích
kotoučích.
s-90
V
Polsku
jsou
jen
4
%
všech
investic
orientovány
na
potřeby
zemědělců;
na
Západě
je
to
téměř
20
%.
s-91
Těch
pár
velkých
státních
družstev
se
jako
první
vrhají
na
to,
co
je
k
mání.
s-92
Používají
o
60
%
více
hnojiva
na
akr,
dvojnásobek
vysokojakostního
krmiva.
s-93
Přesto
je
jejich
největší
pýchou
to,
že
produkují
32
%
polského
vepřového.
s-94
"Od
známých
jsem
slyšel,
že
státní
družstva
jsou
dotovaná,"
říká
Czeslaw
Pyszkiewicz,
zatímco
jeho
žena
Wieslawa
přináší
na
slunce
několik
židlí.
s-95
"Jedno
tady
máme
poblíž.
s-96
Hodně
se
tam
plýtvá.
s-97
Soukromý
zemědělec
neplýtvá
nikdy
ničím."
s-98
Stát
ukončil
protlačování
rolníků
na
seznam
dotovaných
družstev
před
více
než
30
lety.
s-99
Přesto
se
nátlaku
nikdy
úplně
nevzdal.
s-100
Donedávna
zemědělec
bez
dědice
musel
svou
půdu
odkázat
státu,
jinak
by
nedostal
důchod.
s-101
Výška
důchodu
dosud
závisí
na
tom,
jaký
objem
produkce
prodává
státu.
s-102
To
samé
platilo
pro
přidělování
materiálu,
až
do
doby,
dokud
byl
stát
schopen
plnit
svůj
díl
dohody.
s-103
Přesto
stát
jako
takový
prodává
semena
a
stroje.
s-104
Když
zásoby
docházejí,
často
je
jen
vymění
za
mléko
nebo
obilí.
s-105
Soukromý
polský
zemědělec
může
svobodně
kupovat
a
prodávat
půdu,
najímat
si
pomoc,
rozhodovat
o
tom,
co
a
jak
bude
pěstovat.
s-106
Smí
svobodně
investovat
do
kuřat,
může
skončit
kvůli
tomu,
že
nemá
drátěné
pletivo.
s-107
Má
spoustu
svobody,
ale
nemá
na
výběr.
s-108
"Jsem
na
vlastní
půdě,"
říká
Czeslaw
Pyszkiewicz.
s-109
"Nemusím
nikoho
poslouchat."
s-110
"Někdy,"
říká
jeho
manželka,
"z
toho
máme
radost."
s-111
Vyhladověním
rolníka
komunisté
vyhladověli
i
Polsko.
s-112
Vesnice
jako
Zalubice
živoří
v
poušti
sestávající
z
nekvalitních
škol
a
pár
doktorů.
s-113
Příjem
zemědělců
se
pohybuje
15
%
pod
průměrem.
s-114
Mladí
odcházejí,
především
dívky,
které
nehodlají
ručně
dojit
krávy.
s-115
Někteří
muži
zůstávají
s
nejlepším
přítelem,
lahví
vodky,
ale
dva
miliony
akrů
půdy
leží
ladem.
s-116
Bez
strojů
se
dobré
statky
nemohou
rozrůstat.
s-117
Takže
úroda
brambor,
která
kdysi
čítala
47
milionů
tun,
klesla
na
35
milionů.
s-118
Spotřeba
masa
je
na
úrovni
roku
1979,
produkce
vepřového
na
úrovni
roku
1973,
produkce
mléka
na
úrovni
šedesátých
let.
s-119
Pokud
potravinová
krize
zničila
komunisty,
potravinová
revoluce
podpoří
Solidaritu.
s-120
Potenciál
je
patrný
u
každé
silnice
do
Varšavy:
tvrdá
dřina
v
řadě
skleníků,
rozprostírajících
se
za
moderními
sídly,
které
do
světa
vytrubují
bohatství
svých
majitelů.
s-121
V
Polsku
je
přebytek
chutné
zeleniny;
nakládané
okurky
a
kyselé
zelí
nabývají
na
kvalitě,
státní
monopoly
už
dávno
nefungují.
s-122
Další
v
řadě
je
obilí,
mléko
a
maso.
s-123
Výzva
pro
soukromý
provoz
v
oblasti
masivních
traktorů
bude
dlouhodobější
a
finančně
náročnější,
než
si
Polsko
může
dovolit,
ačkoli
udírna
či
okresní
mlékárna
mohou
růst
jako
houby
po
dešti.
s-124
Polsko
v
tomto
směru
nevyrábí
žádné
tovární
stroje.
s-125
Solidarita
je
chce
ze
Západu.
s-126
Maria
Stolzmanová,
jedna
z
jejích
odbornic
na
zemědělství,
narovinu
prohlašuje:
"Požádáme
Světovou
banku
o
pomoc
při
destrukci
starého
systému."
s-127
Felix
Siemienas
ho
ničí
právě
teď.
s-128
Balí
vepřové.
s-129
V
lednu
byl
schválen
zákon
povolující
mu
udit
slaninu,
aniž
by
choval
prasata.
s-130
Využil
toho.
s-131
Polsko
má
nedostatek
podniků,
nikoli
podnikavosti.
s-132
"Zemědělci
platím
hodně
a
svým
zaměstnancům
platím
pětinásobek
státního
platu,"
říká.
s-133
Je
ve
Varšavě,
kde
by
si
chtěl
otevřít
obchod.
s-134
"Platím
si
dopravu
a
moji
zákazníci
mají
každý
den
čerstvé
chlazené
plátky.
s-135
Nikoho
nedotuji.
s-136
Všichni
kolem
mě
si
žijí
dobře.
s-137
Ano,
mám
vysoké
ceny.
s-138
Když
nikdo
nebude
kupovat,
stáhnu
ceny
dolů.
s-139
Tak
to
chodí.
s-140
To
je
prostě
trh."
s-141
Felix
Siemienas
vydělává
jmění
-
10 000
dolarů
měsíčně,
udává.
s-142
Koupil
si
módní
západní
oblečení
a
zelený
Mercedes
s
americkou
vlajkou
na
okně.
s-143
Stroje
na
zpracování
masa,
které
sehnal,
jsou
však
50
let
staré.
s-144
"Nechci
drahé
stroje.
s-145
Kdyby
se
situace
změnila,
nezbavím
se
jich."
s-146
To
je
taktika.
s-147
Tím,
že
Solidarita
při
jednání
s
tehdejšími
komunistickými
figurkami
Rolnické
strany
získala
navrch,
vystrašila
zemědělce-podnikatele.
s-148
Když
představitel
Solidarity
Lech
Walesa
přijal
podporu
rolníků,
Venkovská
solidarita
byla
proti,
ovšem
marně.
s-149
Opět
protestovala
v
září,
když
ministerský
předseda
Tadeusz
Mazowiecki
váhavě
jmenoval
člena
Rolnické
strany
ministrem
zemědělství.
s-150
Rolníci
i
Vesnická
solidarita
vytvářejí
nové
politické
strany
pro
zemědělce.
s-151
Rolníkům
se
možná
povede
tah
proti
Solidaritě;
ona
bezohledná
reforma
vytáhne
miliony
z
polí.
s-152
Příští
rok
na
jaře
se
obě
strany
utkají
v
místních
volbách.
s-153
Jenže
do
té
doby,
a
patrně
i
dlouho
poté,
komunistický
mařicí
aparát
-
od
předsedy
mlékárny
po
bankovního
managera
vesnice
-
zůstane
zasazen
na
polském
venkově.
s-154
"Víme,
jak
přejít
z
kapitalismu
na
socialismus,"
řekl
jednoho
odpoledne
Sergiusz
Niciporuk.
s-155
"Nevíme,
jak
se
dostat
od
socialismu
ke
kapitalismu."
s-156
Obdělává
12
akrů
v
Grabowiecu,
jedné
z
nejchudších
oblastí
v
Polsku,
která
je
tři
kilometry
od
sovětských
hranic.
s-157
Právě
jde
nahoru
po
schodech
vyštukované
budovy
v
nedaleké
vesnici,
kam
jde
za
komunistickým
úředníkem,
označovaným
"naczelnik".
s-158
"Řada
Poláků
doufá,
že
tahle
vláda
padne,"
říká
Niciporuk
z
místní
radnice
a
člen
Venkovské
solidarity.
s-159
"Na
to
naczelnik
sází.
s-160
Je
to
náš
největší
nepřítel.
s-161
Jakmile
mě
vidí,
najednou
notně
znervózní."
s-162
Zemědělec
nejistě
vstoupí
do
kanceláře
naczelnika.
s-163
Od
novin
vzhlédne
hubený
muž
v
šedém
obleku.
s-164
Pan
Niciporuk
se
posadí.
s-165
Anatol
Pawlowski
začne
nohou
pod
stolem
pošupovat
sem
a
tam.
s-166
"Solidarita
se
nezajímá
o
dobro
regionu,"
řekne
po
několika
společenských
frázích.
s-167
"Chce
to
tu
obrátit
naruby
během
týdne.
s-168
Pan
Niciporuk
žádá
60
akrů,
které
v
současné
době
užívá
státní
zemědělské
družstvo.
s-169
Nedokáže
dát
záruku,
že
půdu
využije
účelněji.
s-170
"Se
státním
družstvem
jsem
připravený
soupeřit
kdykoli."
s-171
Naczelnik
odvrátí
zrak.
s-172
"A
co
máte?
s-173
Vždyť
nemáte
ani
traktor.
s-174
A
k
tomu
byste
chtěl
vyrábět
proutěné
koše."
s-175
"Můžu
dělat
pět
věcí
najednou
-
abych
byl
businessman."
s-176
"Big
business",
odfrkne
si
Pawlowski
anglicky.
s-177
Zemědělec
na
znamení
odchodu
vstane.
s-178
I
naczelnik
si
stoupne.
s-179
"Tohoto
místa
si
velice
cením,"
pronese.
s-180
"Jsem
tady
osm
let.
s-181
Za
tu
dobu
se
postavilo
kulturní
centrum
a
obchody.
s-182
Najednou
přestávám
být
pro
Solidaritu
pohodlný.
s-183
Dosáhl
jsem
toho
až
příliš.
s-184
Oni
chtějí
dělat
víc.
s-185
Přeju
jim
hodně
štěstí."
s-186
Zemědělec
odchází.
s-187
A
naczelnik
si
zavře
dveře.
dependency tree
•
text view