PML View

wsj0039.cz

mrp-layerPCEDT/mrp/wsj0039.cz.mrp.gz
a-layerPCEDT/pml/wsj0039.cz.a.gz
m-layerPCEDT/pml/wsj0039.cz.m.gz
t-layerPCEDT/pml/wsj0039.cz.t.gz
w-layerPCEDT/pml/wsj0039.cz.w.gz
treex-layerPCEDT/treex/wsj0039.cz.treex.gz

s-1 Jako herec není Charles Lane dědicem ducha Charlieho Chaplina.

s-2 O to už se přihlásil Steve Martin.

s-3 Ale jako filmový režisér, producent a scénárista je Lane posedlý tím, že zmodernizuje Chaplinův film "Little Tramp (Malý tulák)".

s-4 V roce 1976 natočil Lane jako student katedry filmu Newyorské státní univerzity v Purchase "A Place in Time (Místo v čase)", 36minutový černobílý film o pouličním kreslíři.

s-5 Nyní, po třinácti letech, vzkřísil Lane svého Umělce v celovečerním filmu nazvaném "Sidewalk Stories (Příběhy z chodníku)", velice dojemném díle o tulákovi moderní doby.

s-6 Samozřejmě, že kdyby film obsahoval dialogy, byl by Laneův Umělec nazván bezdomovcem.

s-7 Ale ze stejného důvodu by tak říkali i Malému tulákovi.

s-8 Říkám "obsahoval dialogy", protože "Sidewalk Stories (Příběhy z chodníku)" ve skutečnosti vůbec němé nejsou.

s-9 Laneův přítel ze studií, skladatel Marc Marder, který si vydělává na živobytí hrou na kontrabas v hudebních tělesech provozujících klasickou hudbu, napsal vzrušující a eklektickou partituru, která vám mnohem přesněji než mezititulky či dokonce mluvená slova sdělí, co si postavy myslí a jak se cítí.

s-10 Život na ulici je ve velké části Laneova filmu pojat velice romantizujícím pohledem (ačkoli pravděpodobně ne více romantizujícím, než bylo Chaplinovo pojetí tuláka jako člověka svobodné duše s dobrým srdcem).

s-11 Newyorské ulice fimu "Sidewalk Stories (Příběhy z chodníku", natočené v půvabném černobílém provedení Billem Dillem, tu vypadají celkem vlídně.

s-12 Po Wall Street kráčejí lidé velmi cílevědomě a jeden druhého si všimnou pouze tehdy, když se přetahují o taxíky.

s-13 Náš Umělec se potlouká po Greenwich Village, onom pruhu u Šesté avenue obydleném žongléry, kouzelníky a dalšími dobromyslnými podnikavci.

s-14 (Toto zcela jasně není skutečný život: žádní drogoví dealeři, žádní slepci prodávající čtyři roky staré výtisky časopisu Cosmopolitan, nikdo zachumlaný v lepenkové krabici.)

s-15 Umělec má svůj denní řád.

s-16 Tráví den kreslením portrétů kolemjdoucích či se o to alespoň snaží.

s-17 Na noc se vrací do opuštěné budovy, kterou nazývá domovem.

s-18 Jeho život včetně šarvátek s jiným konkurenčním kreslířem se zdá být bezstarostný.

s-19 Je prostě sám sebou.

s-20 Pak ale Umělec dostane za úkol navrátit matce dvouletou odloženou holčičku (Nicole Alysiovou), jejíž otec byl zavražděn lupiči, podobně jako dostává tulák ve "Světlech velkoměsta" slepou dívku k vyléčení.

s-21 Z tohoto roztomilého dítěte se vyklube požehnání i prokletí zároveň.

s-22 Dává Umělci pocit smysluplnosti, ale zároveň jej vyzývá, aby se zamyslel nad tím, jak prázdný je jeho tulácký život.

s-23 Postele v bowerské misii se zdají být mnohem ponuřejší, když do jedné z nich musí na noc strčit malou holčičku.

s-24 Aby ještě zvýšil napětí, vymyslel Lane pro Umělce vysoce nepravděpodobný románek s mladou ženou, která vlastní obchod s dětským zbožím a žije v drahém věžáku.

s-25 Tato dějová linie by mohla rezonovat silněji, kdyby se Lane projevoval před kamerou stejně výrazně jako za ní.

s-26 Konečným účelem pro Lanea není oslavovat Umělcovu existenci vandráka.

s-27 Chce nám něco sdělit, a dělá to s velkou silou.

s-28 Film končí zvuky, zvuky hovoru lidí na ulici, a v těchto nevyzpytatelných, vyčerpaných hlasech není nic rozmarného ani záviděníhodného.

s-29 Francouzský filmař Claude Chabrol dosáhl jiného druhu zvláštního výsledku ve svém filmu "Story of Women (Ženská záležitost)".

s-30 Vytvořil drsný, brilantní obraz - navíc úchvatný - postavy, která by se i pod tím nejshovívavějším úhlem pohledu jevila jako nepříjemná.

s-31 Tato žena, Marie-Louise Giraudová, má však historický význam jako jedna z posledních žen popravených ve Francii a jako symbol pokrytectví režimu z Vichy.

s-32 Zatímco vláda ve Vichy kolaborovala během druhé světové války s Němci při vraždění tisíců bojovníků odboje a Židů, její představitelé potřebovali pro odvrácení pozornosti symbolického zrádce.

s-33 K tomu byla zvolena Marie-Louiseová, bezvýznamná potratářka.

s-34 Stala se potratářkou náhodou a pokračovala v tom, protože si tak mohla kupovat džem, kakao a další potraviny na příděl.

s-35 Nebyla školená, a tak v jednom špatně provedeném zákroku způsobila smrt klientky.

s-36 Její výčitky svědomí byly povrchní a krátké.

s-37 Ačkoliv byla laskavá ke svým dětem a hrála si s nimi, k manželovi postiženému ve válce se chovala hrozně; domů si otevřeně vodila svého milence.

s-38 Marie-Louiseová (ve filmu nazývaná Marie Latourová), jak ji podává Chabrol a s nasazením až po semknuté rty hraje Isabella Huppertová, nebyla zrovna milým člověkem.

s-39 Useknout hlavu si však nezasloužila.

s-40 Na snímku "Old Gringo (Starý Gringo)", zmateném ztvárnění románu Carlose Fuentese o mexické revoluci, se toho mnoho doporučit nedá.

s-41 Většinu filmu zabírají nekonečné scény velkého množství lidí, buď bojujících nebo oslavujících vítězství jídlem a pitím.

s-42 Zmiňuji se o tomto filmu jen proto, že mnoho špatných filmů má nějaké světlé místo, a tentokrát je to Gregory Peck v úžasně uvolněném a energickém portrétu starého muže, který chce zemřít podle vlastních představ.

s-43 Videotip: Před zhlédnutím filmu "Sidewalk Stories (Příběhy z chodníku" se podívejte na "City Lights (Světla velkoměsta)", Chaplinova tuláka v jeho nejlepším.

dependency tree • text view