ml_993.03

ml_993.03

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Jel před námi a najednou zastavil . Začal smrkat , pořád kapesník , aby nebyl vidět jeho nos . Já jsem si šněrovala boty , abychom nemuseli projít kolem nich . Měli jsme strach , ale oni už měli jiné starosti . Už koukali , aby se tam nějak dostali . Kdy to bylo ? To bylo asi prvního května . Tak nějak . Ještě dřív , myslím . Jeli dál a my jsme potom šli pěšky pořád dál . Tenkrát ještě lítali hloubkoví letci . Chytli jsme nějaký povoz , ten nás za stovku kousek vzal , chtěli všechny prachy . Tak jsme se dostali do . . . Počkejte . Co je to město z Bohušovic ? Nevzpomenu si . Větší město na cestě z Bohušovic do Prahy . Roudnice ? Myslím , že to bylo ono . Nevím . To už mně mozek nebere . Ano . Vím , že jsme se tam schovávali před hloubkovými letci . Potom jsme šli pěšky , nohy jsem měla už krvavé . Dostali jsme se do Prahy a chtěla jsem se spojit s Fídlerem . Šla jsem nejdřív domů , do svého bytu . Chtěli po mně byt - měli jsme moc hezkou garsoniéru v Londýnské 48 . Šla jsem domů a natrefila jsem tam na muže . Byl celý zděšený , když mě viděl . Byt byl uklizený , vypadal úplně jinak , a všechny moje věci byly nacpané v pytli . Ani mě nepolíbil . To jsem vám ještě zapomněla říct . Jak jsme byli vyslýchaní , tak přišel Sajdl a vyvolával nás . Říkala jsem , že tam nepatřím , že to je omyl , že mám muže Němce . Takhle jsem se bránila a on říkal : " Das ist ein ganz gerissen Hund . " To jsou jeho slova . " . " Já jsem to neuznala , měla jsem připíchnutou jeho fotku na palandě , tak jsem se vrátila ještě nazpět . Přišla jsem hladová domů a tam byla spižírna . Šla jsem do spižírny , tam jsem viděla bonboniéru , vrhla jsem se na to . On : " Nech to , nech to , nech to . To neber . " Řekla jsem : " Poslyš , ty máš nějakou ženu , viď ? " Říkal : " Víš , jako tahle kytka , " měl kytku na skříni , " potřebuje oporu , tak já jsem potřeboval taky oporu . " Strojil se , navoněl se . Šla jsem do skříně - moje kabáty byly pryč , kožich byl pryč a byla tam nová kabelka . Říkala jsem : " To nech , to nech , to nech , to nech . " On na mě : " Přijdu večer , teď musím pryč . " Ovšem do bytu už se nevrátil . Už jsem byla doma a viděla jsem , jak to všechno vypadá - úplně předělaný byt .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View