lk_943.02

lk_943.02

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Když jsem měla vyprávět třeba Sienkiewicze , přemýšlela jsem o tom už den předem . Říkala jsem si : " Ježiš , " a už jsem si psala na papírek . Papírek a tužku jsme měly , to můžu říct , protože jsme si to přivezly s sebou , to nám nevzali . Měla jsem to v příruční tašce . Byla tam i možnost papír sehnat , nevím , většinou to sehnaly právě naše vedoucí . Měly jsme možnost dělat si i takovouhle přípravu . V tom bylo , myslím si , velké plus , že i nás větší vedli k tomu , abychom žili aspoň trošku intelektuálně . Jinak měl člověk opravdu starost akorát o žvanec a o to , aby nějakým způsobem obstál v práci . Jak jste vnímala transporty , jak z Terezína , tak do Terezína ? Transporty z Terezína mě citově více deprimovaly . Říkala jsem si , do čeho chudáci jdou . Bylo mně líto těch , co šli dál . Říkala jsem si : " Přece jenom jsme tady v Čechách . Dokud jsem v Čechách , tak se snad nemůže nic hrozného stát , vždyť jsem mamince blízko . " Strach z toho , že mě pošlou někam dál , mě v Terezíně dost deprimoval . Měla jsem i lítost a cítila jsem s lidmi , kteří šli dál . K těm , co přišli , jsem říkala : " Přijde to na každého . Pokud bude trvat válka , tak se sem musejí dostat všichni Židé . " Přišlo mně to přirozené , přišli jsme sem taky , tak neušetří nikoho . Pokud neskončí válka , tak každý Žid musí počítat s tím , že sem půjde . Bylo mně líto starých lidí , protože dokud jsem dělala takovouhle denní práci , tak jsme často byli posíláni na pomoc přijíždějícím transportům . Vždycky nás tam poslali celou řadu a každý měl na starosti dvě babičky a vedly jsme je . Ještě je jeden šokující zážitek , každý transport tím neprošel , ale například náš transport prošel v Terezíně osobní prohlídkou . Musely jsme do naha , všechny věci dát na hromádku . Němky nám to prohledaly , včetně toho , že jsem se musela ohnout a dívaly se mně do řitního otvoru . Bylo to hrozné . Vůbec být nahá před někým jsem do té doby neznala . Bylo mi šestnáct . Je fakt , že byly ženy zvlášť . Ale ta masa , to , že jsem se setkala jako holka s tou spoustou nahých žen , bylo hrozné . Vím , že tím neprošly všechny transporty . My jsme prošli osobní prohlídkou ve šlojzce . " Šlojzka " je speciální název , byla to kasárna , kam přicházely všechny nové transporty . Každý se musel přiznat , jestli neprováží něco cenného , což bylo všechno zakázané . Nesměly se v Terezíně mít žádné cennosti , žádné zlato , žádné šperky , nesmělo se mít nic , žádné peníze , tohle všechno nesměl nikdo mít . Šlojzkou se prošlo , ovšem každý transport nebyl podroben osobní prohlídce , náš transport ale ano . Jak si vzpomínáte na tu okrašlovací akci , která se v Terezíně dělala v souvislosti s návštěvou Červeného kříže ? Hrozně jsme se těšily na návštěvu Červeného kříže , ale jakmile se začaly dělat Potěmkinovy vesnice , tak jsme veškerý zájem o návštěvu Červeného kříže ztratily . Bylo nám jasné , že se k těm lidem vůbec nedostaneme a že lidé neuvidí , jak se v Terezíně žije . Vzhledem k tomu , že jsem v té době dělala v Landwirtschaftu , v zemědělství , tak jsem se k okrašlovacím pracím vůbec nedostala . Náměstí bylo zabedněné . První , co se dělalo z okrašlování , byla veliká hradba . Uvnitř se dělalo to zkrášlování , zařizovala se kavárna . Tehdy se vydal i ghetttogeld , který jsme taky dostaly . Ještě tady mám nějaké koruny , které jsem si přivezla . Byla to ale úplná blbost , protože normálně se na to nic neprodávalo . Dál jsme si chodily s ešusem pro menáž , kde nám pleskli to , co zrovna bylo . Neměly jsme žádnou možnost za to něco kupovat . V těch letech už jsme byli takoví , kdy jsou děti ještě dětmi , ale kdy už mají na všechno strašně kritický názor . Tak jako dnešní puberťáci říkají : " Všechno je blbý . "

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View