hg_991.04

hg_991.04

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Pomalu jsme se zase trošku zvedli , rodiče nám tenkrát koupili první kabátky u firmy Hirsch , to byla velká židovská firma v Železné ulici . Tak to šlo dál . Naši se zase zvedli , byli strašně pilní a dřeli se jako koně . To se vůbec nedá říct . Potom jsme zase žili normálně , skončili jsme v Kosteční ulici a potom přišel Hitler . Měla jste v dětství za sebou dost dramatické zážitky a teď kdybyste to srovnala s dobou Hitlera , která přišla . Moje poslední zaměstnání bylo u Vagónlin na nádraží . Mezitím byla škola , to už byla drahá škola , už jsme za ni museli platit . Už jsem byla vdaná za prvního muže , ale později v sobě objevil Němce . Hlásil se k Němcům , že pochází z Jablonce . Nemusela jsem nosit hvězdu , že jsem měla Němce . Tenkrát byl takový zákon , že když Židovka měla Němce , tak nemusela nosit hvězdu . Ano . To pro mě bylo strašně výhodné , pomáhala jsem našim . Maminka mi dala ty vydřené peníze , ale všechny knížky jsem potom zahazovala do popelnice . Něco se z toho dalo vybrat ale ostatní jsem zahodila , poněvadž to nemělo žádnou cenu . Vkladní knížky ? Vkladní knížky . Do určité sumy se něco mohlo vybrat z toho , co mně maminka dala . Chtěla , abych koupila nějaké šperky , tak jsem něco kupovala . To bylo potom jediné , z čeho jsem žila . Měla jsem tetu , máte ji na fotografii , a strýce , měli syna Herberta . Žili ve velmi dobrých podmínkách , měli dům v Bredovské ulici číslo 9 . Strýc se tam přiženil , vzal si Reslerovou dceru . To byla velmi dobrá rodina , naštěstí zemřeli před Hitlerem , takže to neprožili . Jinak měla bratry , dvojčata . Byli úplně zoufalí , poněvadž dostali výzvy do transportu . To byl tenkrát první transport v roce 1941 . Nikdo nevěděl , co je čeká . Všem bylo slibováno , že tam budou pracovat . Všechno tady museli nechat , jak to bylo , tenkrát se poschovávaly všelijaké cenné věci u různých arijských lidí . Málokdo dostal , když se vrátil , něco nazpátek , tu zkušenost jsem měla taky . Tady žil ještě můj strýc Ota , který žil dlouho v Německu a vzal si Němku , Židovku . Potom se stěhovali do Prahy . To byl maminčin bratr ? Ota Brumlik tedy ? Maminčin bratr , Ota Brumlík , ano . Žili v Karlíně , tam jsem je navštěvovala . Ten můj strýc šel do transportu první . Inženýr Brumlík s Reslerovou dcerou šli do Lodže . Víc jsem o nich neslyšela . I se synem Herbertem . To bylo dítě vymodlené , hýčkané , měl všechno na co si jen vzpomněl . Byla jsem tady jediná , která mohla pomoct . Lítala jsem všude možně . Mamince dali do bytu jednu rodinu , která byla zaměstnaná na obci , to bylo pro matku hrozné neštěstí . Do jejího bytu , nábytku si dávali věci , všude to stěsnali , museli opouštět byty . Strašně se nesnášeli s matkou , chtěli z bytu pořád víc a víc . Jelikož ta rodina měla nějaké konexe na obci , tak matka šla taky s bráchou do transportu . Bratr šel dřív s takzvaným baukomandem , byl rozený v roce 1910 , tak mu bylo asi 32 let .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View