hg_783.03

hg_783.03

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Vyprávěla vám maminka někdy něco jako dítěti , nemyslím už jako dospělému , z toho , co jste absolvovali během těch tří let v Terezíně ? Ano . Jak už jsem hovořil , tak maminka byla velice uzavřená , nerada o tom vůbec mluvila . Velice špatně to snášela , dokonce ani vojenské filmy nemohla . Když něco bylo v televizi , tak odcházela , nesnášela o tom ten hovor . Mně toho v životě moc neřekla . Někdy jsem vyzvídal , tak třeba prohodila : " Ale dej pokoj . Nebudeme o tom mluvit . " Psychicky jí to velmi ublížilo a nechtěla o tom hovořit . Vždyť jste mohl sám přijít , dejme tomu , že si děti řekly , co jste v Terezíně dělali . Poněvadž jste asi nevěděl , tak jste řekl : " Mami , co jsme tam dělali ? " Takhle ano , ne ty detaily , hrůzostrašné detaily , ale ty dětské otázky mně samozřejmě odpověděla a to jsem mohl v okolí povídat . V Hanušovicích jsme bydleli v domě , kde byl obchod . Byli tam zaměstnáni oba dva , prodávali oděvy , takže k nám chodilo dost lidí . Vždyť pan Řehák byl obecním tajemníkem . Ano , ale to nebyla placená funkce , to byla jenom čestná funkce , takže pracoval s maminkou v obchodě . Honoris causa tak říkajíc , ano ? Maminka byla vyučená prodavačka , tak byla vedoucí a nevlastní otec tam byl jako prodavač . Už jsme se dotkli vztahu k lidem , kteří se vrátili z koncentráku . Říkal jste , že před odchodem do tábora jste nějaké věci deponovali u svých sousedů . Jak to s těmi věcmi dopadlo ? Jak to s těmi věcmi dopadlo ? Dá se říct , že jsme nedostali nic až na pár drobností . Nábytek v žádném případě , nějaký jsme dostali od Červeného kříže po někom , kdo . . . Peřiny ? Peřiny jsme nedostali , to v žádném případě , akorát co bylo ukryté v zemi na zahradě , příbory a takové , to se vyndalo . To jste vykopali , o tom nikdo nevěděl . To se vykopalo . V jakém stavu to bylo , nevím , ale nábytek jsme dostali od Červeného kříže nebo od národního správce . To byla jen malá odbočka . Vraťme se k vašemu dětství , školáctví . Máte pocit , že jste se nějak lišil od ostatních dětí ? Ten pocit mám určitě , lišil jsem se stoprocentně , protože ty děti prožívaly bezstarostný život . Byl sice protektorát , ale byly doma u rodičů , měly hračky a všechno možné . Já jsem byl o toto ochuzen , žil jsem mezi dospělými , čili jsem pojímal názory dospělých . Neměl jsem takové názory , jako děti mají , byl jsem trošku názory vyspělý ale neznalý . Učil jsem se číst a psát a takové věci poměrně dlouho . V osmi letech jsem prakticky začal . Něco jsme uměli , ale to nebylo žádné vyučování , co jsme tam absolvovali . Byl jsem úplně pozadu proti ostatním žákům . Co když si děti na něco hrály , jak jste se těch her mohl zúčastnit ? Mohl jsem se zúčastnit jenom tím , že jsem okukoval a pak se zapojit . Vzhledem k tomu , že jsem byl starší než oni , tak jsem spíš pochopil o co jde a nějak jsem se zapojil Samozřejmě klukoviny jsme dělaly potom všecky společně . To se děti obyčejně rychle naučí . Kluci si rádi hrají na vojáky . To jsem odmítal . V Praze se říká " na vojáci " . Ano , to jsem absolutně odmítal , toho jsem se bál . Vždycky jsem tvrdil , že vojáků jsme měli dost , že si můžeme hrát třeba na kominíka anebo na něco jiného .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View