ep_136.00

ep_136.00

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Dobrý den . Dobrý den . Jmenuji se Pavla a budu si tu teď s vámi chvíli povídat . Ano , těší mě . Ještě než začneme , je mě dobře slyšet ? Ano , slyším dobře . Ráda bych si s vámi povídala o vašich fotkách . Ano . Začněme třeba s touhle . Co je na této fotce ? Na této fotce je moje matka , já tam jsem ještě v zavinovačce a je tam můj bratr s kalhotkami s kšandičkami a jeho kamarád . Měl jste nějaké sourozence ? Měl jsem jednoho bratra , který je tady na fotce . Byl o šest roků starší a bohužel asi před patnácti lety už zemřel . Rozuměl jste si s ním jako malý ? Myslím , že jsme vyrůstali od malička spolu a že jsme si rozuměli . Samozřejmě , jako mezi kluky , došlo taky k nějakým neshodám , ale myslím si , že jsme si rozuměli dobře . I v pokročilém věku jsme spolu chodili , protože jsme dělali sport nebo měli rádi běžky . Zvláště v zimě jsme chodili na běžky , většinou na přechody různých českých hor . Řekněte mi prosím něco o vaší mamince . Moje matka se narodila roku 1910 , byla ze zemědělské rodiny , konkrétně z Horní Branné , a provdala se do Hradce Králové . V té době to bylo ještě dost neobvyklé , že šla , jak se tehdy říkalo , do kraje , což bylo od mé matky odvážné . Vzala si mého otce , který byl o deset roků starší . Zpočátku hospodařili na vlastním hospodářství . Zhruba kolem pěti hektarů měli svých , ale asi dalších deset měli pronajatých , takže hospodařili asi na patnácti hektarech půdy . Myslím si , že při dřině , kterou práce v zemědělství přináší , bylo jejich manželství , dá se říct , velmi vzorné . Za celý život jsem nezažil , že by se nesnášeli nebo že by na sebe hrubě hovořili . Musím říct , že manželství měli podle mě velmi dobré . Děkuji . Prohlédneme si další fotku . To je dům , na kterém hospodařili . Přední část je obytná , nad ní jsou samozřejmě zvýšené půdy , které sloužily jako skladovací prostory . Zadní část byl chlév , který otec s matkou přestavěli v roce 1947 . Byla u nás obrovská sucha . Neurodilo se a zemědělci neměli tolik práce , tak se pustili do výstavby nového chlíva se skladovacími prostory . Myslím si , že tehdy byl na velmi vysoké úrovni . Na této fotce jsou moji rodiče a můj o šest roků starší bratr . Co všechno ke stavení patřilo ? Ještě přilehlá stodola , byla tam kůlna pro drobné hospodářské zvířectvo , slepice , husy , kůlna pro stroje , které otec měl . Kromě toho měl ještě pronajatou stodolu , kde měl taky uskladněné jednak stelivo a seno a jednak hospodářské stroje . Pomáhali jste s bratrem rodičům ? Samozřejmě , jinak to nešlo , byla to automatická záležitost , že jsme museli plnit povinnosti dětí . V pozdější době došlo , jak se říkalo , ke kolektivizaci , bylo to v roce 1953 . Přesto ale , i když rodiče byli v družstvu , tak měli i hospodářství . Jak jsem říkal , byl nově postavený chlév . Tak i když bylo družstvo , tak tady družstevníci měli uskladněný dobytek , který tam byl do roku 1968 . S čím vším jste pomáhal ? Teď nevím , byly to denní práce . Dělat krmení pro dobytek , otec měl samozřejmě pár koní , tak třeba posekat trávu , tráva se šla naložit , potom nakrmit . Když se přišlo ze školy v jarním období , kdy se krmilo bramborami , tak to byl koš brambor , očistit od klíčků a ruzné práce .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View