ak_041.04

ak_041.04

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Jak se jmenuje váš bratr ? To už je pryč . Jmenoval se Josef , ročník 1926 . Umřel , když mu bylo 62 let . To mě mrzí . Byl ale lepší hospodář , než já . Celý život vyrůstal v zemědělství a zemědělství dělal . Já jsem chodil do zemědělské školy , potom jsem byl chvíli v hospodářském družstvu a potom jsem přišel do JZD . V roce 1954 , když jsem se vracel z vojny , utíkali ze zemědělství mladí lidé do průmyslu . Ale já jsem šel do JZD . Každý se mi divil , že jsem blázen , že jdu do JZD . V JZD jsme měli předsedu a on říkal , že má Běruňskou univerzitu . Měl jenom obecnou školu . Za jeho předsednictví pěstovali na deseti hektarech zeleninu , například okurky . Na třiceti hektarech jsme měli kmín . Zeleniny bylo víc , nejenom okurky , pěstovala se taky cibule . Dělala se osiva . Okolní družstva to tak neuměla nebo nevím . Předseda měl k sobě , jak se řekne , poradce z řad ostatních zemědělců . On byl politicky nejlepší , poněvadž byl na okrese " Büro " , proto dělal předsedu . Nechal do toho ale mluvit taky ostatní . U nás se dobře hospodařilo . Jinde byla odměna na jednotku osm , dvanáct korun , u nás bylo dvacet , 24 korun . Kdybych býval šel do hospodářského družstva do kanceláře , tam už nebylo místo , tak bych býval šel do zeleniny pod nějakou ženskou , která tomu nerozuměla . Já se s ní budu hádat ? Šel jsem radši do JZD . Tam jsem začal všelijak . Chvíli jsem byl , jak se řekne , u lopaty , u krumpáče . Chvíli jsem jezdil s patnáctkou svoboďákem , pak s erenou - ta měla 3,2 tuny . Na celý dvouřadý kravín jsem navezl pětkrát denně z Kolína 800 cihel , dokud se nenavezl všechen materiál . Potom jsem taky chvíli pomáhal postavit kravín . Pak jsem jezdil s Tatrou 128 . Do zemědělství jsem se vrátil , až když jsem se přestěhoval sem na Plzeň - sever . Začal jsem dělat zase od krumpáče . Byly žně , tak jsem sklízel . Pak jsem chvíli dělal skupináře - agronoma přes rostlinnou výrobu . Potom jsem začal dělat zootechnika - plemenáře , a toho jsem dělal přes třicet let . Když se potom Mladotice spojily se statkem Kralovice pro Velkovýkrmny Praha a ředitelství bylo v Žihli , tak jsem měl na starosti od narození až po úmrtí chov skotu . O tomhletom jsem rozhodoval jako nejvyšší pán Bůh . Do toho mi ani hlavní zootechnik nemluvil - plemenařinu jsem měl na starosti já . Dovedl jsem si u plemenářů sehnat všechno . Teďka je to tady v Plzni v Černicích , dřív to byl Býkov nebo tak nějak - před Rokycany . Ti mi šli na ruku . Dojivost jsme zvedli z 1700 na krávu za rok na 3200 , 3300 . Nikdo , ani hlavní zootechnik , mi do toho nemluvil . To jsme domluvili zemědělství . Bavilo vás to ? Ano , mě to bavilo . Když jsem šel potom v roce 1990 do penze , tak jsem požádal ředitele . . . Ředitele dělal inženýr Grüner , který je dneska poslancem .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View