Financování
mimoškolní
činnosti
nové
paragrafy
Financování
mimoškolní
činnosti
Ve
většině
našich
příspěvků
jsme
se
zabývali
právní
úpravou
vztahů,
které
vznikají
při
podnikání
občanů
nebo
v
běžné
životě.
Nyní
věnujme
pozornost
oblasti,
která
sice
není
středem
pozornosti
širší
veřejnosti,
přesto
může
podstatnou
měrou
ovlivnit
rozvoj
budoucích
generací
-
mimoškolní
činnosti
dětí
a
žáků.
Doposud
jsme
byli
zvyklí
na
to,
že
školy
organizovaly
nejrůznější
soutěže,
zájezdy
nebo
přehlídky
a
peníze
na
ně
byly
vždy
nějakým
způsobem
zajištěny.
Zpravidla
přispěl
národní
výbor,
školská
správa
nebo
Národní
fronta.
Nyní
je
situace
složitější.
Nepřispěje-li
sponzor,
nezbude
škole
než
využít
možností,
které
jí
dává
zákonodárce.
Předpisem,
který
upravuje
organizování
a
hlavně
financování
soutěží
a
přehlídek
žáků,
je
vyhláška
č.
431/1992
Sb.
Tato
vyhláška
se
vztahuje
na
všechny
soutěže
a
přehlídky
pořádané
pro
děti
v
předškolních
zařízeních,
žáky
základních
škol,
základních
uměleckých
škol,
středních
škol,
speciálních
škol
a
konzervatoří
a
pro
děti
ve
školských
výchovných
zařízeních.
Definovat
jednotlivé
druhy
škol
by
bylo
poměrně
složité
a
komplikované,
neboť
přesné
vymezení
jednotlivých
druhů
škol
je
upraveno
ve
vyhlášce
ministerstva
školství.
Žáci,
ale
hlavně
jejich
učitelé,
rozhodně
budou
vědět,
zda
se
na
ně
tato
vyhláška
vztahuje
či
nikoliv.
Soutěže
a
přehlídky
jsou
sice
pro
žáky
dobrovolné
a
jsou
pořádány
v
době
mimo
vyučování,
na
druhé
straně
je
třeba
vědět,
že
je
může
vyhlásit
nejen
školský
úřad
nebo
ministerstvo
školství,
ale
může
je
pro
žáky
školy
vyhlásit
i
ředitel
školy.
Vyhlásí-li
soutěž
někdo
jiný
než
ředitel
školy
a
je-li
třeba
žáka
uvolnit
z
tohoto
důvodu
z
vyučování,
rozhodne
ředitel
o
jeho
uvolnění.
Na
povolení
účasti
v
tomto
případě
není
právní
nárok.
Neučí-li
se
žák
dobře
nebo
má-li
závady
v
chování,
z
výuky
uvolněn
být
nemusí.
To
totiž
souvisí
s
dozorem
nad
žáky
při
soutěžích
a
přehlídkách.
Dozor
zajišťuje
buď
vysílající
škola,
nebo
rodiče
žáka.
Kdo
má
nad
žáky
dozor,
nese
odpovědnost
i
za
eventuální
zranění
žáka
nebo
za
škodu,
která
by
žákovi
vznikla.
Dozor
nad
žáky
trvá
nejen
po
celou
dobu
soutěží,
ale
i
v
průběhu
přepravy
žáků.
V
tomto
směru
nepřináší
vyhláška
žádnou
podstatnou
změnu
proti
minulému
stavu.
Rozdíl
je
v
tom,
že
je
ve
vyhlášce
přesně
limitováno,
co
může
být
soutěžícím
poskytnuto.
Přesně
jsou
limitovány
výše
cen
pro
vítěze,
náklady
na
dopravu
nebo
stravování
žáků.
Pro
pedagogický
dozor
může
být
potěšující,
že
jejich
účast
při
soutěžích
bude
odměňována
podle
zákona
o
cestovních
náhradách,
a
v
tomto
směru
jsou
postaveni
na
roveň
ostatním
pracovníkům
vyslaným
na
služební
cestu.
Mnohem
horší
je
zjištění,
že
podle
této
vyhlášky
hradí
výdaje
spojené
se
soutěžemi
organizátor
a
potřebné
prostředky
musí
mít
zajištěny
ve
svém
rozpočtu.
To
do
jisté
míry
znevažuje
počáteční
prohlášení
vyhlášky
o
tom,
že
posláním
soutěží
a
přehlídek
je
podporovat
a
rozvíjet
cílevědomou
výchovnou
a
vzdělávací
práci
se
žáky
a
účelně
využívat
jejich
volný
čas
i
talent.
Školy
totiž
přílišnými
finančními
prostředky
neoplývají
a
těžko
budou
bez
příspěvku
nadřízených
institucí
moci
nějaké
soutěže
pořádat.