Stefanu
Edbergovi
newyorské
noci
nesvědčí
Když
před
dvěma
lety
Švéd
Stefan
Edberg
podruhé
vyhrál
US
Open,
kromě
grandslamového
titulu
a
šeku
s
nejvíce
nulami,
získal
nazpět
i
žezlo
nejlepšího
tenisty
světa.
Na
jeho
vystoupení
ve
Flushing
Meadows
padl
tehdy
jak
ulitý
popěvek
švédské
skupiny
ABBA
The
Winner
Takes
It
All
(Vítěz
bere
vše).
Kdyby
Grand
Slamy
stejně
jako
turnaje
ATP
zavedly
novinku,
kterou
jsou
hudební
vložky
mezi
gamy,
vyprovázelo
by
včera
před
půlnocí
Edberga
z
centrkurtu
Luise
Armostronga
opět
švédské
hudební
seskupení.
Tentokrát
však
Roxette
se
svým
hitem
Crash,
Boom,
Bang,
neboť
Edbergův
pokus
o
třetí
titul
na
dvorcích
ve
Flushing
Meadows
ztroskotal
ve
3.
kole
na
sousedovi
ze
švédského
Vaxjö
Jonasu
Björkmanovi.
Osmadvacetiletý
hráč
tak
prvně
od
roku
1986
nesplnil
své
sezonní
penzum-
alespoň
jedno
grandslamové
finále.
Dopřál
jsem
mu
Vánoce
už
v
září,
glosoval
pátý
nasazený
svoji
senzační
prohru.
O
tom,
že
se
nečekala
ani
přes
průběžně
nepříznivý
vývoj,
svědčí
fakt,
že
pořadatelé
optimisticky
vydali
během
utkání
statistiku
o
Edbergových
zmrtvýchvstání
z
0:
2
na
sety.
Jenže
to,
co
se
Švédovi
povedlo
například
před
šesti
lety
ve
Wimbledonu
proti
Mečířovi,
tentokrát
nevyšlo
a
Edberg
dokonce
dostal
kanára.
A
to
na
US
Open
přijel
coby
vítěz
z
betonu
ve
Washingtonu
a
finalista
z
Cincinnati.
Newyorská
soirée
mu
však
příliš
nesedí,
do
utkání
s
Björkmanem
se
jeho
nejhorší
vzpomínky
z
US
Open
vázaly
právě
na
noční
střetnutí
pod
umělým
osvětlením,
když
před
pěti
lety
uhrál
na
starce
Connorse
jen
šest
gamů.
Raději
hraju
za
denního
světla
a
ne
za
tmy.
Večer
obvykle
bývá
chladno
a
větrno,
což
se
na
hře
podepíše,
připustil
Edberg,
ale
rozhodně
to
neříkal
jako
výmluvu.
Ostatně
své
vyřazení
nesváděl
ani
na
nepříjemný
pád
z
konce
úvodní
sady,
kdy
si
pochroumal
zápěstí.
To
ovlivnilo
několik
následujících
výměn,
ne
celý
zápas,
nemínil
snížit
Björkmanův
výkon.
Edberg
platí
za
jednoho
z
nejnoblesnějších
tenistů,
který
unese
i
nepříjemnou
porážku.
Kdysi,
ještě
jako
junior,
jsem
hrál
s
hliníkovou
raketou
a
jednou
jsem
se
ji
pokusil
zlostí
rozbít.
Asi
patnáctkrát
jsem
jí
třísknul
o
zem,
ale
sotva
jsem
ji
poškrábal.
Od
té
doby
rakety
neničím,
klidně
na
sebe
zažaloval
Edberg,
který
dosud
jako
jediný
vyhrál
US
Open
v
juniorské
(1983)
i
seniorské
(1991,
1992)
kategorii.
Se
švédskou
povahou
se
přímo
snoubí
skromnost.
Zdrženlivě
šťastný
Björkman
zase
na
své
tiskovce
nezapomněl
podotknout,
že
býval
Edbergovým
sparringpartnerem
a
občas
od
něj
dostal
v
tréninkových
setech
pořádnou
nakládačku.
I
když
pocházím
ze
stejného
klubu
jako
Wilander
a
zpočátku
byl
on
mým
idolem,
herním
stylem
jsem
naladěn
na
stejnou
strunu
se
Stefanem,
takže
jsem
od
něj
leccos
okoukal,
neupíral
Edbergovi
podíl
na
svém
úspěchu
Björkman,
který
se
dosud
prosazoval
především
v
deblu
(s
Apellem
je
finalistou
posledního
French
Open)
a
včerejší
postup
je
jeho
prvním
grandslamovým
osmifinále.
Svého
staršího
krajana
považuje
dvaadvacetiletý
Björkman
za
nejlepšího
švédského
tenistu,
minimálně
na
letošním
US
Open
však
svého
učitele
přerostl.1
(ad)
New
York