Studenti
vědí,
co
chtějí
Říká
se,
že
za
špatnou
ekonomiku
mohou
ekonomové.
Nepolemizujme
nyní
s
tímto
tvrzením
a
ptejme
se,
jací
budou
ti,
kteří
vycházejí
ze
školy.
Odpovídá
Jan
Seger,
který
byl
24.
února
1994
v
Betlémské
kapli
slavnostně
inaugurován
rektorem
pražské
VŠE.
Klára
Vachulková
*
Po
ekonomech,
kteří
nyní
už
opouštějí
školu
se
znalostí
pravidel
hry
v
tržním
prostředí,
je
hlad.
Co
hodláte
udělat,
aby
jich
bylo
dost?
Při
využití
všech
výukových
prostor
od
rána
až
do
večera
jsme
schopni
ročně
přijmout
ke
studiu
okolo
2500
studentů.
Letos
by
měla
být
otevřena
naše
nová
budova,
což
dovolí
počet
studentů
zvýšit.
Chceme
rovněž
zavést
distanční
studium,
které
by
umožnilo
získat
plnohodnotné
vysokoškolské
studium
lidem,
kteří
již
pracují.
Náš
Ústav
pro
celoživotní
vzdělání
pořádá
specializované
kurzy
pro
ty,
kteří
si
chtějí
doplnit
pouze
určité
znalosti.
*
Ty,
kdož
čekají
na
posily
z
vaší
školy,
jistě
zajímá,
zda
se
změnil
student.
Zda
má
více
než
teoretické
znalosti,
zda
je
samostatnější,
přemýšlivější,
zvídavější.
Náš
student
se
za
poslední
čtyři
roky
změnil
výrazně.
Z
jeho
vzdělání
zmizely
zbytečné
předměty.
Jsme
vysoká
škola
univerzitního
typu
a
nikoliv
typ
"fach
hochschule".
Teoretické
disciplíny
tedy
ve
výuce
jsou,
ale
na
bakalářském
stupni
v
malém
měřítku.
Poněkud
více
je
jich
na
inženýrském
stupni.
Naši
absolventi
jsou
vybaveni
odborně,
jsou
adaptabilní
a
v
řadě
firem
brzy
pracují
samostatně.
Náš
student
je
cílevědomý,
pragmatický,
má
většinou
konkrétní
představy
o
svém
budoucím
zaměření
a
v
posledních
dvou
letech
se
zdá,
že
se
zvyšuje
i
jeho
odpovědnost
v
přístupu
ke
studiu.
Co
postrádám,
je
hlubší,
systematický
zájem
o
studovaný
obor.
*
Z
vaší
školy
odchází
mnoho
schopných
učitelů,
protože
jinde
dostanou
větší
platy.
Jak
to
chcete
řešit
v
situaci,
kdy
existuje
strop
základního
platu
zhruba
11 000
korun
měsíčně
pro
profesory?
Plat
profesora
opravdu
není
velký.
U
docentů
a
asistentů
je
to
ještě
horší.
Přitom
státní
rozpočet
nám
neposkytnul
prostředky
na
rozvoj
a
tudíž
ani
na
zlepšení
mezd.
Dobré
odborníky
lze
na
škole
udržet
jedině
tím,
že
jim
je
umožněna
spolupráce
s
hospodářskou
praxí.
Není
to
však
nejlepší
řešení.
Vysokoškolský
učitel
by
se
měl
převážně
věnovat
svému
povolání
a
ne
si
mimoškolními
aktivitami
přivydělávat.
*
Před
revolucí
bývávaly
součástí
studia
praxe.
Studenti
si
mohli
vyzkoušet
některé
věci,
získat
rozhled.
Praxe
však
byly
zrušeny.
Spokojíte
se
s
tím?
Někdy
byly
praxe
užitečné.
Podle
mých
zkušeností
se
však
mnohdy
podniky
praktikantům
nevěnovaly.
V
dnešních
studijních
plánech
praxe
nejsou
ze
dvou
důvodů.
Jednak
je
studijní
program
nabitý,
jednak
podniky
nemají
čas
se
studentům
věnovat.
Největší
potíže
vznikají
s
poskytováním
údajů
pro
seminární
a
diplomové
práce.
Údaje
jsou
často
považovány
za
firemní
tajemství.
Situaci
se
snažíme
řešit.
S
řadou
podniků
máme
smlouvy
o
spolupráci
obsahující
i
část
péče
o
studenty,
mnohé
podniky
poskytují
studentům,
svým
budoucím
zaměstnancům,
podnikové
stipendium,
začínají
přicházet
s
náměty
na
diplomové
práce.