cmpr9410_019

cmpr9410_019

Date19
Source typej
Year19
Annotation statustamw
Subsetdtest
Genretopic_interv
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Jsme kvalifikovaní pro Evropu?

Nejvíce kritizují a rozčilují se neschopní - leví podnikatelé a jejich zaměstnanci

Pracovníci zahraničních firem působících v České republice často tvrdí, že naši zaměstnanci nedosahují takových kvalit, jaké potřebují. Stejný názor i řada našich soukromých podnikatelů. Mají či nemají pravdu?

Jan Hábík

Hovořili jsme o tom s Pavlem Kopeckým, psychologem a majitelem firmy Didaktické a psychodiagnostické pomůcky Hradec Králové.

* Jsou stesky na nekvalitní výkony našich lidí oprávněné?

Osmdesát procent úspěchu na trhu v rukách personál, který by potřeboval větší konkurenci. Zdravá by byla pětiprocentní nezaměstnannost, ale v Praze je nezaměstnaných ani ne půl procenta. To často umožňuje, aby lidé pracovali na půl i méně plynu s tím, že když se to nebude šéfovi líbit, tak dotyčný půjde jinam - ke konkurenci. Zatím to jde, protože chybí pracovní knížky, které by ukázaly, kdo je cestovatelem a kdo stálicí, věrným pracantem. Ale přesto by si podnikatel měl umět vybrat nejlepší lidi pro své cíle, účinně je řídit a hlavně relativně správně zaplatit.

* Co se skrývá pod pojmem relativně správně zaplatit? Je naprosto bezbřehý a nevypočitatelný.

V tom s vámi nesouhlasím. Mzdy a platy jsou vždy podřízenými hodnoceny srovnáváním se známým okolím. V posledních letech se srovnávání rozšiřuje, přinejmenším pokud jde o platy, na sousední státy. Tedy i se státy, z nichž stěžovatelé - představitelé zahraničních firem - pocházejí. Zde vzniká nová dimenze srovnávání: Poměr mzdy a skutečného výkonu u nás ve vztahu k poměru mzdy a skutečného výkonu zaměstnance v jiné zemi. V tomto vztahu si myslím, že na tom nejsme nejhůř.

* To myslíte vážně? Po rozhovorech s majiteli našich soukromých firem a nakonec i představiteli firem zahraničních mám dojem, že v této republice nejsou schopní lidé.

Opět s vámi nesouhlasím. Ve velké většině jde nikoliv o neschopné, ale o nemotivované zaměstnance. U mnohých vzniká diskretance, to jest výrazný rozdíl ve dvou rozměrech: Mezi tím, co zaměstnanec chce dosáhnout, a tím, co by měl dosáhnout podle podnikatele a na druhé straně mezi těmito dvěma záměry a skutečným výkonem zaměstnanců.

* V čem je jádro pudla? Můžete to vysvětlit na příkladu?

Například podnikatel by chtěl dosáhnout u zaměstnance v obchodě tržby 60 tisíc korun. Dotyčný zaměstnanec si však myslí, že může dosáhnout nanejvýš 50 tisíc korun. Tak vzniká konflikt řešitelný podle druhu zboží a agresivity nabídky, který však většinou zůstává neřešen.

* Není problém v něčem jiném, třeba v tom, že je hodně prodavaček prostě levých?

Levých? Možná. Jisté ale je, že je dost levorukých. Co se divíte? V minulém režimu byli budoucí učňové pro tuto anomálii dáváni do tak zvaného nezajímavého sektoru - do služeb. Často nuceně, bez jiného výběru. Podle toho ke své profesi nejednou přistupují - nic je k netáhne.

* Můžete to dokázat?

Je to zřejmé z každého výzkumného rozboru patnáctiletých - a později čtrnáctiletých - zařazovaných do učebního oboru. Na druhou stranu si všimněte, kolik herců, zpěváků, televizních hvězd se "našlo" v obchodních profesích. A jak je dělají úspěšně. Ale vraťme se k tomu, že další rozpor vzniká mezi záměry a skutečným výkonem. Zde se dostáváme k termínu odborná kvalifikace.

* Ale vyučení, či přeškolení by mělo být zárukou kvalifikace.

To je hluboký omyl. Sociologické výzkumy několik desetiletí ukazují, že více než 50 procent vyučených v určitém oboru mění profese. Je možné se domnívat, že tržně stanovená potřeba může tyto vlivy a ztráty omezit.

* Stále však chybí záruka, že podnikatel získá dobrého pracovníka. Jak ho vlastně pozná?

Nepozná.

* Jste schopen třeba vy jako odborník najít stoprocentně úspěšného prodavače, manažera, mistra, svářeče, zedníka a třeba i redaktora?

Zahrnul jste mne mnoha profesemi. Naše metodika a techniky vyšetřování mohou u jednotlivých vyjmenovaných profesí pouze předpovědět úspěšnost v rozdílné míře pravděpodobnosti. Nejvyšší bude u svářeče a zedníka, nižší u manažera a redaktora. Ale v každém případě podstatně vyšší, než při hodnocení "od boku".

* Proč u nás pořád dáme více na první pohled, než na psychologické testy? Je to vada zadavatelů nebo testů?

Chybou zadavatelů jsou malé zkušenosti, dokonce z právě vyplývá, že pokud sám ředitel organizace se nenechá psychologicky vyšetřit, pak většinou psychologické vyšetření sám zatratí. Dále musíme počítat s neformálními vztahy, známostmi, příbuzenstvím, sexuální náklonností - to vše bývá v příkrém rozporu s objektivním psychologickým hodnocením. Testy se vždy musí opírat o pozorování a hodnocení testovaného v průběhu jeho práce, tedy o systém pracovního hodnocení.

* Takové hodnocení je snad běžné u soukromníka, podnikatele i firmy.

To byste se divil. U malé a střední soukromé firmy funguje pouze hodnocení "od oka". V celé naší tříleté činnosti si jen čtyři firmy objednaly u nás objektivní systém hodnocení. Z velkých akciových společností - bývalých státních podniků - pouze tři firmy.

* Proč?

U malých firem jde o malé zkušenosti, u velkých to je doznívání obav z kádrových posudků. Tyto obavy cítím i při projednávání psychologických vyšetření, které jsme uplatnili u více než dvaceti firem.

* Ten strach nechápu.

Je to něco, co si neseme v podvědomí. U posudků v minulosti mohl být sebemenší náznak negativního hodnocení spouštěcím mechanismem pro šikanování. U výsledků psychologických vyšetření si musíme uvědomit, že jakési trsy negativních a pozitivních vlastností máme každý téměř v rovnováze a pouze výběrem profese, vůle a dalších okolností mohou vyjít naše kladné vlastnosti navrch a překrýt záporné. A tam asi bude umění podnikatele využít výsledky našeho vyšetření na zařazení na odpovídající pracovní místo.

* Nářky na lidi známe ze svého nejbližšího okolí. Jejich frekvence spíš vzrůstá, než aby se tenčila. Proč?

Lidé prožívají nebývale nervózní dobu. Nejvíc kritizují a rozčilují se neschopní. Pro zajímavost - v naší republice je 18 procent lidí neschopných pro jakoukoliv efektivní práci. My je stále zaměstnáváme. Stále jim nedáváme odpovídající péči.

* Takže jak jsme na tom - jsme kvalifikovaní pro Evropu?

My jsme z nikdy neodešli a přesto se musíme hodně učit. Můžeme Evropě hodně dát a ona by měla hodně dát nám.

* To myslíte peníze?

Ty si musíme vydělat především tím, že vybereme schopné na odpovídající místa a jejich výkon nás bude držet a stimulovat v evropské úrovni.

Citát:

Chybí pracovní knížky, které by ukázaly, kdo je cestovatelem a kdo stálicí, věrným pracantem


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View