Raketoplán
Atlantis
vynesl
na
cestu
k
planetě
Jupiter
meziplanetární
sondu
Galileo
a
povzbudil
tak
i
ambiciózní
americký
program
výzkumu
vesmíru.
Sonda
Galileo,
která
byla
vypuštěna
o
sedm
let
později,
než
bylo
původně
plánováno,
o
1
miliardu
dolarů
dražší
terč
odpůrců
jaderné
energie,
byla
pro
Národní
úřad
pro
letectví
a
kosmonautiku
(NASA)
dlouho
symbolem
problémů.
Ale
včera,
když
Atlantis
odburácel
do
kousku
jasné
oblohy
nad
Floridou
a
zavřely
se
za
ním
bouřkové
mraky,
se
NASA
snažil
sondu
obrátit
v
symbol
triumfu.
"NASA
si
vedl
dobře,
to
je
naše
poselství,"
řekl
J.R.
Thompson,
náměstek
ředitele
úřadu.
Roboticky
ovládaná
meziplanetární
sonda
za
1,4
miliardy
dolarů
má
před
sebou
šestiletou
cestu
s
cílem
prozkoumat
Jupiter
a
jeho
16
známých
měsíců.
Když
všechno
dobře
dopadne,
spustí
v
červenci
1995
do
husté
atmosféry
Jupitera
sondu,
která
nasbírá
podrobné
informace
o
plynech,
jež
se
možná
podobají
materiálu,
z
něhož
před
4,6
miliardy
let
vznikl
vesmír.
Jupiter
je
tak
obrovský
-
je
318krát
větší
než
Země
-
že
jeho
gravitace
k
němu
tyto
zárodeční
plyny
možná
připoutala
navždy
bez
možnosti
úniku.
Podrobný
průzkum
planety
Jupiter
může
přinést
vysvětlení
toho,
co
astronom
Tobias
Owen
nazývá
"kosmickým
paradoxem"
života:
Jupiter
a
další
tělesa
vnější
sluneční
soustavy
jsou
bohaté
na
prvky,
jako
je
vodík,
které
jsou
pro
život
na
Zemi
nezbytné,
ale
na
těchto
planetách
život
není,
naproti
tomu
Země
má
sníženou
zásobu
těchto
prvků,
ale
života
na
ní
je
spousta.
Někteří
vědci
naznačují,
že
komety
a
asteroidy
mohly
z
vnější
sluneční
soustavy
na
Zem
přinést
dostatek
těchto
prvků
ke
vzniku
života.
V
prosinci
roku
1995
zahájí
sonda
Galileo
dvouleté
putování
po
Jupiterových
měsících.
V
roce
1979
poslaly
dvě
sondy
Voyager
senzační
fotografie
Jupiterových
měsíců
Io
a
Europa,
které
je
zařazují
mezi
nejzajímavější
tělesa
ve
sluneční
soustavě.
Fotografie
ukázaly
aktivní
gejzíry
na
měsíci
Io,
které
chrlí
sirný
materiál
do
jeho
atmosféry
až
do
vzdálenosti
190
mil,
a
naznačily,
že
na
měsíci
Europa
se
pod
silnou
vrstvou
ledu
může
skrývat
oceán.
Fotografie
měsíce
Europa
ze
sondy
Galileo
budou
podle
Torrence
Johnsona,
vědce
účastnícího
se
projektu
Galileo,
více
než
tisíckrát
ostřejší
než
fotografie
pořízené
sondou
Voyager
a
mohou
prokázat,
zda
je
na
Europě
skutečně
jediný
oceán
s
výjimkou
těch,
které
jsou
na
Zemi.
Raketoplán
Atlantis
vynesl
sondu
Galileo
z
odpalovací
rampy
ve
12.54
Východního
letního
času
a
vypustil
ji
ze
svého
nákladového
prostoru
asi
o
šest
hodin
později.
"Galileo
je
na
své
cestě
do
jiného
světa
v
rukou
nejlepších
řídících
letového
provozu
na
světě,"
řekl
velitel
raketoplánu
Atlantis
Donald
Williams.
"Leťte
bezpečně."
Pětičlenná
posádka
raketoplánu
Atlantis
provede
před
svým
návratem
na
Edwardsovu
leteckou
základnu
v
Kalifornii
plánovaným
na
pondělí
několik
pokusů
včetně
pěstování
rostlin
a
zpracovávání
polymerických
materiálů.
Projekt
Galileo
byl
zahájen
v
roce
1977
a
svědky
jeho
startu
bylo
přítomno
mnoho
veteránů,
kteří
se
na
tomto
projektu
podíleli.
Zářící
Torrence
Johnson
v
baseballové
kšiltovce
s
logem
NASA,
nesoucí
fotoaparát
a
dalekohled,
start
označil
za
"fantastický".
Benny
Chin,
manažer
sondy
Galileo,
to
přirovnal
k
situaci,
kdy
sledujete
své
dítě,
jak
opouští
domov.
"Jsem
šťastný
i
smutný
zároveň,"
řekl.
Protijaderní
aktivisté
zaujali
méně
nadšený
postoj.
Argumentovali
tím,
že
plutoniový
zdroj
energie
sondy
Galileo
by
mohl
při
výbuchu
raketoplánu
vyzařovat
smrtelné
dávky
radiace
a
včerejší
úspěšný
start
je
nijak
neuklidnil.
Galileo
v
letech
1990
a
1992
přeletí
těsně
kolem
Země,
aby
shromáždil
energii
z
jejího
gravitačního
pole
a
získal
sílu
pro
let
k
Jupiteru.
Protestující
poukazují
na
to,
že
by
tehdy
sonda
Galileo
také
mohla
do
Země
narazit.
Sdělili,
že
poté,
co
NASA
posílil
svá
bezpečnostní
opatření,
vzdali
se
plánů
na
vniknutí
do
Kennedyho
vesmírného
střediska.
Jeden
protest
však
přes
ostrahu
NASA
přesto
pronikl
-
počítačový
virus
způsobil,
že
na
některých
monitorech
blikaly
zprávy
protestující
proti
sondě.
Úspěšný
start
je
pokračováním
pozoruhodného
ozdravení
amerického
vědeckého
vesmírného
programu.
Sonda
Magellan
bez
lidské
posádky
už
směřuje
k
Venuši
a
příští
srpen
má
začít
planetu
mapovat.
Sonda
Voyager
2
poslala
letos
v
létě
nádherné
fotografie
Neptunu
a
jeho
měsíce
Tritonu.
Příští
měsíc
NASA
plánuje
vypustit
satelit,
aby
studoval
kosmické
paprsky,
jejichž
původ
se
datuje
ke
vzniku
samotného
vesmíru.
Raketoplán
Columbia
se
v
prosinci
pokusí
získat
zpět
satelit,
který
je
na
oběžné
dráze
již
téměř
pět
let
a
měří
zhoubné
vlivy
vesmíru
na
materiály
a
přístroje.
V
březnu
vypustí
raketoplán
Discovery
Hubbleův
vesmírný
teleskop,
přístroj
v
hodnotě
1,5
miliardy
dolarů,
jenž
dohlédne
do
nejvzdálenějších
galaxií
ve
vesmíru.
Avšak
ne
všechna
vesmírná
vědecká
činnost
NASA
bude
tak
slibná.
V
období
kolem
Dne
díkůvzdání
se
do
zemské
atmosféry
zřítí
satelit
Solar
Max,
který
NASA
na
oběžné
dráze
v
roce
1984
opravil.
NASA
se
jej
nebude
snažit
zachránit,
ale
pokusí
se
místo
toho
předvídat,
zda
se
některé
kusy
roztříští
o
Zemi
a
kde.