Sloupek
Guillerma
Ortize
v
příloze
Americas
z
15.
září
s
názvem
"Mexiko
napadl
privatizační
virus"
je
neotřele
jasným
prohlášením
závazku
jeho
vlády
k
privatizaci
a
jako
takový
ho
musí
uvítat
všichni
Američané,
kteří
jeho
zemi
přejí
úspěch.
Institut
pro
Mexiko
a
Spojené
státy
rád
vidí,
že
tak
vysoce
postavený
úředník,
jako
je
náměstek
ministra
financí
mexické
vlády,
pohlíží
na
reformy
své
země
"v
kontextu
širšího,
celosvětového
procesu"
hluboké
změny,
kdy
především
v
zemích
s
centrálně
plánovaným
hospodářstvím
směřují
k
ekonomice
volného
trhu.
Po
tomto
našem
konstatování
musíme
varovat
před
zjevnou
tendencí
tuto
záležitost
zveličovat.
Například
není
zcela
pravda,
že
mexická
vláda
"zprivatizovala"
leteckou
společnost
Mexicana
de
Aviacion,
jak
tvrdí
Guillermo
Ortiz.
V
té
samé
větě
si
odporuje,
když
uvádí,
že
vláda
stále
vlastní
40
%
veškerého
majetku
této
letecké
společnosti.
Jak
může
být
společnost
považována
za
"zprivatizovanou",
když
v
ní
má
stát
tak
vysoké
zastoupení?
(Pravda,
mexická
vláda
přidělila
"kontrolu"
nad
aeroliniemi
novému
soukromému
konsorciu,
ale
její
tendence
brát
si
zpět,
co
dává,
je
příliš
dobře
známá
na
to,
aby
to
mohlo
být
důvodem
k
optimismu.)
Guillermo
Ortiz
se
bohužel
rovněž
uchyluje
ke
známé
"hře
s
čísly",
když
se
chlubí
tím,
že
ve
státním
sektoru
v
současnosti
zbývá
"méně
než
392
(státních
podniků)",
což
je
ve
srovnáním
s
"1 155
veřejnoprávními
subjekty
existujícími
v
roce
1982
výrazný
pokles".
Ale
ty
podniky,
které
jsou
stále
ve
státních
rukou,
zahrnují
největší
a
ekonomicky
nejsilnější
podniky
v
Mexiku,
v
podstatě
tvoří
jeho
ekonomickou
infrastrukturu.
Mám
na
mysli
především
ropu,
elektrickou
energii,
bankovnictví
a
noviny.
Tyto
podniky
se
však
nikdo
nechystá
privatizovat.
Oficiálně
jsou
považovány
za
"strategické"
a
mexická
ústava
jejich
privatizaci
zakazuje.
Stylem,
který
se
této
otázce
vyhýbá,
Guillermo
Ortiz
píše:
"Divestice
neprioritních
a
nestrategických
státních
podniků
je
klíčovým
prvkem
plánu
prezidenta
Carlose
Salinase,
jak
modernizovat
mexickou
ekonomiku..."
Přesto
je
jasné,
že
modernizace
musí
zahrnovat
její
klíčová
průmyslová
odvětví,
než
bude
možné
prohlásit,
že
"privatizační
virus"
byl
dopaden.
Rozhodujícím
faktorem
však
není
ekonomická,
nýbrž
politická
reforma.
Dlouhá
řada
mexických
prezidentů
samovolně
znárodňovala
jakýkoli
průmysl,
který
jim
padl
do
oka,
aniž
by
se
za
to
museli
zodpovídat
veřejnosti.
K
tomu,
aby
byla
zaručena
privatizace
společnosti
Mexicana
de
Aviacion
a
dalších
společností,
potřebuje
Mexiko
pluralitní
politický
systém
zajišťující
demokracii
a
tím
i
zodpovědnost.
Daniel
James,
prezident
Institutu
pro
Mexiko
a
Spojené
státy