Odhady
skutečného
hrubého
národního
produktu,
které
připravil
Úřad
pro
ekonomickou
analýzu
při
Ministerstvu
obchodu,
výrazně
zmírňují
tempo
ekonomického
růstu.
Jelikož
odhady
úřadu
ohledně
obchodního
sektoru
poskytují
čitatel
pro
výpočet
produktivity,
který
počítá
Ministerstvo
práce,
podceněné
tempo
růstu
uměle
snižuje
oficiální
statistiky
produktivity.
Jestliže
je
toto
tvrzení
správné,
má
důležité
důsledky
pro
makroekonomickou
politiku:
může
snížit
pocit
naléhavosti,
který
stojí
za
snahami
o
schválení
daňových
stimulů
a
dalších
opatření
za
účelem
zvýšení
rychlosti
růstu
produktivity
a
skutečného
HNP.
Také
by
to
ovlivnilo
vnímání
rady
guvernérů
Federálního
rezervního
systému
a
informované
veřejnosti
všeobecně
ohledně
toho,
co
představuje
rozumný
stupeň
cenové
stability.
Na
začátku
80.
let
jsem
předpověděl
významné
zrychlení
růstu
produktivity
během
zbytku
dekády.
Tato
předpověď
byla
založena
na
zjevném
obrácení
většiny
negativních
sil
-
jako
jsou
demografické
změny,
ropná
krize
a
zrychlující
se
inflace
-
které
snižovaly
nárůsty
produktivity
v
70.
letech.
Od
roku
1981
se
jistě
objevilo
zlepšení
růstu
produktivity
o
více
než
jeden
procentní
bod.
Očekával
jsem
však
více,
což
je
ten
důvod,
proč
jsem
začal
hledat
důkazy
naznačující
chyby
v
oficiálních
odhadech
produkce.
Tyto
důkazy
zcela
nepodporují
názor,
že
k
tomuto
zkreslení
růstu
produkce
směrem
dolů
došlo
největší
měrou
během
období
let
1948-89,
ale
vše,
co
tvrdím,
je,
že
trend
růstu
je
podhodnocený.
(Nicméně
je
možně,
že
další
výzkum
odhalí
rostoucí
zkreslení.)
Toto
zkreslení
není
v
žádném
případě
úmyslné.
Podhodnocení
růstu
je
způsobené
převážně
konzervativními
prostředky
přijatými
proto,
aby
se
dalo
vypořádat
s
nedostatky
v
základních
ekonomických
datech.
První
ze
tří
hlavních
zdrojů
chyb
je
použití
odhadů
pracovní
síly
jako
vstupu
(především
zaměstnání
nebo
hodin)
místo
odhadů
produkce
pro
takové
sektory
jako
vláda,
placené
služby
v
domácnosti
a
soukromé
neziskové
organizace,
kde
jsou
potíže
se
shromažďováním
dat
o
produkci.
To
znamená,
že
není
vytvořena
žádná
rezerva
pro
možné
zvýšení
produkce
na
jednotku
práce.
V
nesouvisejícím
programu,
ve
kterém
Ministerstvo
práce
odhaduje
produkci
na
zaměstnance
u
více
než
dvou
třetin
federálních
civilních
zaměstnanců,
ministerstvo
během
80.
let
zjistilo
průměrné
každoroční
zlepšení
míry
produktivity
ve
výši
1,7
%.
Dokonce
i
když
se
předpokládá,
že
produktivita
ve
zbytku
neobchodního
sektoru
nerostla
o
více
než
polovinu
rychleji,
tento
odhad
Ministerstva
práce
ukazuje
v
odhadech
skutečného
HNP
na
zkreslení
směrem
dolů
v
průměru
o
0,2
procentního
bodu
ročně.
I
pro
své
výpočty
u
poloviny
soukromých
finančních
odvětví
a
služeb
používají
federální
odhadci
produktivity
jako
vstup
raději
pracovní
sílu
než
produkci.
Nezávislé
odhady
produkce
v
těchto
odvětvích
včetně
jednoho
pro
banky,
který
učinilo
Ministerstva
práce,
ukazují,
že
se
zdá,
že
produktivita
v
peněžnictví
a
službách
rostla
mezi
lety
1948
a
1988
v
průměru
nejméně
o
1,5
%
za
rok.
Protože
peněžnictví
a
služby
přispívají
do
konečného
obchodního
produktu
10
%,
vynechání
těchto
zvýšení
produktivity
snižuje
celkové
tempo
růstu
o
0,15
%
ročně.
Druhý
zdroj
chyb
ve
statistikách
růstu
je
použití
nevhodných
deflátorů
pro
úpravy
podle
změn
cen.
Odhaduji,
že
tato
špatná
měření,
jak
podrobně
líčí
Martin
N.
Baily
a
Robert
J.
Gordon,
přidávají
dalších
0,12
procentního
bodu
ke
zkreslení
směrem
dolů
v
tempu
růstu
skutečného
obchodního
produktu.
A
konečně
oficiální
odhady
podhodnocují
růst,
protože
dělají
nepřiměřené
rezervy
pro
zlepšení
v
kvalitě
zboží
a
služeb.
V
roce
1985
byl
zaveden
nový
cenový
index
počítačů
přizpůsobený
změnám
v
parametrech
výkonu,
a
to
mělo
za
následek
znatelně
vyšší
vzrůst
skutečných
výdajů
za
zboží
dlouhodobé
spotřeby,
než
ukazovaly
dřívější
odhady.
Od
té
doby
další
výzkum
tvrdí,
že
fakt,
že
se
opomenulo
vzít
v
úvahu
zlepšení
jakosti,
přispěl
celkově
alespoň
0,26
procentního
bodu
ke
zkreslení
tempa
růstu
směrem
dolů.
Výše
vyjmenovaná
zkreslení
dohromady
ukazují
podhodnocení
růstu
skutečného
HNP
o
0,7
procentního
bodu.
Pro
soukromý
domácí
obchod
bylo
zkreslení
něco
přes
0,5
procentního
bodu.
Jinými
slovy
tempo
růstu
celkového
HNP
i
skutečného
produktu
soukromých
podniků
na
pracovní
hodinu
bylo
podhodnoceno
asi
o
20
%.
Pan
Kendrick
je
emeritní
profesor
ekonomie
na
Univerzitě
George
Washingtona.
Je
spoluautorem
knihy
"Personal
Productivity:
How
to
Increase
Your
Satisfaction
in
Living
(Osobní
produktivita:
jak
zvýšit
svoji
životní
spokojenost)"
(M.
E.
Sharp,
1988).