wsj0609.cz

Prezident Bush trvá na tom, že to bude skvělý nástroj na omezení rozpočtového schodku a odstranění tuku z vládních programů. Chce to hned teď. Ne tak rychle, říká oklahomský poslanec Mickey Edwards, také jeden z republikánů. "Považuji to za jednu z nejhloupějších myšlenek 20. století," říká. Je to právo vetovat rozpočtové položky, postup, který prezidentovi umožní z nějakého velkého návrhu zákona o výdajích, který již prošel Kongresem, odstranit jednotlivé položky, aniž by vetoval celý zákon. Ať si o té myšlence myslí kdokoli cokoli, je to mnohem více než rozpočtový trik, kterým se zdá být na první pohled. Je to spíše nástroj, který může otřást celým vztahem prezidenta k demokratům i republikánům v Kongresu, podstatně zvýšit pravomoc prezidenta, a tudíž i změnit způsob jednání vlády. Prezident Bush má o právo vetovat rozpočtové položky velký zájem a dlouho usiloval o zákon, který by něco takového prezidentovi umožňoval. Nyní Bílý dům prohlašuje, že se nemusí spoléhat na to, že Kongres - který neprojevil žádnou ochotu autoritě prezidenta ustoupit - právo veta rozpočtových položek, o které usiluje, schválí. Mluvčí Bílého domu minulý týden uvedli, že Bush zvažuje, že prostě prohlásí, že Ústava mu takovou moc dává, a právo vetovat rozpočtové položky uplatní, čímž spustí soudní proces, který rozhodne, zda toto právo má. Ačkoli by to mohlo znít jako tajný manévr, který nikoho kromě Washingtonu nezajímá, vyvolalo by to politické zemětřesení. "Dopady jsou obrovské," říká poslanec Don Edwards, kalifornský demokrat, který je vysoce postaveným členem sněmovního Justičního výboru. "Je to skutečná zbraň vyzývající Kongres k osobnímu souboji." Poradci Bílého domu vědí, že je to krok, který nelze udělat snadno - a z tohoto důvodu si prezident letos možná zahájení testovacího případu rozmyslí. Někteří hlavní poradci tvrdí, že společně s dalšími boji o omezení daně z kapitálového zisku a s nejasně se rýsujícím návrhem na snížení rozpočtu má Bush s Kongresem rozehraných sporů až dost. Raději by právo veta rozpočtových položek odložili alespoň na příští rok. Bushe a některé další poradce to však stále silně táhne k myšlence právo veta rozpočtových položek vyzkoušet. Tato myšlenka se objevila minulý týden, když viceprezident Dan Quayle veřejně v Chicagu řekl, že Bush hledá nějaký testovací případ. Tiskový tajemník Bílého domu Marlin Fitzwater potvrdil, že se Bush o tuto myšlenku zajímá, ale upozornil, že ještě není pevné rozhodnut, že to zkusí. Bush, bývalý prezident Reagan a mnoho konzervativních aktivistů tvrdí, že právo vetovat rozpočtové položky by udělalo mnoho pro obnovení kázně v rozpočtovém procesu. Tvrdí, že prezident potřebuje mít možnost chirurgicky odstranit nákladné projekty volebních kampaní, které jsou spojeny s velkými souhrnnými výdajovými návrhy. Tyto zákony nelze snadno vetovat celé, protože jsou často nutné, aby udržely vládu v provozu. Konzervativci poznamenávají, že 43 guvernérů může právo veta rozpočtových položek použít pro státní rozpočty. A aby se to ještě vyostřilo, začínají někteří konzervativní právní teoretikové tvrdit, že Bush nepotřebuje čekat na zákon, který mu toto veto dá, protože toto právo je už součástí Ústavy. Svůj argument zakládají na větě zakotvené v Ústavě v článku I v odstavci 7, která říká: Každá směrnice, usnesení nebo hlasování, kde je nutná shoda Senátu a Sněmovny reprezentantů (s výjimkou otázky odročení), musí být předložena prezidentovi Spojených Států a nabýt právní moci může, až když ji schválí... nebo neschválí..." Tato věta, jak tvrdí, má rozšiřovat větu předchozí, která stanovuje, že prezident může vetovat "návrh zákona", a je dost obecná na to, aby mu umožnila vyškrtnout položky a dodatky uvnitř zákona. Vůdce senátní menšiny Robert Dole (republikán za Kansas) tento argument za sebe přijímá a na počátku tohoto roku veřejně tlačil na Bushe, "aby použil právo vetovat rozpočtové položky a umožnil soudům rozhodnout, zda to je, či není ústavní". Není téměř pochybnosti, že tento krok by soudy ihned odmítly a rychle by ho poslaly k Nejvyššímu soudu, aby jej definitivně vyřešil. "Je to důležitá otázka a nebudou to chtít nechat na nižších soudech," uvádí Stephen Glazier, newyorský státní zástupce, jehož spisy byly nápomocny při protlačování myšlenky, že prezident již má právo vetovat rozpočtové položky. Poslanec Edwards, kalifornský demokrat, je jeden z těch, kdo slibuje, že bude Bushe ihned hnát před soud se slovy, že právo veta rozpočtových položek by rozšířilo prezidentské pravomoci daleko více, než měli tvůrci Ústavy na mysli. "Staví to prezidenta do oblasti zákonodárství," prohlašuje. "To není to, co měli naši předci na mysli." Poslanec Edwards tvrdí, že kromě toho, že právo vetovat rozpočtové položky poskytne prezidentovi pravomoc měnit návrhy výdajů, které se mají tvořit v Kongresu, umožní hlavě státu také vydírat zákonodárce. Poznamenává, že jako zákonodárce z oblasti San Francisca bojuje každý rok o zachování federálních dotací pro systém Bay Area Rapid Transit. Pokud by prezident měl právo vetovat rozpočtové položky a chtěl ho přinutit podpořit nějakou spornou aktivitu v zahraniční politice, říká poslanec Edwards, může zavolat a prohlásit, že sám zruší dotace pro BART, jestliže se poslanec "nepřizpůsobí" této zahraničně-politické záležitosti. Obhájci tvrdí, že prezident by využil práva veta rozpočtových položek spravedlivěji než takto. Avšak s tímto nástrojem může být i jiný problém: navzdory všemu tomu politickému strachu, který způsobí, nemusí být pro snižování deficitu účinný. Velkých soust vládního rozpočtu, jako jsou nárokové programy sociálního a zdravotního pojištění, by se netýkalo. Guvernéři zjistili, že aby si udrželi politický respekt, musí tohoto nástroje používat zřídka. A není ani jisté, že by právo vetovat rozpočtové položky ohrozilo některé projekty volební kampaně, protože takové programy bývají spíše než v samotných oficiálních návrzích na seznamu neformálních hlášení z konferencí, které doprovázejí návrhy výdajů. Obhájci ale stále tvrdí, že právo veta by mělo na všechny návrhy úprav rozpočtu "chladící účinek", jak to nazývá Glazier. Říkají, že zákonodárci by se měli v první řadě vyhnout tomu, aby do zákonů zahrnovali mnoho výdajových projektů, protože hrozí zmatky, až tyto návrhy budou později vetem rozpočtových položek vyňaty. Ať už bude mít testovací případ jakýkoli výsledek, prezident Bush se bude muset pohybovat opatrně, protože pouhý pokus mu může "znepřátelit nejen demokraty, ale i republikány", říká Louis Fisher, vědecký pracovník z Výzkumné služby Kongresu, který se specializuje na vztahy mezi výkonnými a zákonodárnými složkami. Republikáni i demokraté mají stejný zájem "na tom, jak systém funguje," poznamenává. Opravdu, ačkoli většina republikánů právo veta rozpočtových položek podporuje, někteří, od liberálního oregonského senátora Marka Hatfielda ke konzervativnímu poslanci Edwardsovi, jsou proti. Poslanec Edwards je ztělesněním tradičního konzervativního pohledu, že je chybou dát do rukou jediné osoby tolik pravomocí. Jak poznamenává, konzervativci, kteří dnes podporují právo vetovat rozpočtové položky, by toho mohli později litovat: "Jednou budete mít zase demokratického prezidenta", který bude těchto rozšířených pravomocí využívat proti těm samým konzervativcům. Každá směrnice, usnesení nebo hlasování, kde je nutná shoda Senátu a Sněmovny reprezentantů (s výjimkou otázky odročení), musí být podle předpisů a omezení předepsaných pro případy návrhů zákona předložena prezidentovi Spojených Států, a když ji schválí, teprve pak může nabýt právní moci, když ji neschválí, musí ji v Senátu a Sněmovně reprezentantů schválit dvě třetiny.