Manželky
nemusí
mít
vždy
prospěch
z
toho,
když
muži
pomáhají
v
domácnosti
KDYŽ
MANŽELÉ
začnou
dělat
více
domácích
prací,
spíše
než
domácí
práce
své
manželky,
převezmou
práce,
které
dělají
děti.
Výzkumníci
společnosti
Rand
Corp.,
Linda
Waiteová
a
Frances
Goldscheider,
analyzovali
velký
vzorek
vdaných
žen,
které
vychovávaly
alespoň
jedno
dítě
ve
věku
mezi
šesti
a
18
lety.
Ženy
uvedly,
který
člen
rodiny
obvykle
různé
domácí
práce
dělá
a
z
jak
velké
části
se
na
domácích
pracích
podílí.
Není
překvapující,
že
manželky,
ať
už
pracující
či
nepracující,
dělaly
většinu
-
asi
80
%
nákupů,
praní
a
vaření
a
přibližně
ze
dvou
třetin
uklízely,
myly
nádobí,
staraly
se
o
děti
a
měly
na
starosti
rodinné
papírování.
Pouze
pokud
šlo
o
technické
práce
a
údržby,
dělaly
ženy
méně
než
polovinu.
Výzkumníci
ale
zjistili,
že
zatímco
domácí
práce,
které
měly
za
úkol
děti,
matce
podstatně
ulehčily,
manželova
pomocná
ruka
"snížila
dětskou
zátěž
téměř
o
50
%,
ale
odpovědnost
manželky
snížila
jen
nepatrně".
Zvláště
viditelné
to
bylo
u
párů
s
vyšším
vzděláním.
V
těchto
rodinách
muži
vykonávali
o
80
%
více
domácích
prací
než
v
párech
s
pouze
středním
vzděláním.
Ale
děti
vzdělaných
rodičů
dělaly
o
68
%
méně
domácích
prací
než
děti
v
méně
vzdělaných
rodinách.
"Je
zřejmé,"
říká
Waiteová,
"že
zvyšující
se
vzdělání
má
největší
vliv
na
to,
kdo
manželce,
respektive
matce,
pomáhá.
Podíl
ženy
se
snižuje,
ale
jen
nepatrně."
Pacienti
si
péči
v
domovech
důchodců
většinou
platí
sami
DALEKO
MÉNĚ,
než
se
dříve
předpokládalo,
je
obyvatel
pečovatelských
domů,
kteří
sami
sebe
přivedou
na
mizinu,
ukazují
to
dvě
nedávno
provedené
studie.
Vlády
jednotlivých
států
dávají
velmi
nízké
stropy
na
to,
kolik
majetku
mohou
lidé
vlastnit,
nebo
na
to,
jaký
mohou
mít
příjem,
chtějí-li
dostávat
sociální
příspěvky
na
účty
za
lékařskou
péči.
Všeobecně
se
mělo
za
to,
že
přibližně
čtvrtina
až
polovina
všech
starších
dlouhodobě
léčených
pacientů
je
nucena
utratit
všechno
a
dostat
se
za
hranici
chudoby,
než
budou
mít
nárok
na
zdravotní
příspěvek.
Ale
nezávislé
zprávy
od
Joshuy
Weinera
a
Denise
Spenceho
z
institutu
Brookings
Institution
a
od
Korbina
Liu
z
institutu
Urban
Institute
zjišťují,
že
"překvapivě
malé
procento"
-
jen
asi
10
%
-
obyvatel
domovů
důchodců
začíná
jako
soukromý
plátce,
a
než
zemře
nebo
je
z
domova
propuštěno,
"zruinuje
se"
během
pobytu
v
jediném
pečovatelském
domě
na
úroveň
pomoci.
(Další
třetina
zdravotní
příspěvky
dostává,
už
když
do
pečovatelského
domu
nastupuje,
což
je
podstatně
vyšší
podíl,
než
výzkumníci
očekávali.)
Ale
pozoruhodně
velké
procento
-
přes
polovinu
-
tvoří
soukromí
plátci,
kteří
si
platí
celý
svůj
pobyt,
a
to
i
když
je
poměrně
dlouhý.
Asi
třetina
platí
z
vlastní
kapsy,
zbytek
pokrývá
státní
zdravotní
pojištění,
soukromé
pojišťovny
nebo
systém
pro
válečné
vysloužilce
Veterans
Administration.
Podkladem
pro
obě
zprávy
je
vzorek
několika
tisíc
pacientů,
kteří
se
v
roce
1985
účastnili
celonárodního
průzkumu
pořádaného
vládou.
Autoři
z
obou
institutů,
Brookings
i
Urban
Institute,
ale
varují,
že
většina
pobytů
v
pečovatelských
domech
má
poměrně
krátké
trvání
a
dosažení
úrovně,
na
které
má
pacient
na
příspěvek
nárok,
je
pravděpodobnější
při
neobvykle
dlouhém
pobytu
či
pobytech
opakovaných.
A
navíc,
poznamenávají,
ti,
kteří
zvládají
platit
ze
svého,
toho
často
docílí
jen
díky
tomu,
že
prodají
svůj
dům,
vyberou
celoživotní
úspory
či
využijí
značné
pomocí
dětí
a
dalších
příbuzných.
Mladí
Reaganovy
éry
si
udržují
liberální
postoj
REAGANOVA
GENERACE
mladých
lidí,
kteří
politicky
dospěli
během
vlády
prezidenta
Ronalda
Reagana
-
zaujímají
podle
NORC,
výzkumného
centra
sociálních
věd
na
Chicagské
univerzitě,
pevný
liberální
postoj
ve
věci
rasy
a
pohlaví.
Mnoho
politických
analytiků
uvažovalo
o
tom,
že
z
Reaganovy
éry
vyjde
silně
konzervativní
mladá
generace.
Nejnovější
průzkumy
veřejného
mínění,
které
centrum
NORC
provedlo,
zjistily,
že
nejmladší
dospělí
jsou
skutečně
více
proreaganovští
či
prorepublikánští
než
ostatní
dospělí.
Ale,
jak
říká
vedoucí
výzkumu
Tom
Smith,
toto
"se
nepromítá
do
obecné
podpory
konzervatismu
či
do
konzervativních
pozic
v
záležitostech
feminismu
a
občanských
práv".
Odpovědi
na
dvanáct
otázek
v
celonárodních
průzkumech
v
letech
1986,
1987,
1988
a
1989
ukazují,
že
muži
a
ženy
ve
věku
18
až
24
let
jsou
podstatně
liberálnější
ve
věcech
rasy
a
pohlaví,
než
byla
stejná
věková
skupina
při
průzkumech
provedených
centrem
NORC
na
počátku
70.
a
80.
let.
Byli
také
stejně
nebo
více
liberální
než
jakákoli
jiná
věková
skupina
v
průzkumech
mezi
lety
1986
až
1989.
Například
66
%
osob
ve
věku
18
až
24
let
v
posledních
čtyřech
průzkumech
podporovalo
zákon
o
"otevřeném
bydlení",
který
zakazoval
vlastníkům
domů
odmítat
prodej
potenciálním
zákazníkům
z
rasových
důvodů.
Toto
je
porovnáváno
s
58
%
stejné
věkové
skupiny
v
průzkumech
mezi
lety
1980
až
1982
a
s
55
%
v
průzkumech
z
let
1972
až
1975.
S
otázkou,
zda
souhlasí,
či
nesouhlasí
s
tím,
že
muži
se
do
politiky
citově
více
hodí
než
ženy,
nesouhlasilo
70
%
Reaganovy
generace,
zatímco
v
dřívějších
letech
to
bylo
necelých
60
%
mladých
mužů
a
žen.
Drobnosti
OSAMĚLÍ
a
rozvedení
lidé
se
s
daleko
větší
pravděpodobností
stávají
kuřáky
než
lidé
žijící
v
manželství,
zjistilo
Centrum
pro
kontrolu
nemocí...
Národní
výzkumná
rada
uvádí,
že
současní
postgraduální
studenti
jsou
jedni
z
nejpomalejších
v
získávání
titulu
PhD.
Odhaduje,
že
časový
interval
mezi
ukončením
vysoké
školy
a
získáním
titulu
PhD.
se
za
posledních
20
let
prodloužil
o
30
%,
dnes
se
průměrně
pohybuje
od
7,4
let
v
přírodních
vědách
až
po
16,2
let
v
pedagogice.