s-1
| To
byl
úkol
.
|
s-2
| Úkol
se
splnil
,
a
řeknu
to
rovnou
,
s
odřenými
zády
.
|
s-3
| Když
jsme
potom
organizovaně
ustupovali
,
tak
rozhodovalo
možná
pár
minut
a
byli
bychom
se
na
té
komunikaci
čelně
střetli
s
německými
tanky
.
|
s-4
| Měli
jsme
tehdy
odpoledne
šílenou
kliku
,
že
tam
byl
lesík
.
|
s-5
| Když
někdo
zdálky
viděl
,
že
tam
jsou
tanky
,
věděli
jsme
,
že
to
můžou
být
pouze
německé
tanky
,
tak
jsme
zalezli
do
toho
lesíka
včetně
naší
polní
kuchyně
a
všeho
.
|
s-6
| Tanky
přejely
silnici
,
naštěstí
už
se
stmívalo
.
|
s-7
| Všechno
jsme
tam
nechali
a
terénem
jsme
šli
pouze
podle
azimutu
směr
východ
,
až
jsme
k
Donci
ráno
došli
.
|
s-8
| Na
Donci
stála
zbrusu
nová
armáda
sibiřských
divizí
,
které
nás
úžasně
vítaly
.
|
s-9
| Děkovali
nám
,
že
jsme
zadrželi
nástup
Němců
do
doby
,
než
mohli
vybudovat
bezpečná
obranná
postavení
.
|
s-10
| Takže
úkol
splněn
byl
.
|
s-11
| A
váš
dojem
z
toho
celého
?
|
s-12
| Náš
dojem
.
.
.
|
s-13
| Váš
osobní
dojem
.
|
s-14
| Můj
osobní
dojem
byl
,
že
jsme
tam
nebyli
zbytečně
,
že
jsme
něco
dokázali
.
|
s-15
| Byl
jsem
hrdý
na
ty
lidi
,
třeba
i
na
Jaroše
,
kterého
jsem
já
osobně
v
lásce
neměl
.
|
s-16
| Byl
hrozně
tvrdý
velitel
a
na
lidi
v
první
rotě
byl
při
výcviku
nekompromisní
a
nerozeznával
ani
nebral
v
úvahu
věk
.
|
s-17
| I
když
já
jsem
byl
proti
němu
možná
trošku
negativně
naladěný
,
ale
ocenil
jsem
jeho
statečnost
.
|
s-18
| Taky
jsem
během
usilovných
nočních
pochodů
na
frontu
ocenil
,
viděl
jsem
to
na
vlastní
oči
,
že
když
nějaký
starší
člověk
nemohl
,
tak
mu
vzal
samopal
a
sám
mu
ho
nesl
.
|
s-19
| To
je
fakt
,
čili
klobouk
dolů
.
|
s-20
| Je
to
hrdina
,
byl
to
hrdina
.
|
s-21
| Jak
jste
prožil
všechny
tyto
trampoty
včetně
ústupu
,
byl
jste
fyzicky
fit
?
|
s-22
| Neměl
jsem
žádné
problémy
,
byl
jsem
zdravý
,
zaplať
pánbůh
.
|
s-23
| Tehdy
jsem
byl
úplně
zdravý
,
prožil
jsem
to
tedy
,
dá
se
říct
,
dobře
.
|
s-24
| Bylo
mně
taky
zima
,
bylo
mně
horko
.
|
s-25
| Některá
cvičení
,
která
jsem
musel
absolvovat
,
byla
skutečně
tak
namahavá
,
že
když
si
lidé
potom
v
tom
mrazu
v
Buzuluku
směli
udělat
ohýnek
,
tak
si
propálili
boty
.
|
s-26
| Pak
je
museli
zaplatit
,
aby
dostali
nové
.
|
s-27
| To
všechno
se
stalo
.
|
s-28
| Kam
jste
se
vrátili
po
té
bitvě
?
|
s-29
| Po
bitvě
,
to
bylo
jedno
z
nejtěžších
období
naší
anabáze
,
jsme
přišli
do
velké
ukrajinské
vesnice
,
která
se
jmenovala
Veseloje
.
|
s-30
| Ten
název
skutečně
seděl
.
|
s-31
| Ta
vesnice
byla
nekonečně
dlouhá
.
|
s-32
| Tam
samozřejmě
byl
pár
dní
úplný
oddych
,
ale
potom
začla
fungovat
rychlokvasná
důstojnická
škola
,
kam
jsem
se
dostal
.
|
s-33
| Byla
zde
důstojnická
škola
.
|
s-34
| Měli
jsme
usilovná
cvičení
v
tom
,
co
důstojník
musí
všechno
znát
,
pochopitelně
.
|
s-35
| Byl
na
to
zhruba
jeden
měsíc
a
byli
jsme
tam
přijati
skutečně
jako
od
vlastních
.
|
s-36
| Byly
dny
,
kdy
už
jsme
vůbec
nechodili
pro
menáž
,
protože
tamní
domorodci
nás
živili
přepychově
.
|
s-37
| Dělali
kvůli
nám
zabijačky
a
já
nevím
,
co
všechno
možného
,
a
my
jsme
ani
nechodili
do
naší
kuchyně
.
|
s-38
| Ani
do
té
kuchyně
jsme
nechodili
.
|
s-39
| Z
pohodlnosti
.
|
s-40
| Tu
školu
vedli
vaši
důstojníci
?
|
s-41
| Ano
,
pochopitelně
.
|
s-42
| Také
tam
byli
pochopitelně
nějací
sovětští
instruktoři
.
|
s-43
| Když
jsme
potom
ve
Veseloje
slavili
První
máj
,
tak
v
Sovětském
svazu
byl
takový
zvyk
,
že
civilní
obyvatelstvo
posílalo
vojákům
na
frontu
dárky
.
|
s-44
| Tak
jsme
tam
dostávali
dárky
.
|
s-45
| Je
to
trošku
sentimentální
vzpomínka
,
ale
člověka
potěšilo
,
když
od
neznámé
děvčice
dostal
třeba
nějaké
psaníčko
.
|
s-46
| Tím
chcete
říct
,
že
jste
si
tam
namluvil
nějakou
holku
?
|
s-47
| Tam
ne
,
tam
na
to
nebyl
čas
,
výcvik
byl
dosti
tvrdý
.
|
s-48
| Ale
řikáte
,
že
jste
tam
byli
na
Prvního
máje
,
to
znamená
už
zase
pět
měsíců
.
|
s-49
| Ne
.
|
s-50
| Nebo
dva
měsíce
,
pardon
.
|