s-1
| My
jsme
ho
samozřejmě
měli
už
z
umělých
.
|
s-2
| Nosily
to
jenom
svobodné
dívky
a
slečny
,
kdyžto
vdané
paní
měly
tyto
korduly
a
na
hlavách
tyhlety
čepce
.
|
s-3
| Jinak
jsem
měla
také
vyšívanou
vestičku
,
bílou
blůzičku
a
červenou
sukýnku
se
zástěrkou
.
|
s-4
| Chodila
jsem
v
tom
kroji
velice
ráda
.
|
s-5
| V
době
po
válce
se
vůbec
chodilo
v
krojích
hodně
.
|
s-6
| Třeba
na
prvního
máje
byl
průvod
po
Praze
a
většina
žen
byla
oblečena
do
krojů
,
což
už
se
dneska
vůbec
nevidí
.
|
s-7
| Máte
ho
ještě
dnes
někde
schovaný
?
|
s-8
| Bohužel
nemám
.
|
s-9
| Nemám
ani
žádný
kroj
po
tetách
.
|
s-10
| Velice
toho
lituji
,
protože
to
byly
opravdu
nádherné
kroje
,
které
by
byly
dneska
velice
drahé
.
|
s-11
| Velice
lituji
toho
,
že
jsem
to
tenkrát
neuvážila
a
že
jsem
strejdům
neřekla
,
aby
mi
třeba
některý
z
těch
krojů
věnovali
,
když
tety
umřely
.
|
s-12
| Vůbec
nemám
ponětí
,
kam
to
přišlo
,
ani
kam
přišel
můj
kroj
.
|
s-13
| Jako
dítě
jsem
dokonce
měla
krojovanou
panenku
(
v
českém
kroji
)
,
kterou
jsem
si
s
sebou
nosila
a
měla
ji
ráda
.
|
s-14
| Děkuji
.
|
s-15
| Podíváme
se
na
další
fotku
.
|
s-16
| Na
této
fotografii
je
maminčin
bratr
.
|
s-17
| Maminka
měla
asi
pět
bratrů
.
|
s-18
| Bohužel
některé
fotografie
jejích
sourozenců
vůbec
nemám
.
|
s-19
| Tady
je
bratr
Josef
s
manželkou
a
se
dvěma
syny
,
mými
bratranci
.
|
s-20
| Oba
dva
jsou
,
myslím
,
starší
než
já
.
|
s-21
| Ten
větší
se
jmenoval
Zdeněk
.
|
s-22
| Býval
náměstkem
ředitele
v
Textilaně
v
Liberci
.
|
s-23
| Mladší
Pavel
byl
při
ruské
okupaci
v
roce
1989
se
svojí
rodinou
na
dovolené
ve
Švýcarsku
.
|
s-24
| Když
zjistil
,
co
se
tady
stalo
,
už
se
nevrátili
.
|
s-25
| Zůstali
ve
Švýcarsku
.
|
s-26
| Má
tři
děti
.
|
s-27
| Dvě
už
jsou
hodně
dospělé
.
|
s-28
| Vlastně
jsou
dospělé
všechny
.
|
s-29
| Zůstaly
ve
Švýcarsku
,
kdežto
on
se
sem
,
zpátky
k
nám
,
s
manželkou
po
převratu
vrátil
.
|
s-30
| Žije
zase
tady
zpátky
v
Čechách
.
|
s-31
| Teta
ani
strejda
už
samozřejmě
živi
nejsou
,
protože
byli
o
hodně
starší
než
jsem
já
.
|
s-32
| To
by
bylo
k
této
fotografii
asi
tak
všechno
.
|
s-33
| Vídali
jste
se
s
nimi
často
?
|
s-34
| Vídali
jsme
se
s
nimi
velice
často
.
|
s-35
| Bydleli
v
jediném
domě
,
který
kdysi
stál
naproti
Edenu
.
|
s-36
| Ještě
si
pamatuju
Eden
jako
veliký
oplocený
park
,
kde
už
žádné
atrakce
prakticky
nebyly
.
|
s-37
| Byl
tam
jenom
plot
.
|
s-38
| Bylo
to
oplocené
.
|
s-39
| Teta
se
strejdou
bydleli
naproti
,
v
jediném
baráku
,
který
tam
stál
.
|
s-40
| My
jsme
bydleli
na
Vinohradech
.
|
s-41
| Když
jsme
k
nim
šli
na
návštěvu
,
tak
jsme
šli
z
travnatých
kopců
dolů
až
k
Edenu
,
do
toho
jediného
domu
,
který
tam
byl
,
a
pak
zase
přes
travnaté
kopce
zpátky
na
Vinohrady
.
|
s-42
| Dnes
už
je
tam
všechno
zastavěné
.
|
s-43
| Jsou
tam
samé
domy
,
takže
přes
ty
kopce
se
už
prakticky
vůbec
nedá
jít
.
|
s-44
| Jejich
dům
je
obstavený
novými
domy
.
|
s-45
| Všude
už
to
vypadá
úplně
jinak
než
v
té
době
,
kterou
si
z
dětství
pamatuju
.
|
s-46
| Pamatuju
si
,
že
strejda
byl
hodně
proruský
příznivec
.
|
s-47
| Když
přijeli
Rusové
osvobodit
Prahu
,
tak
u
sebe
měli
ubytovaného
jednoho
ruského
důstojníka
,
přestože
měli
malý
byt
.
|
s-48
| Přinesl
si
pytel
rýže
a
tu
si
u
nich
vždycky
vařil
.
|
s-49
| Pamatuju
si
na
to
dokonce
i
sama
osobně
.
|
s-50
| Jezdívali
jste
za
vašeho
mládí
k
příbuzným
často
?
|