| s-1
| Dobrý
den
.
|
| s-2
| Dobrý
den
.
|
| s-3
| Jmenuji
se
Pavla
a
budu
si
tu
teď
s
vámi
chvíli
povídat
.
|
| s-4
| Ano
,
těší
mě
.
|
| s-5
| Ještě
než
začneme
,
je
mě
dobře
slyšet
?
|
| s-6
| Ano
,
slyším
dobře
.
|
| s-7
| Ráda
bych
si
s
vámi
povídala
o
vašich
fotkách
.
|
| s-8
| Ano
.
|
| s-9
| Začněme
třeba
s
touhle
.
|
| s-10
| Co
je
na
této
fotce
?
|
| s-11
| Na
této
fotce
je
moje
matka
,
já
tam
jsem
ještě
v
zavinovačce
a
je
tam
můj
bratr
s
kalhotkami
s
kšandičkami
a
jeho
kamarád
.
|
| s-12
| Měl
jste
nějaké
sourozence
?
|
| s-13
| Měl
jsem
jednoho
bratra
,
který
je
tady
na
fotce
.
|
| s-14
| Byl
o
šest
roků
starší
a
bohužel
asi
před
patnácti
lety
už
zemřel
.
|
| s-15
| Rozuměl
jste
si
s
ním
jako
malý
?
|
| s-16
| Myslím
,
že
jsme
vyrůstali
od
malička
spolu
a
že
jsme
si
rozuměli
.
|
| s-17
| Samozřejmě
,
jako
mezi
kluky
,
došlo
taky
k
nějakým
neshodám
,
ale
myslím
si
,
že
jsme
si
rozuměli
dobře
.
|
| s-18
| I
v
pokročilém
věku
jsme
spolu
chodili
,
protože
jsme
dělali
sport
nebo
měli
rádi
běžky
.
|
| s-19
| Zvláště
v
zimě
jsme
chodili
na
běžky
,
většinou
na
přechody
různých
českých
hor
.
|
| s-20
| Řekněte
mi
prosím
něco
o
vaší
mamince
.
|
| s-21
| Moje
matka
se
narodila
roku
1910
,
byla
ze
zemědělské
rodiny
,
konkrétně
z
Horní
Branné
,
a
provdala
se
do
Hradce
Králové
.
|
| s-22
| V
té
době
to
bylo
ještě
dost
neobvyklé
,
že
šla
,
jak
se
tehdy
říkalo
,
do
kraje
,
což
bylo
od
mé
matky
odvážné
.
|
| s-23
| Vzala
si
mého
otce
,
který
byl
o
deset
roků
starší
.
|
| s-24
| Zpočátku
hospodařili
na
vlastním
hospodářství
.
|
| s-25
| Zhruba
kolem
pěti
hektarů
měli
svých
,
ale
asi
dalších
deset
měli
pronajatých
,
takže
hospodařili
asi
na
patnácti
hektarech
půdy
.
|
| s-26
| Myslím
si
,
že
při
dřině
,
kterou
práce
v
zemědělství
přináší
,
bylo
jejich
manželství
,
dá
se
říct
,
velmi
vzorné
.
|
| s-27
| Za
celý
život
jsem
nezažil
,
že
by
se
nesnášeli
nebo
že
by
na
sebe
hrubě
hovořili
.
|
| s-28
| Musím
říct
,
že
manželství
měli
podle
mě
velmi
dobré
.
|
| s-29
| Děkuji
.
|
| s-30
| Prohlédneme
si
další
fotku
.
|
| s-31
| To
je
dům
,
na
kterém
hospodařili
.
|
| s-32
| Přední
část
je
obytná
,
nad
ní
jsou
samozřejmě
zvýšené
půdy
,
které
sloužily
jako
skladovací
prostory
.
|
| s-33
| Zadní
část
byl
chlév
,
který
otec
s
matkou
přestavěli
v
roce
1947
.
|
| s-34
| Byla
u
nás
obrovská
sucha
.
|
| s-35
| Neurodilo
se
a
zemědělci
neměli
tolik
práce
,
tak
se
pustili
do
výstavby
nového
chlíva
se
skladovacími
prostory
.
|
| s-36
| Myslím
si
,
že
tehdy
byl
na
velmi
vysoké
úrovni
.
|
| s-37
| Na
této
fotce
jsou
moji
rodiče
a
můj
o
šest
roků
starší
bratr
.
|
| s-38
| Co
všechno
ke
stavení
patřilo
?
|
| s-39
| Ještě
přilehlá
stodola
,
byla
tam
kůlna
pro
drobné
hospodářské
zvířectvo
,
slepice
,
husy
,
kůlna
pro
stroje
,
které
otec
měl
.
|
| s-40
| Kromě
toho
měl
ještě
pronajatou
stodolu
,
kde
měl
taky
uskladněné
jednak
stelivo
a
seno
a
jednak
hospodářské
stroje
.
|
| s-41
| Pomáhali
jste
s
bratrem
rodičům
?
|
| s-42
| Samozřejmě
,
jinak
to
nešlo
,
byla
to
automatická
záležitost
,
že
jsme
museli
plnit
povinnosti
dětí
.
|
| s-43
| V
pozdější
době
došlo
,
jak
se
říkalo
,
ke
kolektivizaci
,
bylo
to
v
roce
1953
.
|
| s-44
| Přesto
ale
,
i
když
rodiče
byli
v
družstvu
,
tak
měli
i
hospodářství
.
|
| s-45
| Jak
jsem
říkal
,
byl
nově
postavený
chlév
.
|
| s-46
| Tak
i
když
bylo
družstvo
,
tak
tady
družstevníci
měli
uskladněný
dobytek
,
který
tam
byl
do
roku
1968
.
|
| s-47
| S
čím
vším
jste
pomáhal
?
|
| s-48
| Teď
nevím
,
byly
to
denní
práce
.
|
| s-49
| Dělat
krmení
pro
dobytek
,
otec
měl
samozřejmě
pár
koní
,
tak
třeba
posekat
trávu
,
tráva
se
šla
naložit
,
potom
nakrmit
.
|
| s-50
| Když
se
přišlo
ze
školy
v
jarním
období
,
kdy
se
krmilo
bramborami
,
tak
to
byl
koš
brambor
,
očistit
od
klíčků
a
ruzné
práce
.
|