| s-1
| Kdo
je
na
téhle
fotce
?
|
| s-2
| Jsou
to
moji
rodiče
,
moje
maminka
a
můj
tatínek
,
kteří
s
námi
taky
velice
rádi
jezdívali
na
zahradu
na
chatu
do
Štěnovic
.
|
| s-3
| Na
fotografii
je
dobře
vidět
,
jak
je
celá
zahrada
téměř
v
lesním
prostředí
.
|
| s-4
| Je
tam
plno
lesních
stromů
.
|
| s-5
| Ovocná
část
zatím
není
vidět
,
ale
ovocné
stromy
tam
také
jsou
.
|
| s-6
| Protože
jsme
tam
pobývali
i
na
podzim
a
na
jaře
,
tak
bylo
třeba
si
přitopit
.
|
| s-7
| Z
některých
stromů
,
které
už
bylo
třeba
porazit
,
protože
to
byly
soušky
,
nebo
stromů
,
které
by
překážely
při
průchodu
nebo
při
satbě
stromů
ovocných
,
jsme
si
sami
připravili
dříví
na
topení
.
|
| s-8
| Tady
na
té
fotografii
je
právě
vidět
i
špalek
,
na
kterém
se
dříví
sekalo
.
|
| s-9
| Rodiče
,
jak
už
jsem
říkala
,
tam
s
námi
velice
rádi
trávili
víkendy
.
|
| s-10
| O
prázdninách
tam
s
námi
byli
vždycky
.
|
| s-11
| Jak
se
jmenovali
?
|
| s-12
| Maminka
se
jmenovala
Jarmila
,
tatínek
se
jmenoval
Jindřich
,
Turkovi
.
|
| s-13
| Čím
byli
?
|
| s-14
| Maminka
byla
původně
učitelkou
v
mateřské
školce
a
tatínek
byl
technický
úředník
.
|
| s-15
| Měl
průmyslovou
školu
.
|
| s-16
| Potom
dělal
i
vedoucího
provozu
plzeňské
vodárny
.
|
| s-17
| Jistě
na
ně
ráda
vzpomínáte
.
|
| s-18
| Velice
ráda
,
protože
to
byli
moc
hodní
rodiče
,
kteří
nám
dali
se
sestrou
dobré
vychování
.
|
| s-19
| Měly
jsme
hezké
dětství
,
protože
se
k
nám
chovali
velice
laskavě
.
|
| s-20
| Nechci
tím
říct
,
že
by
nám
něco
odpouštěli
.
|
| s-21
| Vychovali
nás
dobře
.
|
| s-22
| Dobře
se
o
nás
starali
a
jistě
to
neměli
lehké
,
protože
jsme
vyrůstaly
v
době
války
.
|
| s-23
| Měli
strach
nejenom
o
to
,
aby
nás
uživili
a
aby
to
všechno
probíhalo
dobře
v
náš
prospěch
,
ale
také
,
aby
se
nám
něco
nestalo
.
|
| s-24
| Tehdy
,
zvlášť
ke
konci
války
,
byly
na
Plzeň
časté
nálety
.
|
| s-25
| Jistě
měli
těžký
život
,
ale
nedávali
nám
to
najevo
a
velice
hezky
se
o
nás
starali
.
|
| s-26
| Byli
k
nám
velice
laskaví
a
hodní
.
|
| s-27
| To
je
pěkné
.
|
| s-28
| Vybavujete
si
nějaký
společný
zážitek
?
|
| s-29
| Určitě
.
|
| s-30
| Často
se
mně
vybaví
zážitek
z
války
.
|
| s-31
| Při
jednom
leteckém
náletu
blízko
našeho
rodinného
domku
jsme
museli
,
když
zahoukala
siréna
,
seběhnout
dolů
do
sklepa
do
takového
provizorního
krytu
.
|
| s-32
| Měli
jsme
každý
připravený
i
kufr
.
|
| s-33
| Jak
my
se
sestrou
takový
příruční
kufřík
,
tak
maminka
s
tatínkem
měli
velký
kufr
.
|
| s-34
| Tam
byly
nějaké
zásobní
věci
,
kdyby
se
stalo
,
jako
se
často
stávalo
,
že
některé
domy
byly
rozbombardované
,
tak
aby
tedy
potom
bylo
aspoň
pro
začátek
nějaké
ošacení
a
třeba
něco
k
jídlu
.
|
| s-35
| Vždycky
jsme
museli
,
když
zahoukala
siréna
,
seběhnout
dolů
do
sklepa
,
vzít
každý
svůj
kufřík
a
postarat
se
o
něj
.
|
| s-36
| Jednou
se
právě
stalo
,
že
siréna
zahoukala
a
my
jsme
seběhnout
do
sklepa
už
nestačili
.
|
| s-37
| Se
sestrou
jsme
už
byly
na
schodišti
,
ale
maminka
teprve
odcházela
z
bytu
.
|
| s-38
| Protože
tam
nedaleko
nás
padla
bomba
,
tak
ji
ta
vzduchová
vlna
úplně
ohlušila
a
několik
měsíců
vůbec
neslyšela
.
|
| s-39
| Potom
se
jí
sluch
zase
vrátil
.
|
| s-40
| Bylo
to
ale
způsobeno
tlakovou
vlnou
,
která
nám
vyrazila
i
okna
a
dveře
.
|
| s-41
| S
tím
bylo
potom
spoustu
práce
pro
tatínka
,
aby
to
dal
zase
do
původního
stavu
,
abychom
to
mohli
obývat
.
|
| s-42
| Domek
ale
rozbombardovaný
nebyl
.
|
| s-43
| Přečkal
celou
válku
.
|
| s-44
| Je
to
taková
nemilá
vzpomínka
.
|
| s-45
| Měli
jste
štěstí
.
|
| s-46
| Ano
,
měli
jsme
štěstí
,
protože
mnozí
moji
spolužáci
třeba
o
svůj
domov
přišli
,
protože
některé
domky
na
Slovanech
byly
vybombardovány
.
|
| s-47
| Často
se
stalo
,
že
tam
ti
lidé
i
zahynuli
.
|
| s-48
| Jeden
můj
spolužák
s
rodiči
zůstal
pod
rozbořeným
domem
a
zahynul
.
|
| s-49
| To
je
smutné
.
|
| s-50
| Válka
byla
jistě
těžká
,
zvláště
právě
pro
moje
rodiče
.
|