| s-1
| Už
jsem
chtěla
z
domova
pryč
.
|
| s-2
| Ano
.
|
| s-3
| Kolik
vám
bylo
?
|
| s-4
| Bylo
mi
28
,
když
jsem
se
vdávala
.
|
| s-5
| Za
tehdejší
doby
to
bylo
hrozně
pozdě
.
|
| s-6
| Matka
byla
nešťastná
,
že
jsem
měla
různé
známosti
,
ovšem
nechtěla
jsem
se
vdávat
.
|
| s-7
| Chtěla
jsem
mít
svobodu
.
|
| s-8
| Ano
.
|
| s-9
| To
až
do
konce
mého
života
.
|
| s-10
| Když
jste
si
vzala
pana
Huga
Šelera
,
už
byla
doba
napjatá
?
|
| s-11
| Vzala
jsem
si
ho
v
roce
1937
.
|
| s-12
| Ano
.
|
| s-13
| 7
.
7
.
1937
.
|
| s-14
| Ano
.
|
| s-15
| To
ještě
bylo
dobré
.
|
| s-16
| Ano
.
|
| s-17
| Ovšem
maminka
už
byla
vdova
.
|
| s-18
| Bak
bratr
musel
přerušit
studium
,
studoval
práva
,
aby
mamince
pomáhal
.
|
| s-19
| Tatínek
už
zemřel
?
|
| s-20
| Tatínek
zemřel
v
roce
1930
.
|
| s-21
| Mám
dojem
,
že
jste
mi
ještě
slíbila
vyprávět
jednu
věc
,
a
to
jak
jste
se
odstěhovali
za
tatínkem
.
|
| s-22
| Ano
.
|
| s-23
| Kdy
to
bylo
,
prosím
vás
?
|
| s-24
| To
bylo
taky
dramatické
,
mně
bylo
devět
let
.
|
| s-25
| Neměli
jsme
v
Praze
co
jíst
,
začala
první
světová
válka
.
|
| s-26
| S
bratrem
jsme
stáli
ve
frontě
na
kukuřičný
chleba
,
chodili
jsme
pro
nějaké
polívky
.
|
| s-27
| Absolutně
nebylo
co
dělat
,
maminka
musela
zlikvidovat
obchod
,
vůbec
neprosperoval
,
a
byli
jsme
tady
bez
peněz
a
bez
jídla
.
|
| s-28
| Tatínek
byl
tenkrát
v
koňském
špitále
.
|
| s-29
| Jako
důstojník
nižší
šarže
tam
měl
dobrý
život
,
poněvadž
toho
se
to
ještě
nedotklo
,
tam
bylo
dost
jídla
a
všeho
.
|
| s-30
| Chtěl
nás
vzít
k
sobě
.
|
| s-31
| Stěhovali
jsme
se
tam
s
takovým
velkým
kufrem
,
jaké
byly
tenkrát
na
zboží
.
|
| s-32
| Maminka
veškerý
majetek
,
peřiny
,
všechno
prádlo
,
vzala
s
sebou
.
|
| s-33
| Tam
jsme
se
stěhovali
,
tatínek
nás
ubytoval
u
jednoho
ukrajinského
sedláka
.
|
| s-34
| Měli
jsme
tam
jeden
pokoj
.
|
| s-35
| My
děti
jsme
se
tam
proháněli
v
kukuřičných
polích
,
zrovna
před
dveřmi
rostla
kukuřice
,
a
přes
den
jsme
byli
u
tatínka
.
|
| s-36
| Chodili
jsme
do
koňského
špitálu
,
tam
se
koně
taky
poráželi
.
|
| s-37
| To
ani
nebyl
špitál
,
to
byla
jatka
,
když
se
to
tak
vezme
.
|
| s-38
| Celkem
jsme
žily
jako
děti
,
udělali
nám
tam
houpačku
a
tak
dále
.
|
| s-39
| To
je
mi
záhada
,
že
si
to
pamatuju
.
|
| s-40
| Byl
tam
vedoucí
důstojník
,
jmenoval
se
Šajch
.
|
| s-41
| To
si
pamatuju
a
nevím
proč
.
|
| s-42
| Vojáci
směli
jezdit
na
dovolenou
a
on
jednoho
vojáka
pověřil
tím
,
aby
přivezl
nějaké
ženy
na
dojení
krav
.
|
| s-43
| Jmenoval
se
Glázr
.
|
| s-44
| To
je
divné
,
že
si
to
pamatuju
.
|
| s-45
| To
je
dobře
.
|
| s-46
| Vrátil
se
z
dovolené
a
přivezl
fůru
prostitutek
.
|
| s-47
| Ano
.
|
| s-48
| Vojáci
byli
samozřejmě
nadšení
.
|
| s-49
| Jedna
tam
byla
slušná
a
maminka
ji
z
toho
vytáhla
,
aby
byla
u
nás
,
u
dětí
.
|
| s-50
| Žila
potom
s
námi
,
byla
z
Liberce
.
|