s-1
| Museli
mě
zplnoletnit
,
protože
jsem
ještě
nebyla
plnoletá
,
mně
scházel
do
21
nějaký
měsíc
.
|
s-2
| Vdala
jsem
se
v
červenci
a
až
v
září
jsem
měla
21
.
|
s-3
| Byli
jsme
dlouho
v
garsonce
,
to
bylo
samozřejmě
strašně
malé
s
dítětem
a
s
velkým
psem
.
|
s-4
| Co
jsme
to
pak
sehnali
?
|
s-5
| Sehnali
jsme
byt
na
Štěpánské
,
myslím
tří
-
nebo
čtyřpokojový
byt
.
|
s-6
| Ale
byli
jsme
tam
my
jako
rodina
a
dvě
samotné
ženy
bydlely
ve
dvou
pokojích
.
|
s-7
| My
jsme
měli
dva
pokoje
a
ony
každá
jeden
a
společnou
kuchyň
.
|
s-8
| Tam
jsme
bydleli
určitou
dobu
,
pak
se
nám
to
podařilo
vyměnit
,
nevím
už
jakým
způsobem
,
za
domovnický
byt
na
Havelské
.
|
s-9
| Ovšem
domovnický
byt
ve
třetím
poschodí
byl
s
tím
,
že
kdo
bude
domovnictví
dělat
,
tomu
se
to
bude
platit
.
|
s-10
| Vybírala
jsem
peníze
a
ten
můj
domovnický
plat
šel
de
facto
pro
tu
paní
.
|
s-11
| Tam
jsme
se
splašili
,
že
utečeme
.
|
s-12
| Na
Štěpánské
se
ještě
narodil
Jirka
,
druhý
syn
,
v
roce
1949
.
|
s-13
| Domluvili
jsme
se
,
já
jsem
řekla
:
"
Dobře
.
"
|
s-14
| Akorát
jsme
ještě
nevěděli
,
jak
to
uděláme
se
psem
,
jestli
bude
moct
jít
nebo
nebude
moct
jít
s
námi
.
|
s-15
| Manžel
byl
s
někým
domluvený
.
|
s-16
| Jelikož
to
byl
domovnický
byt
,
tak
aby
nás
nehledali
,
tak
jsme
jim
nahlásili
,
že
dáváme
výpověď
a
že
se
stěhujeme
pryč
.
|
s-17
| Bylo
to
už
asi
měsíc
předem
nebo
tak
nějak
,
jak
byla
ta
lhůta
.
|
s-18
| Prodali
jsme
nábytek
,
všechno
,
co
jsme
měli
.
|
s-19
| Sice
jsme
toho
moc
neměli
,
ale
všechno
jsme
dali
pryč
.
|
s-20
| Poslední
noc
jsme
spali
na
matračkách
na
zemi
,
tak
jsme
si
připadali
jak
v
koncentráku
.
|
s-21
| Ráno
jsme
se
dozvěděli
,
že
toho
pána
zavřeli
,
a
my
jsme
teď
byli
beze
všeho
a
tak
dále
.
|
s-22
| V
bytě
jsme
nemohli
zůstat
,
protože
byla
výpověď
.
|
s-23
| S
humorem
jsme
řikali
:
"
Co
teď
?
"
|
s-24
| Šla
jsem
na
nádraží
,
zní
to
legračně
,
ale
je
to
pravda
,
že
bych
chtěla
jízdenku
někam
do
severních
Čech
.
|
s-25
| "
Kam
?
"
|
s-26
| Říkám
:
"
Nevím
,
někam
,
kde
je
hezky
.
"
|
s-27
| Tak
jsme
se
domluvili
na
Děčínu
,
jeli
jsme
do
Děčína
.
|
s-28
| Tam
jsme
mluvili
s
autobusáky
a
ti
nám
řekli
,
že
v
Jetřichovicích
je
velice
hezky
.
|
s-29
| Tam
bychom
sehnali
třeba
i
nějaké
bydlení
,
nějaké
zaměstnání
a
tak
dále
.
|
s-30
| Tak
jsme
tam
jeli
.
|
s-31
| Kam
se
jde
,
kde
člověk
něco
sežene
?
|
s-32
| Šli
jsme
do
hospody
.
|
s-33
| V
hospodě
v
takové
předsíňce
ležel
nádherný
černý
vlčák
a
naše
děcka
samozřejmě
ráda
psy
,
tak
náš
Patrik
se
k
němu
sklonil
.
|
s-34
| Kousl
ho
,
dodnes
má
tady
jizvu
mezi
nosem
a
na
nose
,
pak
byli
nejlepší
kamarádi
.
|
s-35
| Řekli
nám
,
že
je
volná
hospoda
nahoře
v
Rinarticích
,
jestli
nechceme
dělat
hostinské
.
|
s-36
| Říkala
jsem
:
"
Tak
co
,
zkusíme
to
.
"
|
s-37
| Tam
jsem
se
naučila
čepovat
pivo
a
narážet
sudy
a
chodili
tam
lidi
z
vesnice
,
pak
tam
jezdily
v
létě
různé
výpravy
.
|
s-38
| Vařila
jsem
v
neděli
guláš
,
aby
to
bylo
jednotné
,
aby
se
to
dalo
ohřát
,
aby
to
bylo
nachystané
.
|
s-39
| Tam
jsme
byli
nějakou
dobu
.
|
s-40
| Pak
jsme
se
odstěhovali
do
Chřibské
,
tam
jsem
dělala
v
niťárně
,
tam
jsme
dostali
byt
hned
naproti
té
fabrice
.
|
s-41
| Teď
si
nevzpomenu
,
ale
myslím
,
že
se
to
jmenovalo
Sponit
,
teď
mě
to
tak
napadlo
.
|
s-42
| Nějaká
niťárna
.
|
s-43
| Pak
byly
různé
akce
,
nevím
,
jak
to
znělo
.
|
s-44
| Hledali
zaměstnance
do
dolů
do
Ostravy
.
|
s-45
| Jedni
manželé
,
se
kterými
jsme
se
tam
v
domě
přátelili
,
ten
manžel
se
přihlásil
.
|
s-46
| Byl
to
sice
komunista
,
ale
takový
slušný
člověk
,
a
šel
tam
.
|
s-47
| Hned
psal
,
že
do
tří
týdnů
tam
dostaneme
byt
v
novostavbě
.
|
s-48
| V
Chřibské
to
byl
takový
starý
malinký
byt
,
nic
moc
.
|
s-49
| Manžel
říkal
:
"
Co
se
stane
?
"
|
s-50
| Jel
tam
a
tři
týdny
,
čtyři
týdny
,
měsíc
se
pořád
nic
nedělo
,
že
byt
pořád
není
a
tak
dále
.
|