s-1
| To
je
můj
syn
otočený
na
pohled
na
řeku
Teplou
v
Karlových
Varech
.
|
s-2
| Julek
se
v
Karlových
Varech
narodil
,
a
tak
jsme
se
tam
jeli
podívat
.
|
s-3
| V
krosně
má
svého
syna
Jonatána
,
takže
to
je
poněkud
historická
fotka
.
|
s-4
| Byli
jsme
se
podívat
i
v
nemocnici
,
kde
se
Julek
narodil
.
|
s-5
| Prošli
jsme
si
Karlovy
Vary
.
|
s-6
| V
době
,
kdy
byl
v
kočárku
,
vylítnul
Gagarin
na
měsíc
a
Julek
v
kočárku
tenkrát
dostal
od
nějakého
ruského
občana
umělohmotného
panáčka
Gagarina
.
|
s-7
| Máme
ho
dosud
,
protože
jsme
tenkrát
velice
obdivovali
Gagarinův
let
do
vesmíru
.
|
s-8
| Stojíme
právě
na
mostě
,
kde
jsem
se
zastavila
s
kočárem
a
ten
Rus
mě
oslovil
a
dal
tenkrát
malému
Julkovi
panáčka
Gagarina
.
|
s-9
| Ten
tam
teď
stojí
na
tom
místě
se
svým
synem
v
krosně
na
zádech
.
|
s-10
| V
jakých
městech
jste
ve
svém
životě
žila
?
|
s-11
| V
důsledku
toho
,
že
můj
muž
byl
vojenský
lékař
(
vojáci
se
v
té
době
dost
stěhovali
)
,
jsem
z
Brna
došla
do
Plané
u
Mariánských
Lázní
,
kde
jsem
doslova
proplakala
asi
rok
a
půl
.
|
s-12
| Pak
na
žádost
muže
,
aby
ho
převelili
,
jsme
došli
do
Karlových
Varů
.
|
s-13
| Bylo
to
tam
už
o
něčem
jiném
,
bylo
to
město
,
navíc
lázeňské
.
|
s-14
| Bylo
tam
krásné
prostředí
a
navíc
jsem
tam
pracovala
na
porodnicko
-
gynekologické
klinice
.
|
s-15
| Tam
byl
už
zase
správný
pořádek
,
jak
má
být
,
správný
primář
.
|
s-16
| Bylo
to
operační
oddělení
,
kde
byly
operantky
po
gynekologických
operacích
.
|
s-17
| Bylo
to
pro
sestry
odborně
náročné
,
ale
to
mně
vyhovovalo
a
byla
jsem
tam
pak
velice
spokojená
.
|
s-18
| Dokonce
možná
,
že
se
spokojenost
v
duši
odrazila
i
na
tom
,
že
jsem
konečně
po
dvou
letech
otěhotněla
.
|
s-19
| V
Karlových
Varech
to
bylo
příjemné
,
ale
štěstí
ve
Varech
bohužel
netrvalo
moc
dlouho
.
|
s-20
| Synovi
bylo
rok
a
třičtvrtě
a
manžel
byl
převeden
do
Tábora
.
|
s-21
| Bylo
to
pro
mě
opět
dost
kruté
,
protože
jsem
si
ve
Varech
zvykla
.
|
s-22
| Měla
jsem
tam
přítelkyně
a
spoustu
známých
a
zase
jsem
si
musela
znova
zvykat
v
Táboře
.
|
s-23
| Nebylo
mi
tam
moc
dobře
.
|
s-24
| Začala
jsem
si
hledat
zaměstnání
,
ač
byly
synovi
teprve
dva
roky
.
|
s-25
| Byla
jsem
tam
velice
nespokojená
,
nešťastná
,
tak
jsem
si
sehnala
paní
k
hlídání
.
|
s-26
| Dodnes
mě
mrzí
,
že
jsem
nebyla
s
klukem
déle
doma
.
|
s-27
| Byla
jsem
ale
tak
vnitřně
nespokojená
,
že
jsem
šla
pracovat
zpátky
do
nemocnice
.
|
s-28
| Dali
mě
ovšem
na
dětské
oddělení
,
kde
mi
to
nevyhovovalo
,
protože
nemocné
děti
nemusím
.
|
s-29
| Stala
se
pro
mě
otřesná
příhoda
.
|
s-30
| Jednou
v
noci
zemřel
kojenec
,
takže
jsem
volala
patřičné
osoby
.
|
s-31
| Pak
ale
přišel
zřízenec
a
kojence
dal
do
pleny
,
udělal
z
něj
uzlíček
a
odnesl
ho
.
|
s-32
| To
jsem
nevydržela
,
a
místo
abych
šla
domů
spát
,
šla
jsem
za
hlavní
sestrou
.
|
s-33
| Sedla
jsem
si
tam
k
ní
a
řekla
jsem
:
"
Neodejdu
,
dokud
mě
nepředáte
na
jiné
oddělení
.
|
s-34
| Tady
už
pracovat
nebudu
i
za
cenu
,
že
bych
rozvázala
pracovní
poměr
.
|
s-35
| Na
takovém
oddělení
pracovat
nemůžu
.
"
|
s-36
| Opravdu
se
mi
podařilo
,
že
jsem
přešla
na
chirurgii
,
kde
jsem
pracovala
.
|
s-37
| Vypracovala
jsem
se
jako
instrumentářka
na
chirurgickém
oddělení
,
které
bylo
perfektně
vedené
primářem
,
ještě
navíc
z
Brna
,
takže
to
byla
pro
mě
trošku
legrační
motivace
.
|
s-38
| Byla
jsem
tam
moc
spokojená
.
|
s-39
| Bohužel
jsem
tam
ale
nemohla
vydržet
déle
,
protože
jsem
měla
odmalička
trošku
exém
.
|
s-40
| Drhnutím
na
operačním
sále
dvacet
minut
kartáčkem
,
mýdlem
a
dezinfekcí
se
mi
můj
exém
,
který
byl
v
klidu
,
tak
rozbouřil
,
že
jsem
se
pak
dlouho
léčila
na
kožním
v
Brně
.
|
s-41
| Měla
jsem
nemocné
ruce
až
po
lokte
.
|
s-42
| Zpátky
na
chirurgii
jsem
se
nevrátila
,
ale
vrátila
jsem
se
aspoň
na
chirurgickou
ambulanci
.
|
s-43
| Tam
mě
všichni
znali
právě
ze
sálu
,
kde
jsem
měla
výborné
postavení
.
|
s-44
| Musím
říct
,
že
mě
lékaři
díky
poznání
na
sále
uznávali
.
|
s-45
| Na
chirurgické
ambulanci
jsem
potom
byla
taky
velice
šťastná
.
|
s-46
| Zase
to
ale
netrvalo
dlouho
,
protože
manžel
byl
přeložený
do
Prahy
.
|
s-47
| Když
bylo
Julkovi
těsně
před
školní
docházkou
,
tak
jsme
odešli
do
Prahy
.
|
s-48
| Nepovažuji
to
za
nic
špatného
,
ale
nechtělo
se
mi
tam
,
protože
jsem
si
pak
v
Táboře
zvykla
díky
krásnému
zaměstnání
.
|
s-49
| V
Praze
na
mě
zase
nikdo
nečekal
.
|
s-50
| Začátky
v
Praze
pro
mě
taky
nebyly
lehké
,
ale
už
jsem
si
zvykla
.
|