s-1
| Neměli
vůbec
nic
,
než
to
,
co
měli
na
sobě
.
|
s-2
| Můj
manžel
byl
celá
léta
,
co
jsme
byli
svoji
,
zaměstnanec
na
Plzeňském
magistrátě
.
|
s-3
| Byly
to
Technické
úřady
.
|
s-4
| Dneska
je
tam
,
myslím
,
taky
nějaká
pobočka
magistrátu
.
|
s-5
| Tam
byl
zaměstnanec
.
|
s-6
| Ten
nálet
byl
hrozný
.
|
s-7
| Neměli
ani
byt
,
nic
.
|
s-8
| Byl
tam
zaměstnaný
a
měl
možnost
,
tohle
neštěstí
bylo
až
na
konci
války
,
přidělit
byt
těm
,
co
opravdu
nic
neměli
.
|
s-9
| Pumy
padaly
do
Jateční
kolonie
a
tak
dále
.
|
s-10
| Moji
rodiče
byli
taky
úplně
vybombardovaní
.
|
s-11
| My
mladí
manželé
jsme
byli
taky
vybombardovaní
.
|
s-12
| Tadyhle
té
dívence
a
jejím
rodičům
pomohl
k
bytu
.
|
s-13
| Nemohou
na
to
zapomenout
.
|
s-14
| Rodiče
už
jsou
mrtví
.
|
s-15
| Ona
tady
ale
je
a
neustále
říká
,
že
nemůže
zapomenout
na
mého
manžela
,
jak
se
vůči
nim
zachoval
,
že
jim
pomohl
,
aby
mohli
existovat
.
|
s-16
| Jsem
na
to
tak
nějak
i
hrdá
,
že
byl
manžel
,
tak
hodný
.
|
s-17
| To
byl
moc
hodný
.
|
s-18
| Ano
,
opravdu
.
|
s-19
| Dal
ale
všem
.
|
s-20
| Dřív
byl
zaměstnaný
na
jatkách
jako
ekonom
.
|
s-21
| Když
byli
ti
v
Jateční
vybombardovaní
,
neměli
byty
,
neměli
nic
,
tak
jim
taky
pomáhal
,
jak
mohl
.
|
s-22
| Pomáhal
opravdu
pouze
vybombardovaným
.
|
s-23
| To
je
neštěstí
.
|
s-24
| My
jsme
bydleli
naproti
Hamburku
,
čili
u
nádraží
.
|
s-25
| Tam
to
taky
spadlo
.
|
s-26
| Ten
dům
existuje
ještě
dneska
,
ale
ten
vedle
,
kde
byla
továrna
na
uzeniny
a
maso
,
slehl
.
|
s-27
| Probojovali
se
k
mým
rodičům
do
sklepa
,
tím
se
zachránili
.
|
s-28
| Dneska
tam
stojí
velký
nový
hotel
.
|
s-29
| To
je
teď
nově
postavené
.
|
s-30
| Říkám
to
ale
proto
,
že
moje
maminka
,
třebaže
byli
vybombardovaní
,
ten
dům
ale
zůstal
,
tak
když
jim
manžel
nabízel
byt
,
aby
se
vystěhovali
,
že
jim
má
taky
právo
byt
obstarat
,
řekla
:
"
Ne
,
já
se
tady
odtud
nehnu
.
|
s-31
| Já
žádný
byt
nechci
,
já
tady
zůstanu
.
"
|
s-32
| Zůstala
tam
až
do
smrti
,
i
můj
otec
.
|
s-33
| Přesto
přese
všechno
.
|
s-34
| Nechtěli
nic
,
aby
neubírali
byt
,
když
se
mohl
tento
dát
spravit
.
|
s-35
| To
jsou
moje
vzpomínky
.
|
s-36
| To
je
zajímavé
.
|
s-37
| Ještě
vám
můžu
říct
,
že
tehdy
nebyly
kožené
botičky
.
|
s-38
| Mám
na
sobě
bílé
dřeváčky
,
jako
se
nosí
třeba
dneska
,
takové
moderní
hezké
dřeváčky
.
|
s-39
| Chci
ještě
říct
,
že
to
byla
krásná
svatba
taky
z
toho
důvodu
,
že
manžel
byl
zpěvák
.
|
s-40
| V
Plzni
byl
tehdy
jeden
pěvecký
sbor
a
on
byl
v
tom
druhém
-
to
byl
Hřímalý
.
|
s-41
| Byl
ve
sboru
Hřímalý
.
|
s-42
| Celý
sbor
mu
přišel
zazpívat
.
|
s-43
| Oddával
mě
můj
profesor
,
který
učil
na
reálce
,
kde
jsem
chodila
až
do
kvarty
na
náboženství
.
|
s-44
| Byla
jsem
vždy
pobožná
a
taky
z
pobožné
rodiny
.
|
s-45
| Učil
mě
náboženství
a
oddával
mě
.
|
s-46
| Měla
jsem
na
své
svatbě
svého
profesora
Multerera
,
který
mě
vůbec
celým
náboženství
vedl
a
postaral
se
o
to
,
že
jsem
potom
později
sama
učila
na
obecné
a
měšťanské
škole
náboženství
.
|
s-47
| To
jsem
potom
,
v
době
,
kdy
se
to
ještě
mohlo
,
učila
.
|
s-48
| Proč
jste
tehdy
měla
na
šatech
zrovna
pavouka
?
|
s-49
| Měla
jsem
pavouka
,
aby
přinesl
štěstí
.
|
s-50
| Aha
.
|