Dependency Tree

mf920922_008

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-5
Genrecomment
Text typeinf

Select a sentence

s-1 komentáře
s-2 Napětí kolem bankrotů Celý minulý týden se diskutovalo o zákonu o konkursu a vyrovnání.
s-3 Po dlouhé době některý v podstatě ekonomický problém převážil nad politikou.
s-4 Mimochodem, obratem se začal, i když mírně, politizovat.
s-5 Podstata věci je všeobecně známa.
s-6 Od 1. října vstoupí v platnost zákon o bankrotu v kompletním znění.
s-7 Jeho text je koncipován velmi tvrdě a vůči dlužníkům a firmám v potížích daleko ostřeji, než je běžná norma vyspělých zemí.
s-8 V našich podmínkách by jeho neomezená platnost znamenala nejen úpadek podniků zavlékajících do ekonomiky prvotní platební neschopnost, ale i těžko odhadnutelné množství dalších v návazných řetězcích.
s-9 Vládní koalice i opozice se v podstatě shoduje v jednom - zákon je třeba uložit na čas k ledu a během doby blokace připravit zásadní přepracování celé legislativní úpravy.
s-10 Uspokojení vlád nad tím, že novelu podpoří i opozice, je sice hezká věc, ale vzhledem k pozdnímu času, kdy se vůbec o její nutnosti začalo jednat, se stejně do 1. října nestihne uvést v platnost.
s-11 I kdyby totiž byla nová úprava včas schválena, není moci, která by zajistila její včasnou publikaci ve Sbírce zákonů.
s-12 "Tvrdá" bankrotářská verze tedy vstoupí přinejmenším na několik dní v platnost a soudy budou přijímat podněty věřitelů k vyhlášení řízení proti dlužníkům.
s-13 Co s těmito případy?
s-14 Legislativci jistě vymyslí nějakou krkolomnou kombinaci, která umožní jejich zastavení.
s-15 Ale že by takový postup zrovna svědčil o ukončení doby "revolučního" práva, se říci určitě nedá.
s-16 Navíc není třeba si zakrývat, že z hlediska vládní hospodářské politiky existují podniky, které se nemohou prostě jen tak položit.
s-17 Evidentní příklad pochází z posledních dní v podobě koncernu Škoda Plzeň.
s-18 Proto je obzvlášť tristní poznání, že vlády na krátící se termín blokace zákona o bankrotu zřejmě jednoduše zapomněly.
s-19 Nebo mu nevěnovaly dostatečnou pozornost.
s-20 A poněkud humorným dojmem nyní působí poslanci vládní koalice, kteří se třesou, aby opozice nezačala protestovat proti poklusovým termínům projednávání novely.
s-21 Další kolo se odehraje dnes od deseti hodin v hospodářských výborech, které by měly zformulovat přesnou verzi novely k předložení plénu.
s-22 TOMÁŠ MAREK
s-23 Kuriózní tiskový zákon Vláda ČSFR připravila skutečně kuriózní návrh nového zákona "o hromadných sdělovacích prostředcích".
s-24 Nicméně ve čtvrtek 17. 9. 1992 jej doporučily ústavněprávní výbory Federálního shromáždění sněmovnám ke schválení.
s-25 V důvodové zprávě návrhu se uvádí, že k jeho vypracování bylo využito poznatků z evropského zákonodárství.
s-26 Zdůrazňuje se rovněž soulad s Evropskou konvencí o lidských právech a příslušnými doporučeními Rady Evropy.
s-27 Vzhledem k těmto skutečnostem by bylo přirozené předpokládat, že návrh "tiskového" zákona se opírá o praxi západního světa a nemá sporná místa.
s-28 Skutečnost je ale jiná.
s-29 Paragraf 6, který hovořil o právu redaktora odmítnout napsat komentář, s nímž nesouhlasí, poslanci vypustili.
s-30 Paragraf 7 naopak dává právo osobě, k níž novinář vznesl dotaz, aby si "zkontrolovala" svou odpověď ještě před jejím zveřejněním.
s-31 Tento postup by nejen technicky brzdil tvorbu aktuálního zpravodajství, ale de facto opět zaváděl cenzuru.
s-32 Veřejní činitelé by totiž mohli korigovat podle tohoto ustanovení veškeré své výroky a stanoviska.
s-33 Paragraf 11 dále umožňuje fyzické a právnické osobě domáhat se zveřejnění své odpovědi na názor, jenž o noviny publikovaly - pokud se přímo dotýká.
s-34 Podle paragrafu 14 mít odpověď mj. stejnou formu a přiměřený obsah.
s-35 Deník, který by komentoval jednání ústavního činitele, by tedy musel otisknout nejen jeho repliku, ale možná, s trochou nadsázky, i mínění kohokoli, jehož se komentář o veřejném činiteli osobně "dotýká".
s-36 Představa, že v čs. novinách komentují vedle novinářů rovným dílem politici, podnikatelé a jiní, je asi přece jenom dost neevropská.
s-37 Navíc, k tzv. odpověďi "dotčeného" nesmí deník poznamenat v témže čísle ani slovo.
s-38 Při striktním dodržování zákona by se tak deníky mohly změnit v bulletiny, v nichž by se v nekonečné řadě střídaly názory politiků se stanovisky redakce.
s-39 Tento styl redakční práce by pochopitelně také zavdával příčinu pro vznik ohromného množství soudních sporů.
s-40 Čvrtá část návrhu zákona, jež se věnuje odpovědnosti vydavatele (provozovatele) za činnost hromadných sdělovacích prostředků, obsahuje některé další kuriozity.
s-41 Podle paragrafu 21 není mj. dovolena v novinách skrytá reklama.
s-42 Bohužel již není řečeno, co se tím míní.
s-43 Je např. informace o možnosti nákupu v Praze za nízké ceny skrytou reklamou?
s-44 A není snad spíše věcí majitele deníku, přichází-li tímto způsobemem o peníze za inzerci?
s-45 Nadbytečný se rovněž jeví paragraf 23, který ukládá vydavatelům povinnost zveřejnit neodkladná sdělení státních orgánů - vyžaduje-li to veřejný zájem.
s-46 O "neodkladné" situace totiž tisk jaksi přirozený interes.
s-47 Podobně paragraf 28, který mj. zakazuje, aby vydavatelé deníků vlastnili televizní nebo rozhlasové stanice či zpravodajské agentury z více než 15 procent.
s-48 Tuto otázku již dostatečně řeší zákon o hospodářské soutěži.
s-49 Paragraf 28, jako ustanovení speciálního zákona, omezuje svobodu podnikání, a je proto v rozporu s Listinou lidských práv a svobod.
s-50 Nezávislé působení tisku je jednou ze základních podmínek pro rozvoj demokracie.
s-51 Navrhovaný zákon "o hromadných sdělovacích prostředcích" je třeba posuzovat z tohoto hlediska.
s-52 V případě, že by jej parlament schválil v nynější podobě, byla by to pro čs. tisk doslova katastrofa.
s-53 Návrh zákona je proto nutné za účasti laické i odborné veřejnosti přepracovat.
s-54 IVAN JEMELKA

Text viewDownload CoNNL-U