s-1
|
Panorama
klasiky
HUDBA:
První
série
kolekce
PANORAMA
nabízí
deset
vzájemně
nesouvisejících
titulů
z
katalogu
vážné
hudby
vydavatelství
Panton.
|
s-2
|
Na
kompaktních
discích
představuje
nahrávky
vzniklé
v
posledním
zhruba
čtvrtstoletí:
například
Houslové
koncerty
tří
epoch,
Skladby
pro
lesní
roh
a
orchestr,
Koncerty
Talichova
kvarteta
nebo
Oblíbené
skladby
z
Ruska.
|
s-3
|
Každý
disk
série
poskytuje
zhruba
hodinu
hudby,
takže
umožňuje
zvolené
téma
pokrýt
obsáhleji
než
dlouhohrající
deska.
|
s-4
|
Album
Klasické
viloncellové
koncerty
českého
původu
představuje
skladby
od
méně
slavných
příbuzných
slavnějších
nositelů
téhož
jména:
Carla
Stamitze
(syn
Jana
Václava
Antonína
Stamice),
Josefa
Rejchy
(strýc
Antonína
Rejchy)
a
Antonín
Vranický
(bratr
Pavla
Vranického).
|
s-5
|
Styl
prvních
dvou
tkví
v
mannheimské
koncertantní
tradici,
kterou
občas
koření
předzvěst
romantismu.
|
s-6
|
Oba
sólisté
Jan
Hališka
(Stamitz)
a
Miloš
Sádlo
(Rejcha)
romantické
prvky
zdůrazňují
svým
individuálním
cítěním
zejména
v
pomalých
středních
dílech.
|
s-7
|
Vranický
již
cele
patří
vídeňskému
klasicismu,
do
něhož
však
promítá
české
lidové
ohlasy
(viz
Rondo).
|
s-8
|
Disk
Orchestrální
díla
Bohuslava
Martinů
spojuje
dohromady
3.
symfonii
(1941),
Smyčcový
kvartet
s
orchestrem
(1931)
a
Suitu
z
opery
Julietta
(1939).
|
s-9
|
Rozdílné
orchestry
(Česká
fiharmonie,
Státní
filharmonie
Brno
a
Talichův
kvartet)
i
dirigenti
(František
Jílek,
Zdeněk
Košler
a
Václav
Neumann)
vytvořily
pojetím
spřízněný
a
jednolitý
proud
charakteristické
martinuovské
hudby.
|
s-10
|
Daleko
kontrastnější
materiál
byl
přichystán
na
disk
Koncertantní
a
baletní
hudba
Ervína
Schulhoffa.
|
s-11
|
Skladby
napsané
v
rozmezí
1923-1930
a
nahrané
mezi
lety
1973-86
(opět
Česká
filharmonie,
s
Liborem
Peškem
a
Zdeňkem
Košlerem,
a
Talichův
kvartet)
jsou
ovšem
kontrastní
i
samy
o
sobě
svou
mnohavrstevnou
instrumentací.
|
s-12
|
Concertino
pro
smyčcový
kvartet
a
dechový
orchestr
staví
zejména
na
barevných
proměnách
a
jazzových
prvcích
v
dynamické
rytmice.
|
s-13
|
Dvojkoncert
pro
flétnu,
piano
a
orchestr
těží
z
virtuózních
možností
komunikace
obou
sólových
nástrojů.
|
s-14
|
Většinou
se
nestřídají
v
otázkách
a
odpovědích,
nýbrž
zní
o
překot
současně,
ať
již
jako
sólo
a
doprovod
nebo
v
podobné,
vzájemně
se
proplétající
faktuře
(flétna
-
Jiří
Válek,
piano
-
Josef
Hála).
|
s-15
|
Posledním
dílem
disku
je
Ogelala,
baletní
suita
na
staromexický
pohanský
námět,
která
obsahuje
řadu
exotických
názvuků
a
drsných
souzvuků.
|
s-16
|
Milovníky
klavírní
hudby
a
Janáčka
zvlášť
pak
jistě
potěší
kompaktní
reedice
obou
řad
Po
zarostlém
chodníčku
na
vynikající
nahrávce
Radoslava
Kvapila
z
roku
1969
(Dům
umělců).
|
s-17
|
Věčně
zelené
a
stále
hrané
klavírní
miniatury
tu
doplňují
desetiminutové
Tema
con
variacioni
(Zdenčiny
variace)
a
Tři
moravské
tance:
Ej
danaj!,
Pilky
a
Čeladenský.
|
s-18
|
Aleš
Opekar
|