| s-1
|
Ruskému
filmu
nabídl
šanci
Boris
Jelcin
|
| s-2
|
Druhý
sjezd
kinematografického
svazu
zahájil
"sbírání
kamenů"
|
| s-3
|
Konec
podtitulku
|
| s-4
|
Galina
Kopaněvová
Autorka
(nar.
1931)
je
filmová
publicistka,
působí
na
Univerzitě
Karlově
|
| s-5
|
K
poznání,
že
"nastal
čas
sbírat
kameny",
dospěl
nedávný
druhý
sjezd
ruských
filmařů,
když
bilancoval
"čas
jejich
rozhazování".
|
| s-6
|
K
němu
došlo
živelnou
decentralizací,
v
niž
vyústila
reforma
odstartovaná
legendárním
pátým
sjezdem
sovětských
filmařů
z
května
1986.
|
| s-7
|
Nad
letošním
sjezdovým
rokováním
se
vznášel
přízrak
krize.
|
| s-8
|
Tak
totiž
bývá
aktuální
situace
ruského
filmu
vnímána.
|
| s-9
|
Neplatí
to
přitom
o
tvorbě.
|
| s-10
|
Přes
jistý
pokles
profesionality
se
v
ní
objevují
invenční
reflexe,
neustává
příliv
nových
talentů,
produkce
přes
obrovský
růst
nákladů
nestagnuje:
předloni
vzniklo
179
filmů,
vloni
137,
z
toho
státem
dotovaných
19
a
26.
|
| s-11
|
Prokazatelný
krizový
prvek
ovšem
znamená
absence
hodnotných
domácích
filmů
v
repertoáru
ruských
kin,
zaviněná
zanedbáním
distribuční
politiky.
|
| s-12
|
Po
produkčním
boomu
(400
filmů
v
sezóně
1990-1991),
kdy
do
podnikání
vstoupily
špinavé
peníze
a
překupníci
(například
film
zakoupený
od
výrobce
za
15
miliónů
šel
do
kin
za
60),
studia
a
nově
vzniklé
společnosti
zůstaly
bez
zisků.
|
| s-13
|
Kina
mezitím
zaplavil
laciný
americký
šunt,
zakoupený
podnikavci
z
distribučního
kolosu,
jejichž
aktivita
unikla
reformátorům,
zaujatým
transformací
tvůrčího
sektoru.
|
| s-14
|
Dnes
už
se
z
množství
distribučních
firem
vynořilo
několik
"civilizovaných",
které
mechanismus
konkurence
roztáčejí
dovozem
hodnotné
zahraniční
produkce.
|
| s-15
|
Problémem
však
zůstává
pirátský
trh,
odčerpávající
legálnímu
miliardové
sumy.
|
| s-16
|
Nebezpečná
je
také
plíživá
privatizace
kin,
která
se
proměňují
v
herny,
sklady
a
autosalóny.
|
| s-17
|
Zatímco
poctivá
kina
při
ceně
vstupenky
1000
rublů
(jízdenka
do
metra
stojí
dnes
100
rublů)
a
rozbujelé
kriminalitě
zejí
prázdnotou.
|
| s-18
|
Velká
studia
se
v
rámci
privatizace
rozpadla
na
množství
minipodniků
a
výrazným
zdražením
poskytovaných
služeb
(k
němu
je
tlačí
vysoké
zdanění)
prakticky
vyhnala
tvůrce
z
ateliérů,
pronajímaných
k
nefilmovým
účelům.
|
| s-19
|
Na
návratnost
investic
může
dnes
spoléhat
jen
film
pořízený
za
300-350
miliónů
rublů
nebo
natočený
v
koprodukci
a
následně
uvedený
v
zahraničí.
|
| s-20
|
Ateliérová
realizace
náročnějšího
projektu
vyjde
na
miliardu.
|
| s-21
|
Tato
fakta
z
referátu
předsedy
svazu
ruských
filmařů
režiséra
S
Solovjova
i
z
dalších
diskusních
příspěvků
svádí
k
pesimistickým
prognózám.
|
| s-22
|
Argumenty
odvozenými
z
věcné
analýzy
tržního
procesu,
v
němž
živelnost
již
střídá
seberegulace,
usměrňovaná
konkurencí
i
legislativou,
je
ovšem
na
sjezdu
korigoval
předseda
Ruského
výboru
pro
kinematografii
A?????
|
| s-23
|
Medveděv.
|
| s-24
|
Podporu
nejen
morální
slibuje
filmařům
také
prezidentský
výnos
Borise
Jelcina
z
15.
dubna
tohoto
roku.
|
| s-25
|
Vládě
ukládá
vypracovat
protekcionistická
opatření
směřující
k
co
nejpříznivějšímu
finančnímu,
úvěrovému
a
daňovému
režimu
v
oblasti
výroby
i
šíření
filmové
produkce
a
videonahrávek.
|
| s-26
|
Do
tří
měsíců
má
být
předložen
k
posouzení
zákon
o
kinematografii,
do
měsíce
schválen
způsob
dovozu
zahraničních
filmů.
|
| s-27
|
Film
je
ve
výnosu
pojednán
jako
důležitý
faktor
duchovního
a
mravního
rozvoje,
jeho
podpora
jako
jeden
z
prvořadých
úkolů
kulturní
politiky
státu.
|
| s-28
|
K
blížícímu
se
stému
výročí
kinematografie
se
zakládá
zvláštní
ruský
organizační
výbor,
jemuž
Jelcinův
výnos
ukládá
zajistit
mimo
jiné
maximální
prezentaci
nejlepších
ruských
filmů
na
obrazovce.
|
| s-29
|
V
šanci,
kterou
nabízí
Jelcinův
výnos,
se
přízrak
krize
ruského
filmu
rozplývá.
|
| s-30
|
Tak
alespoň
vyznělo
jednání
kinematografického
svazu,
při
němž
zazněla
mimo
jiné
i
omluva
na
adresu
té
garnitury
(Kulidžanov,
Bondarčuk
a
další),
kterou
před
časem
reformátoři
(sami
ne
vždy
dost
prozíraví)
odstavili.
|
| s-31
|
Pro
ruský
film
to
však
může
být
šance
poslední.
|
| s-32
|
Pokud
nebude
v
dalším
kole
transformace
přihlédnuto
k
aktuálním
trendům
ekonomickým
a
estetickým,
na
které
v
Moskvě
upozornil
režisér
Andrej
Michalkov-Končalovskij,
poučený
svým
působením
v
Americe
a
západní
Evropě.
|