| s-1
|
Dějiny
církve
jsou
dějinami
jejího
majetku
|
| s-2
|
Snad
všechna
církevně
reformní
hnutí
minulosti
čerpala
svou
ideologii
z
faktu,
že
Písmo
hovoří
o
majetku
a
bohatství
takřka
výhradně
v
negativních
souvislostech.
|
| s-3
|
Boháči,
stejně
jako
celníci,
penězoměnci
a
další
lidé
zabývající
se
finančnictvím,
nalézají
jen
zřídka
milost
v
Ježíšových
očích
("Spíše
projde
velbloud
uchem
jehly,
nežli
bohatec
do
království
mého
Otce").
|
| s-4
|
Cesta
ke
spáse
existuje
jediná:
rozdat
majetek
chudým
a
následovat
pastýře.
|
| s-5
|
V
praxi
tento
model
samozřejmě
nefungoval
nikdy
a
nikde.
|
| s-6
|
Stačí
vzpomenout
na
proslulé
táborské
kádě,
jež
byly
asi
nejdůslednějším
pokusem
o
skutečný
komunismus
v
našich
dějinách.
|
| s-7
|
Peníze
a
šperky
do
nich
vhazovali
všichni,
vybírali
a
rozdělovali
však
už
jen
někteří.
|
| s-8
|
Prvotní
apoštolská
církev
byla
chudá.
|
| s-9
|
Přesto
i
ona
měla
jakousi
finanční
organizaci,
dokonce
svého
pokladníka.
|
| s-10
|
Problémem
je,
že
tímto
prokazatelně
prvním
křesťanským
ekonomem
byl
Jidáš
Iškariotský.
|
| s-11
|
Neblahé
stigma
Neblahé
stigma
Ježíšova
zrádce
jako
by
se
nad
církevním
majetkem
vznášelo
dodnes.
|
| s-12
|
Široké
spektrum
názorů
je
tu
vymezeno
dvěma
extrémy.
|
| s-13
|
Zastánci
prvého
z
nich
říkají,
že
římskokatolická
církev
(o
jiných
zde
není
řeč)
vlastně
žádný
majetek
nepotřebuje,
neboť
její
poslání
se
neslučuje
se
správou
rozsáhlejšího
vlastnictví.
|
| s-14
|
Přívrženci
druhého
krajního
názoru
naopak
volají
po
navrácení
veškerého
sekularizovaného
majetku
církvi,
neboť
zloděj
musí
vrátit,
co
ukradl.
|
| s-15
|
Skutečnost,
jak
už
to
bývá,
je
mnohem
složitější.
|
| s-16
|
Historie
církve
je
od
prvopočátku
též
historií
církevního
majetku.
|
| s-17
|
Ten
vždy
sloužil
v
souladu
se
zájmy
svých
správců.
|
| s-18
|
Nebýt
církevních
beneficií,
nevznikly
by
v
minulosti
mnohé
umělecké
skvosty,
nemohla
by
se
rozvíjet
vzdělanost
a
školství,
nebylo
by
čím
financovat
rozsáhlé
charitativní
a
sociální
akce,
založené
na
postulátech
křesťanské
etiky.
|
| s-19
|
Současně
by
však
nebylo
mnohých
válek,
politických
intrik
či
krvavých
projevů
duchovního
násilí.
|
| s-20
|
Nikoliv
chudoba
-
nesvoboda
|
| s-21
|
Proces
emancipace
středověké
církve
byl
nerozlučně
spojen
s
bojem
o
autonomii
církevního
majetku.
|
| s-22
|
Nešlo
o
to,
že
by
klérus
byl
chudý,
nýbrž
o
to,
že
nemohl
s
donacemi
svobodně
disponovat.
|
| s-23
|
Zakladatel
kostela
či
kláštera
(zprvu
panovník,
později
i
významní
velmožové)
sice
nadal
svou
fundaci
četnými
pozemky
a
dary,
jejich
příjemcem
však
nebyli
klerikové,
nýbrž
sám
světec,
jemuž
byl
kostel
zasvěcen
a
který
tu
byl
zpravidla
i
pohřben.
|
| s-24
|
Majetek
tím
byl
účelově
vázán,
patřil
však
dále
původnímu
fundátorovi
a
přecházel
i
na
jeho
dědice.
|
| s-25
|
Na
tomto
vlastnickém
principu
vznikl
přirozeně
i
biskupský
kostel
v
Praze
a
přemyslovský
kníže
odtud
logicky
odvozoval
své
právo
jmenovat
biskupy.
|
| s-26
|
Papežská
kurie
měla
tedy
o
majetkoprávních
vztazích
v
církvi
jiné
představy,
které
často
dramaticky
prosazovala
v
konfliktech
se
světskou
mocí.
|
| s-27
|
S
vlastnickými
otázkami
souvisí
i
tak
závažná
opatření,
jakým
bylo
třeba
definitivní
prosazení
kněžského
celibátu
v
11.
-12
.
století,
díky
čemuž
nemohl
být
církevní
majetek
dědičný.
|
| s-28
|
U
nás
se
bezženství
kleriků
prosazovalo
velmi
zdlouhavě,
stačí
připomenout,
že
ještě
první
český
kronikář
a
děkan
svatovítské
kapituly
Kosmas
žil
v
požehnaném
manželství
s
paní
Božetěchou
a
měl
i
syna
Jindřicha.
|
| s-29
|
Spojenectví
s
králem
|
| s-30
|
S
tímto
Kosmovým
potomkem
někteří
historikové
ztotožňovali
olomouckého
biskupa
Jindřicha
Zdíka,
který
učinil
důležité
kroky
na
cestě
k
vyjmutí
církevního
majetku
z
pravomoci
světských
vlastníků.
|
| s-31
|
Jím
založená
moravská
arcijáhenství
byla
prvními
beneficiemi,
o
nichž
směla
rozhodovat
církev
nezávisle
na
původním
dárci
(jímž
byl
přirozeně
opět
panovník).
|
| s-32
|
Ve
13.
století
se
církev,
podobně
jako
měšťanstvo,
stává
důležitým
spojencem
krále
v
jeho
zápase
s
partikularistickými
tendencemi
mocných
panských
rodů.
|
| s-33
|
Pražský
biskup
proto
získává
r.
1222
od
Přemysla
I.
Otakara
důležitá
privilegia,
mimo
jiné
i
v
hospodářské
oblasti.
|
| s-34
|
Sekulární
donátor
už
napříště
není
vlastníkem
kostela,
nýbrž
pouhým
patronem.
|
| s-35
|
Smí
sice
za
určitých
podmínek
disponovat
s
beneficiem,
nenáleží
mu
však
už
právo
dosazovat
duchovní
bez
biskupova
potvrzení.
|
| s-36
|
Efektivní
systém
|
| s-37
|
Předhusitská
církev
si
k
obhospodařování
darovaného
majetku
postupně
vybudovala
rozsáhlý
správní
aparát,
v
němž
připadla
důležitá
role
výběrčím
desátků
-
děkanům.
|
| s-38
|
Tehdy
se
také
definitivně
oddělila
správa
ekonomická
(in
temporalibus,
tj.
ve
věcech
časných)
od
duchovní
(in
spiritualibus).
|
| s-39
|
Díky
vzdělání
a
organizačním
schopnostem
vytvořili
klerikové
na
svých
panstvích
velmi
efektivní
administrativní
systém,
který
značně
předstihl
světskou
vrchnostensk
|