Dependency Tree

ln95047_010

ProjectPDT
Genreessay

Select a sentence

s-1 Univerzita, věda, ministerstvo
s-2 Poslední slovo
s-3 Hádáme se jaksi.
s-4 Senzačnost je čtenářsky populárnější než věcnost.
s-5 Takže nepřibývá klidu.
s-6 Tématem jsou aféry kriminální, částečně kriminální zcela nekriminální: defraudace a podvody v malém i převelikém, a potom hned zase spor o ústavu kontra tajnoslužebnictví, konflikty typu slušnost kontra pragmatičnost, nacionalita kontra občanství, a dokonce též Akademie věd kontra vysoké školství.
s-7 Je to vůbec možné, že i v posledně zmíněné kauze se vede spor ne zcela věcný?!
s-8 Tam, kde by dialog a badatelská otevřenost a ochota vnímat jiný názor měly být domovem!
s-9 Možná, že minulá totalitní léta k nepochopení přispěla: univerzita (resp. její fakulta) je "socialistické učiliště", jak na paměť a na výsměch zvrácené éry hlásá nápis u vchodu do Karolina z Celetné ulice.
s-10 Učiliště!
s-11 Univerzita není v první řadě školou, nýbrž svobodnou badatelskou institucí.
s-12 To teprve minulý režim oddělil podle svého vyhlašovaného východního vzoru vědu a univerzitu, přičemž první určil pěstovat tzv. základní výzkum, zatímco ta druhá měla především úkol vzdělávat, a to vždy s ideologickým předznamenáním v duchu "vědy" marxismu-leninismu.
s-13 Avšak vysokost vysoké školy v evropské tradici znamenala ne pouhé výukové "předávání vědomostí a dovedností", nýbrž naukovou a uměleckou otevřenost.
s-14 Dle mého soudu univerzity nepatří pod ministerstvo školství.
s-15 Absolvent univerzity být veden a doveden k samým koncům aktuálního stavu toho kterého oboru, se ocitnout před otevřenými otázkami.
s-16 Takže ovládnout umění nikdy definitivně nedokončitelného odpovídání a nového tázání, a tedy znalosti pravdy jakožto nároku, nikoli však majetku.
s-17 A odtud i zdatnosti naslouchat jiným teoriím a jiným lidem.
s-18 Mimochodem: není v tom i základ demokracie, jestliže platit masarykovské "demokracie je diskuse"?
s-19 Na univerzitě jsou všichni učitelé označováni jako pracovníci vědecko-pedagogičtí, nikoli obráceně.
s-20 Obejde se však "čistá" věda bez pedagogického provozu?
s-21 Vždyť vykládat o své badatelské práci novým adeptům znamená vystavit se otázkám z gruntu kladeným, takže badatel vysvětluje nejen to, co právě dělá, nýbrž i čím se trápí a je nucen občerstvovat východiska samotná.
s-22 Vědci bez pedagogického kontaktu jsou ohroženi: ztratili by jeden z významných inspiračních zdrojů.
s-23 Myslím si, že by stát měl spravovat celou tuto oblast obojí "akademické" vědy a umění zvláštním ministerstvem (jak je tomu např. v Rakousku).
s-24 Neměl by ovšem dirigovat (včetně akreditace) analogicky s řízením školství základního a středního, nýbrž šetřit volný pohyb bádání, a tak reprezentovat starost vlády o zdar jedné z nejvýznamnějších složek moderní společnosti, tolik na vědě závislé.
s-25 Akademickou půdu (tu vědeckou i školskou) respektuje a podporuje kulturní stát evropsko-americké tradice jakožto prostor nezávislosti a svobody, a to pro svou vlastní budoucí státní prosperitu.
s-26 Je rozdíl mezi svobodným parlamentem, kde o prosazení definovaných politických programů soutěží různé strany, zodpovědné svým voličům, a mezi svobodou akademickou, vázanou jen a jen odborně, tj. disciplinárně a transdisciplinárně.
s-27 Ano, i politika může být sledována v tomto stranicko-politickém exteritoriu - totiž jako obor badatelského šetření, jakožto reflexe všeobecně zaměřená.
s-28 Tak chápu i důvod, proč prezident republiky pronesl svůj projev o česko-německé otázce v aule Univerzity Karlovy.
s-29 V historicky dohledné době zaniknou některá dočasná ministerstva.
s-30 Vláda, současná i budoucí, bude zajisté uvažovat o novém složení, a to nejen personálně, nýbrž i resortně: jak oborově rozčlenit své vládnutí.
s-31 Věcnost velí: rozvažme kritéria a východiska nového ministerského členění.

Text viewDownload CoNNL-U