Dependency Tree

ln94211_92

ProjectPDT
Genreessay

Select a sentence

s-1 Ludvíka Vaculíka srpnový hněv
s-2 Václav Bělohradský
s-3 V Českém snáři Ludvík Vaculík cituje, co řekl v jednom pošmourném listopadovém dni roku 1968 na mítinku mládeže na Žofíně: Mladým lidem hrozí vždy znovu a v každé generaci to, co se přihodilo našemu socialismu, totiž náš vlastní fanatismus...
s-4 Je třeba podstoupit nepříjemný krok- pouštět se do kontaktu s lidmi, jejichž společnost nám nevoní...
s-5 Potřeba harmonického soužití ve společnosti vede člověka k tomu, že místo aby řešil problémy společnosti, vytváří si svou vlastní společnost.
s-6 Koncem sedmdesátých let zahájil v tomto smyslu také velkou diskusi o Chartě 77 a disentu: Disidenti nesmějí být lidé zvláštního ražení budující si svou vlastní společnost vyvolených.
s-7 V obou případech bylo Vaculíkovo varování správné.
s-8 Naše západní dějiny se po tisíciletí hrozivě ježí pokusy realizovat potřebu harmonického soužití ve společnosti tak, že skupina vyvolených si vybuduje svou vlastní společnost, z níž navždy vyžene lidi, kteří jim nevoní.
s-9 Komunismus byl jen jedním z těch pokusů, možná nejkrvavější.
s-10 Mládež na Žofíně si tehdy, zdá se, vzala řeč Ludvíka Vaculíka k srdci a při první příležitosti v roce 1990 zavrhla všechny reformované verze harmonické společnosti a zvolila si život v rozporech, tedy vládu a opozici, napětí mezi legitimitou a legalitou, rozporné veřejné mínění, svobodu tisku, třídní konflikt, právní, ne morální stát, tržní vztahy, konkurenci.
s-11 Standardní demokracie se tomu dnes říká.
s-12 V článku Srpnový den (Lit. noviny č. 35) L. Vaculík naznačuje, s čím zahájí svou předvolební kampaň, jaké budou podmínky, jež položí stranám ucházejícím se o jeho přízeň.
s-13 Získá si ji vláda, která ve vládnutí pokročí o třídu výš, bude slyšet hlasy varující před užitkem a ziskem a bude po lidech více žádat.
s-14 Hněvá se na vládu za to, že nevymetá železným koštětem banditu, který se k nám s trhem a demokracií vetřel.
s-15 Taková potřeba vidět železné koště v rukou vlády není ale než jinak oděná potřeba harmonického soužití ve společnosti, před níž Vaculík tak prozíravě varoval mládež v roce 1968.
s-16 Ludvík Vaculík píše: Vláda možná nedovažuje jednu věc: znakem dnešního režimu není jenom to, že trhovci na zlínském náměstí si můžou konkurovat cenami svého zboží, ale i to, že nemůžou.
s-17 Protože kdo vyhlásí nižší cenu, toho navštíví bandita a pohrozí mu něčím, když své ceny nevyrovná s okolními.
s-18 Banditismus, podvody, zlodějna a chamtivost- to je druhá strana mince, ražené v koaliční mincovně.
s-19 Vaculík ve svém hněvu nazval pána, který naléhá, aby někdo neprodával za nižší cenu než ostatní, banditou.
s-20 Ale co například odbory?
s-21 Nespočívá snad velká část jejich činností ve snaze zabránit dělníkům nabízet svou práci za nižší cenu, a tak si konkurovat?
s-22 Když například nabídne nějaký emigrant svou práci za nižší mzdu, než to předpisuje kolektivní smlouva nebo zákon o minimální mzdě, navštíví ho pán, kterého by jen těžko Ludvík Vaculík nazval banditou.
s-23 Kdyby ano, pak by asi skončil ve vězení za urážku veřejného činitele.
s-24 Ale zůstaňme ještě u těch rajčat.
s-25 Vždyť ten bandita může být jednoduše zástupce výrobců rajčat, bránících se proti náhodným prodavačům, kteří si vyprodají nějaké náhodné množství rajčat pod cenou, a tak poškodí ty, kdo z prodeje rajčat žijí.
s-26 Mohla by to být také obrana proti cizincům, kteří svými cenami ničí domácí výrobce, protože je jejich stát daňově zvýhodňuje.
s-27 Ale je tu i morální aspekt.
s-28 Ten bandita by mohl tomu prodavači říci: nestydíte se takhle zrazovat své kolegy, své soudruhy?
s-29 V Českém snáři Vaculík popisuje, jak by vládl v zemi, kdyby byl dobrým králem Ludvíkem: Domácí obyvatelstvo by na rozdíl ode dneška mělo všechny výhody a přednosti před turisty, kteří by naopak byli přepadáni na cestách, notně vystrašeni a obráni o kuřivo a fotoaparáty.
s-30 S hanbou by se vraceli domů, protože jejich rozum by tu pro jinakost každé věci ničeho nechápal.
s-31 Často to u nás s turisty dopadá, jako by dobrý král Ludvík již vládl.
s-32 V každém případě si všimněme, že podle tohoto královského programu rozdíl domácí- cizinec opravňuje k určitým výhodám.
s-33 Může k nim legitimně patřit i to, že cizinci nesmějí prodávat v Čechách rajčata za nižší ceny, než stanovuje svaz domácích výrobců?
s-34 Nazveme banditou pána, co se o to stará?
s-35 A co třeba stávkokazi, tedy dělníci, kteří odmítají stávkovat a jsou k tomu nuceni odborářskou stráží?
s-36 Je to banditismus?
s-37 Myslím, že ani Vaculíkův občanský hněv by je neměl házet do jednoho pytle.
s-38 V každém případě je zbytečné radit vládě, aby toto zvážila.
s-39 To je první problém všech demokratických vlád: jak spravedlivě vládnout občanům, kteří mají protikladné zájmy a často jeden v druhém vidí banditu.
s-40 Vaculíkův hněv dopadá i na soudce, kteří jen s potížemi odsuzují vydavatele siónských protokolů: Soud- až padne tato vláda- bude muset vydavatele sionských protokolů přece jen odsoudit.
s-41 Jeho hněv si přeje, aby došlo za vedení ODS k takovému posunu, aby to šlo snadno.
s-42 Jenže díky tomu, že v demokratickém právním státě jen těžko soud odsoudí vydavatele sionských protokolů, nemůže nikdy odsoudit Vaculíka třeba za pornografii.
s-43 Jsou to spojité nádoby.
s-44 Vydavatel nějakých protokolů může unikat, třeba tak, že ten text bude vydávat za vědeckou publikaci a bude se dovolávat svobody vědy.
s-45 Vím, že se ještě nikdy a nikde nepodařilo nějaké demokratické vládě snadno zamést s vydavatelem ideologicky a morálně nepřijatelného svinstva.
s-46 Hájíme- li neomezenou svobodu slova, nejčastější protiargument je tento: A to chceš připustit, aby někdo veřejně hlásal, že tu či onu rasu je třeba vyhnat nebo dokonce spálit v pecích?
s-47 To je ovšem problém občanského zákoníku, paragraf o vyhrožování.
s-48 Výhoda neomezené svobody slova je v něčem podstatnějším.
s-49 V demokracii nestojí jedna velká čistá a věčná hodnota proti velké, špinavé a věčné nehodnotě.
s-50 Naše hodnoty jsou relativní, na každé ulpívá nějaké podezření, a co dnes je mírou mravnosti, bylo donedávna nemravné.
s-51 Rozhodující jsou mezní hodnoty, tedy situace, v nichž lidé přestávají být lhostejní, další znehodnocení toho, co je pro ně důležité, už nepřipustí a jdou třeba do ulic protestovat.
s-52 Z tohoto hlediska bylo vydání sionských protokolů společnosti prospěšné, protože mnoho lidí, kteří by to jinak neudělali, začalo veřejně hájit hodnoty, o něž se demokracie opírá.
s-53 Není proto dobrá Vaculíkova rada vynutit si posun vlády směrem k větší autoritativnosti.
s-54 Výhodnější je usilovat o to, aby mezní množství svinstva bylo co nejmenší.
s-55 Vaculíkův srpnový hněv nás kárá za to, co všechno jsme připustili, zatímco byl v Bavorsku: Vy jste tu nechali padnout Ježka, za vraždu jsou dokonce už jenom čtyři roky, vývoz surovin pokračuje, voda na pití se kupuje v lahvích, a jestli vláda nepochopí, co je úkolem budoucí vlády, budeme kupovat i vzduch...
s-56 A ministerský předseda nám sympaticky vysvětlí, že i to je v zákonu tržní ekonomiky.
s-57 Hněvat se na to, že vývoz surovin pokračuje není pro nás výhodné, protože dovážíme všechnu naftu, zemní plyn a většinu surovin vůbec, takže bychom tu v zimě pomrzli, kdyby Rusové se nechali pohnout Vaculíkovým hněvem a svůj vývoz zarazili.
s-58 Kategorický imperativ nám totiž velí jednat tak, aby naše jednání mohlo být obecným zákonem- nelze být proti vývozu surovin z jedné země a žít z výhod dovozu surovin ze země druhé.
s-59 Ale i s tím vzduchem a vodou je to tak, jak nám ministerský předseda sympaticky vysvětlí.
s-60 Například Vaculíkův článek je součástí procesu, kterého se účastní výrobci papíru, počítačů, dovozci nejrůznějších surovin, tiskárny atd.
s-61 Mnoho lidí, z národů ač jsou různých, se podílí na výrobě a směně prostředků, které potřebuje Ludvík Vaculík k tomu, aby slova jeho hněvu dopadla na stránky Literárních novin, získala tak občanskou váhu a my se mohli zastydět za naši konzumní omezenost a mravní lhostejnost.
s-62 Jeho článek ale přispěl k zamoření vzduchu a vody v nějaké míře.
s-63 Navíc, tím, že mne svedl k tomu, aby mu odpověděl, zamořování dál roste.
s-64 Chtěl bych čistší vzduch, ale čeho se vzdát, aby takový byl?
s-65 Od čeho začít?
s-66 Od Vaculíkova článku nebo od mých odpovědí?
s-67 Na čí úkor chce Vaculík ten čistší vzduch dýchat?
s-68 Jmenovat prosím!
s-69 Hledám politika bystrosti takové, který se nechá zvolit lidmi, jimž bude opakovat: Nemusíte všechno mít jen proto, že to na světě je.
s-70 Vaculík jistě nepotřebuje, co vidí, ale to, co potřebuje, také otravuje vzduch.
s-71 Potřeboval vydávat své knihy, psát ten článek a potřeboval vůbec jet do Bavorska?
s-72 Tedy dohodněme se nějak, jaká je míra zamoření, kterou chceme nést a čeho se kdo musí vzdát, aby jí dosáhli.
s-73 Takže to zamoření opravdu je v zákonu tržní ekonomiky.
s-74 Něco za něco, ale co za co, a hlavně co na úkor koho.
s-75 Navíc čistota vzduchu záleží jen v malé míře na naší vládě, je to problém pomalu se rýsující světovlády, kterou ale bude třeba držet na uzdě, aby nám nepřerostla přes hlavu.
s-76 Já alespoň nechci, aby mi světovláda říkala, co smím potřebovat.
s-77 Od Ludvíka Vaculíka to beru, on je ale autorita jiného řádu než nějaká vláda nebo politické strany.
s-78 Vaculíkův srpnový hněv ústí v tuto radu: Proto až nám strany a lidé ucházející se o příští vládu budou rýsovat své projekty, prohlédneme je dobře, není- li do nich zákonitě vestavěn i půdorys trvalého bandity.
s-79 Říkám předem, že bude.
s-80 V demokratické společnosti je půdorys trvalého bandity nepotlačitelně přítomen.
s-81 Kandidoval jsem kdysi v městských volbách v Janově za liberální stranu a drobní hokynáři si u mne houfně stěžovali na ty bandity, kteří všude staví supermarkety, a tak je ničí.
s-82 Kupující si naopak libovali, že supermarkety je osvobozují od zaostalých hokynářů a jejich malých a neefektivních krámků.
s-83 Hněvat se na hloupé spotřebitele, zmámené konsumismem, znamená jednoduše, že se hněváme na ty, kdo potřebují něco jiného než my.
s-84 Potřeba psát do Literárních novin a číst je není o nic posvátnější než potřebovat kabát, auto, domek na venkově, knihu básní nebo krém na pleť.
s-85 Mám rád Vaculíkův hněv a považuji za privilegium, že žiji v jeho dosahu.
s-86 Občanský hněv je velkou a krásnou složkou demokracie.
s-87 Chci jen připomenout, že o hněvu jakkoli velkém v demokracii nemilosrdně platí tato jednoduchá věta: Kdykoli jsem se rozhněval na společnost, v níž žiji, objevil jsem také sama sebe činícího to, na co se hněvám.

Text view • Download CoNNL-U