| s-1
|
Ústavní
zákon
o
vyrovnaném
rozpočtu
by
byl
omylem
|
| s-2
|
Karel
Kříž,
Publicista
|
| s-3
|
Pomíjím
tentokrát
argumenty,
které
významně
zpochybňují
logiku
deklarace
vyrovnaného
rozpočtu
v
ústavním
zákoně,
argumenty,
které
dokazují,
že
takový
ústavní
zákon
lze
snadno
obcházet,
že
vládě
de
facto
nelze
stanovit
žádné
sankce,
přestože
vyrovnanost
rozpočtu
bude
zjevně
papírová.
|
| s-4
|
Pomíjím
i
to,
že
navrhovat
něco
způsobem
tak
teatrálním
-
jak
nyní
učinila
ODS
-
znamená,
že
si
nejsilnější
vládní
strana
přijetí
podobného
ústavního
zákona
ve
skutečnosti
ani
nepřeje.
|
| s-5
|
Tato
strana
rozvinula
fangli,
kterou
se
chystá
mávat
alespoň
dalších
dvacet
let.
|
| s-6
|
Co
by
se
ale
stalo,
kdyby
ústavní
zákon
o
věčné
vyrovnanosti
státního
rozpočtu
přece
jen
přijat
byl?
|
| s-7
|
Předně
řekněme
toto:
vyrovnaný
státní
rozpočet
je
konstantou,
která
by
zpochybňována
být
opravdu
neměla.
|
| s-8
|
Nic
na
tom
nemění
fakt,
že
naprostá
většina
evropských
vlád
(vyjma
vlády
lucemburské
a
také
české)
každý
rok
vrší
obrovské
dluhy,
dosahující
v
některých
případech
i
výše
deseti
procent
hrubého
domácího
produktu
-
tedy
toho,
co
se
v
té
které
zemi
za
celý
rok
vyprodukuje.
|
| s-9
|
Nic
na
tom
nemění
ani
fakt,
že
většina
evropských
vlád
již
v
posledních
padesáti
letech
naakumulovala
dluhy,
které
se
blíží
celoroční
produkci
těchto
zemí
a
v
případě
Itálie
a
Belgie
tuto
úroveň
už
dokonce
překročily.
|
| s-10
|
O
to
víc,
známe-li
problémy
jiných
zemí,
se
vyrovnaný
rozpočet
stává
skutečnou
hodnotou.
|
| s-11
|
Hodnotou
stejného
-
a
neobávám
se
říci,
že
ještě
většího
-
kalibru
však
je
omezenost
rozpočtu.
|
| s-12
|
Tezi,
že
čím
menší
podíl
státního
rozpočtu
na
hrubém
domácím
produktu,
tím
zdravější
ekonomika
je,
nezpochybnil
nedávno
v
rozhovoru
s
LN
ani
Ivan
Kočárník.
|
| s-13
|
Omezený,
úsporný,
malý
rozpočet
znamená
nízké
daně,
menší
přerozdělovací
procesy,
více
peněz
v
rukou
těch,
kteří
je
vytvořili,
omezení
moci
státní
byrokracie,
dokonalejší
fungování
tržního
mechanismu,
a
tedy
i
vyšší
ekonomickou
výkonnost
země.
|
| s-14
|
A
takovýto
omezený
rozpočet
u
nás
nemáme.
|
| s-15
|
Vláda
tvrdí,
že
k
němu
směřuje.
|
| s-16
|
Při
prosazení
inkriminovaného
ústavního
zákona
by
se
ovšem
tato
či
příští
vlády
staly
v
rozpočtové
politice
ještě
více
než
nyní
vládami
zajišťujícími
se.
|
| s-17
|
Stane-li
se
vyrovnanost
ústavní,
všemi
nejostřeji
sledovanou
modlou,
bude
každá
vláda
tendovat
k
vytváření
co
největších
rozpočtových
rezerv,
bude
tedy
ve
skutečnosti
sestavovat
rozpočet
přebytkový,
bude
se
všemi
silami
snažit
bránit
snižování
daní,
a
naopak
je
bude
skrytě
i
nepokrytě
zvyšovat.
|
| s-18
|
To
vše
s
poukazem
na
ústavní
zákon.
|
| s-19
|
Tvrdím
tedy,
že
ústavní
zákon
o
vyrovnaném
rozpočtu
je
největším
vynálezem
v
dějinách
světové
byrokracie,
jak
si
udržet
a
ještě
rozšířit
moc.
|
| s-20
|
Není
přece
náhoda,
že
vyrovnaný
státní
rozpočet
měly
u
nás
komunistické
vlády
vždy.
|
| s-21
|
Této
vyrovnanosti
ovšem
dosahovaly
enormní
mírou
zdanění
a
vyssáním
ekonomiky.
|
| s-22
|
Existuje
v
historii
ve
světě
mnoho
příkladů,
které
podporují
tezi,
že
vyrovnanost
rozpočtu
a
jeho
velikost
jsou
spojité
nádoby
-
bez
jednoho
z
těchto
faktorů
nelze
bez
studu
hovořit
o
druhém.
|
| s-23
|
Poslužme
příkladem
nejčerstvějším.
|
| s-24
|
Švédský
stát
blahobytu
-
budovaný
tamními
sociálními
demokraty
-
natolik
zatížil
daňové
poplatníky
a
rozložil
stimulační
prvky
v
ekonomice,
že
se
stal
neudržitelným.
|
| s-25
|
Nová
pravicová
vláda
ve
Švédsku
reagovala
ozdravným
programem:
prudce
snížila
daně,
tedy
své
příjmy,
rozpočtové
výdaje
se
jí
ovšem
v
takovém
rozsahu
hned
v
prvním
roce
snížit
nepodařilo.
|
| s-26
|
Výsledkem
byl
rozpočtový
schodek,
který
loni
dosáhl
výše
13,1
%
HDP,
což
je
nejvíce
v
Evropě
a
dvojnásobek
schodku,
kterého
dosahovaly
předchozí
švédské
socialistické
vlády.
|
| s-27
|
Kdo
prosazuje
zdravější
hospodářskou
politiku
-
švédská
levice
nebo
pravice?
|
| s-28
|
Nechť
ekonomové
ODS
vyloží
karty
na
stůl
a
otevřeně
odpoví.
|
| s-29
|
Ústavní
zákon
o
rozpočtové
vyrovnanosti
by
pravděpodobně
také
vedl
ke
snaze
zvyšovat
celní
bariéry
(a
inkasovat
do
státního
rozpočtu),
což
by
snížilo
konkurenci
na
vnitřním
trhu.
|
| s-30
|
Je
také
pravděpodobné,
že
vláda
by
se
pokoušela
ze
stejného
důvodu
-
co
nejvíce
majetku
(podniků,
půdy
nerostných
nalezišť)
prodávat
do
zahraničí
-
a
to
v
neoptimálním
cenovém
režimu:
stůj
co
stůj.
|
| s-31
|
Vidíme
tedy,
že
ústavní
zákon
o
rozpočtové
vyrovnanosti
je
nápadem
kontraproduktivním.
|
| s-32
|
Vedl
by
ve
skutečnosti
k
růstu
moci
byrokracie
-
prostřednictvím
peněz
daňových
poplatníků.
|
| s-33
|
Stát
nehospodaří
svými
penězi
jako
oni,
proto
musí
být
pod
jejich
kontrolou.
|
| s-34
|
Tuto
funkci
plní
zastupitelská
demokracie,
konkrétně
poslanci
parlamentu.
|
| s-35
|
Je
na
nich,
aby
odolali
nejnovější
vábničce
byrokracie
a
aby
naopak
tlačili
vládu
ke
skutečnému
sebeomezení.
|