| s-1
|
Milníky
čtvrtstoleté
historie
|
| s-2
|
Důležitá
data
vývoje
v
Severním
Irsku
před
včerejším
příměřím
|
| s-3
|
Čtvrt
století
konfliktu
v
Irsku
si
dosud
vyžádalo
na
všech
stranách
celkem
3169
mrtvých,
zraněno
bylo
36 500
lidí.
|
| s-4
|
Následující
přehled
uvádí
hlavní
údaje
o
dosavadním
vývoji:
|
| s-5
|
1968-1969:
vlna
pumových
atentátů,
jejichž
původci
byly
jak
Irská
republikánská
armáda,
tak
extremistické
protestantské
organizace;
|
| s-6
|
srpen
1969:
na
žádost
místní
vlády
vyslala
britská
vláda
do
Severního
Irska
vojenské
jednotky,
které
měly
zastavit
další
krveprolévání;
|
| s-7
|
březen
1972:
předseda
britské
vlády
zavedl
přímou
správu
Severního
Irska
z
Londýna;
|
| s-8
|
řízením
pověřen
státní
ministr
pro
Severní
Irsko;
|
| s-9
|
severoirský
parlament
rozpuštěn;
|
| s-10
|
leden
1974:
začalo
pracovat
Oblastní
shromáždění
Severního
Irska,
zvolené
v
červnu
1973;
|
| s-11
|
v
novém
místním
výkonném
orgánu
zastoupena
i
katolická
menšina;
|
| s-12
|
květen
1974:
po
generální
stávce
protestantské
většiny
proti
účasti
katolíků
v
místní
vládě
pozastavena
činnost
místního
parlamentu;
|
| s-13
|
zavedena
opět
přímá
správa
z
Londýna;
|
| s-14
|
leden
1979:
v
Severním
Irsku
zaveden
výjimečný
stav;
|
| s-15
|
červenec
1980:
britská
vláda
předložila
návrh
na
omezenou
autonomii
Severního
Irska;
|
| s-16
|
listopad
1981:
předsedové
vlád
Velké
Británie
a
Irska
Margaret
Thatcherová
a
Garret
Fitzgerald
se
dohodli
na
ustavení
britsko-irské
mezivládní
rady;
|
| s-17
|
Severní
Irsko
v
ní
nebylo
zastoupeno;
|
| s-18
|
zůstalo
pod
přímou
správou
Velké
Británie;
|
| s-19
|
duben
1982:
britská
vláda
schválila
plán
na
postupné
obnovení
samosprávy;
|
| s-20
|
říjen
1982:
zvoleno
78členné
Severoirské
shromáždění;
|
| s-21
|
14
křesel
získala
Sinn
Fein,
odmítla
se
však
na
jeho
činnosti
podílet;
|
| s-22
|
po
atentátu
na
unionistického
politika
bojkotovaly
činnost
shromáždění
i
protestantské
strany;
|
| s-23
|
začátkem
roku
1984
rozpuštěno;
|
| s-24
|
listopad
1985:
dohoda
mezi
Velkou
Británií
a
Irskou
republikou,
která
potvrdila
svrchovanost
Velké
Británie
nad
Severním
Irskem
a
Irské
republice
poskytla
určitý
poradní
hlas
v
záležitostech
Severního
Irska;
|
| s-25
|
dohoda
vyvolala
nesouhlas
katolíků
i
protestantů;
|
| s-26
|
duben
1991:
jednání
na
zámku
Stormont
u
Belfastu
mezi
Oficiální
unionistickou
stranou
a
Demokratickou
unionistickou
stranou
za
protestanty
a
Sociálně
demokratickou
labouristickou
stranou
a
Stranou
spojenectví
za
katolíky;
|
| s-27
|
jednání
ztroskotala,
unionisté
nechtěli
povolit
účast
katolíků
v
parlamentních
výborech
a
zastoupení
ve
výkonném
orgánu;
|
| s-28
|
březen
1992:
Velká
Británie
iniciovala
nové
kolo
rozhovorů
mezi
hlavními
politickými
silami
v
Severním
Irsku
s
cílem
vrátit
oblasti
samosprávu;
|
| s-29
|
ztroskotaly
ze
stejných
příčin
jako
předchozí;
|
| s-30
|
začátek
1993:
umírněný
britský
politik
John
Hume
(Sociálně
demokratická
a
Labouristická
strana)
a
vůdce
Sinn
Fein
Gerry
Adams
vedli
rozhovory;
|
| s-31
|
s
jejich
obsahem
seznámili
pouze
irskou
vládu;
|
| s-32
|
únor
1993:
Gerry
Adams
nabídl
britské
vládě
dialog
o
řešení
situace
v
Severním
Irsku;
|
| s-33
|
listopad
1993:
John
Major
prohlásil,
že
má
konkrétní
návrhy
na
mír,
jestliže
se
katolíci
a
protestanti
dohodnou
na
rozhovorech;
|
| s-34
|
vyloučil
jakékoli
jednání
s
IRA,
pokud
se
nezřekne
násilí;
|
| s-35
|
setkal
se
s
vůdci
hlavních
severoirských
stran;
|
| s-36
|
John
Hume
řekl,
že
míru
by
mohlo
být
dosaženo
během
týdne,
kdyby
byly
přijaty
jeho
a
Adamsovy
mírové
návrhy;
|
| s-37
|
6.
listopadu
1993:
zakázané
protestantské
organizace
Bojovníci
za
svobodu
Ulsteru
a
Ulsterský
dobrovolnický
sbor
odmítly
nabídku
Irské
republikánské
armády
na
uzavření
dočasného
příměří;
|
| s-38
|
15.
listopadu
1993:
John
Major
nabídl
rozhovory
se
Sinn
Fein,
jestliže
IRA
ukončí
násilí;
|
| s-39
|
unionističtí
vůdci
odmítli
zúčastnit
se
jednání,
na
němž
by
byla
zastoupena
Sinn
Fein;
|
| s-40
|
15.
prosince
1993:
britský
premiér
John
Major
a
irský
premiér
Albert
Reynolds
podepsali
v
Londýně
deklaraci
zakotvující
principy
mírového
procesu
pro
Severní
Irsko:
vyzvala
extremisty
obou
stran,
aby
složili
zbraně
výměnou
za
mírové
rozhovory;
|
| s-41
|
1.
ledna
1994:
Bojovníci
za
svobodu
Ulsteru
oznámili,
že
budou
pokračovat
v
teroristických
akcích;
|
| s-42
|
14.
března
1994:
britská
vláda
odmítla
výzvu
IRA
ze
13.
března
k
dialogu,
dokud
IRA
neskončí
s
násilím(předcházely
tři
teroristické
útoky
na
letiště
Heathrow
v
Londýně);
|
| s-43
|
6.
dubna
1994:
Sinn
Fein
vyzvala
britskou
vládu
k
oficiálním
kontaktům
během
příměří;
|
| s-44
|
John
Major
je
odmítl,
pokud
se
extremisté
nevzdají
násilí
natrvalo;
|
| s-45
|
24.
července
1994:
konference
Sinn
Fein
odmítla
návrh
Irska
a
Velké
Británie
na
zahájení
přímých
rozhovorů
výměnou
za
ukončení
teroristických
akcí;
|
| s-46
|
13.
srpna
1994:
Gerry
Adams,
předseda
Sinn
Fein,
v
projevu
k
demonstrantům
v
Belfastu
prohlásil,
že
po
25
letech
IRA
porazila
britskou
armádu;
|
| s-47
|
polovina
srpna
1994:
IRA
oslavila
25.
výročí
příchodu
britských
vojsk
do
Ulsteru
sérií
teroristických
akcí.
|