| s-1
|
Realismus
Blízkého
východu
|
| s-2
|
Daniel
Kumermann
|
| s-3
|
O
dvě
hodiny
se
zpozdil
včerejší
podpis
dohody
mezi
Izraelem
a
OOP.
|
| s-4
|
Na
zdejší
poměry
vlastně
nicotnost.
|
| s-5
|
Obzvláště,
když
příčinou
byl
jen
drobný
naschvál
vůči
pákistánskému
diplomatovi.
|
| s-6
|
Přijel
v
rámci
příprav
návštěvy
své
premiérky
do
Gazy
a
Izraelci
ho
nechali
devět
hodin
čekat
na
hranici.
|
| s-7
|
Pákistán
Izrael
oficiálně
neuznává.
|
| s-8
|
Izrael
tedy
rozhodl
dočasně
neuznat
pákistánského
diplomata.
|
| s-9
|
V
blízkovýchodním
kontextu
pouhá
rozvernost
a
není
těžké
představit
si,
že
se
jak
palestinský
zástupce
Nabíl
Šás,
tak
izraelský
Danny
Rothschild
celé
věci
rádi
zasmáli.
|
| s-10
|
Odlehčení
přijde
vhod
i
tehdy,
kdy
navenek
vše
probíhá
jako
po
másle.
|
| s-11
|
Dohoda
o
předběžném
zmocnění
předala
do
palestinských
rukou
pět
resortů
civilní
správy.
|
| s-12
|
Podstatnější
než
co
je
v
tomto
případě
kde.
|
| s-13
|
Správa
se
totiž
týká
celého
území
západního
břehu
Jordánu.
|
| s-14
|
I
když
z
hlediska
opravdové
státnosti
jde
jen
o
minimum,
přece
se
tu
již
rýsují
první
struktury
palestinského
státu.
|
| s-15
|
Jednání
o
tomto
státu
přísluší
až
do
pozdějších
etap
izraelsko-palestinských
jednání.
|
| s-16
|
Ještě
nedávno
by
se
určitě
našel
alespoň
jeden
izraelský
politik,
který
by
upozornil,
že
se
tu
přebíhá
čas,
že
o
žádném
palestinském
státu
není
řeč
a
že
vlastně
nikdo
neví,
zda
něco
podobného
vůbec
kdy
spatří
světlo
světa.
|
| s-17
|
Nic
takového
se
tentokrát
nestalo,
ani
při
nedělní
schůzi
izraelského
kabinetu,
který
dohodu
jednomyslně
schválil,
ani
po
ní.
|
| s-18
|
Dokazuje
to,
že
představa,
že
současný
proces
stejně
jednou
vyústí
v
palestinský
stát,
se
tak
zažila,
že
již
nestojí
za
to
formality
vytahovat
(Však
ony
se
ještě
budou
hodit,
až
se
něco
zadrhne).
|
| s-19
|
Poněkud
jiný
důkaz
zklidnění
vztahů
přišel
v
minulém
týdnu
i
z
palestinské
strany.
|
| s-20
|
Odpůrci
mírového
procesu
v
posledních
dnech
opravdu
nápadně
ožili.
|
| s-21
|
Naštěstí
pro
všechny
tentokrát
zvolili
metody
přísně
legální:
změnu
oněch
článků
palestinské
Charty,
v
nichž
se
mluví
o
zničení
Izraele.
|
| s-22
|
Zbraň
známá,
ten,
kdo
ji
třímá,
již
méně.
|
| s-23
|
V
případě
radikálů
z
Damašku
Ahmeda
Džibríla
a
Nájifa
Havatmy
se
nelze
divit,
že
se
ozvali,
když
je
ministr
zahraničí
Peres
vybraně
urazil.
|
| s-24
|
Prohlásil
totiž,
že
budou-li
chtít,
Izrael
jim
povolí
zúčastnit
se
zasedání
Palestinské
národní
rady
(PNR)
v
Gaze.
|
| s-25
|
Co
jiného
mohli
říci,
než
že
až
budou
chtít
přijet,
nikoho
se
ptát
nebudou,
a
že
nedovolí,
aby
PNR
Chartu
měnila.
|
| s-26
|
Horší
bylo,
že
cosi
podobného
zaznělo
prý
i
na
zasedání
hlavní
složky
OOP
Fatahu,
jemuž
předsedal
Jásir
Arafat.
|
| s-27
|
Nejmenované
palestinské
zdroje
se
nechaly
slyšet,
že
se
Fatah
shodl,
že
nejdřív
musí
Izrael
uznat
palestinský
stát
a
pak
se
může
měnit
Charta.
|
| s-28
|
Písemný
slib
této
změny
byl
ovšem
svého
času
podmínkou
pro
to,
aby
Izrael
vůbec
začal
s
OOP
jednat.
|
| s-29
|
Po
delších
tahanicích
zůstal
černý
Petr
v
ruce
Faisala
Husajního,
který
mnohem
mírněji
řekl,
že
by
Izrael
měl
propustit
všechny
palestinské
vězně,
aby
mohl
PNR
přesvědčit,
že
se
má
Charta
změnit.
|
| s-30
|
Důležité
je,
že
po
celou
dobu
se
Arafat
do
sporu
nezapojil
-
se
stejně
mlčenlivým
realismem,
s
jakým
izraelští
politici
přehlížejí
zmínky
o
palestinském
státu.
|
| s-31
|
Je-li
to
známka
toho,
že
se
z
něj
opravdu
stal
politik,
je
možné,
že
žádnou
Chartu
nebude
třeba
měnit.
|
| s-32
|
Nebude
jí
již
zapotřebí:
život
již
bude
jinde
-
na
západním
břehu
a
v
Gaze.
|