Dependency Tree

wsj1388.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Select a sentence

s-1 Když bylo Robertu McDuffiemu 14 let, dostal příležitost hrát v začínající sestavě středoškolského basketbalového týmu v Maconu v Georgii.
s-2 Bohužel na ten samý večer měla jeho matka lístky na recitál Itzhaka Perlmana a ohledně jeho účasti byla neoblomná.
s-3 "Strašně jsem zuřil," říká McDuffie, který se začal učit na housle v šesti letech.
s-4 "Ale jakmile začal Perlman hrát, byl mi basketbal ukradený...
s-5 Potom jsem šel domů a cvičil tři hodiny."
s-6 Dnes je zřejmé, že se tento svalnatý, šest stop a jeden palec vysoký hudebník rozhodl správně.
s-7 V 31 letech McDuffie plné, bohaté tóny, obdivuhodnou rytmickou přesnost a stále nabitější program.
s-8 V současné době je právě na turné po 17 amerických městech s Yehudi Menuhinem a Varšavským symfonickým orchestrem, které zahrnuje zastávky v Charlestonu v Jižní Karolíně (25. října), Sarasotě na Floridě (28. října), Tampě na Floridě (29. října) a v Miami (31. října).
s-9 Později v této sezóně recitál v Kennedyho centru ve Washingtonu a vystupuje jako sólista s několika významnými orchestry.
s-10 McDuffieho kariéra se přesto vyvíjela v pomalejším tempu než u některých jeho známějších součastníků.
s-11 Koncem 70. let byl součástí hudební "bandy mladých umělců" - skupiny nadějných virtuosů, kteří studovali na konzervatoři Juilliard School u významné pedagožky Dorothy DeLayové.
s-12 Mezi jeho spolužáky byli Shlomo Mintz, žák Isaaca Sterna, který již jako student účinkoval s významnými orchestry, Cho-Liang Lin, který se v 18 letech dostal na seznam organizace ICM Artists Inc., a Nadja Salernová-Sonnenbergová, která odstartovala svoji kariéru vítězstvím v soutěži Naumberg Competition v roce 1981.
s-13 "Ve 22 letech jsem myslel, že mám to nejlepší za sebou," vzpomíná McDuffie, otevřený muž se světle modrýma očima a lehce jižanskou, ospalou řečí.
s-14 "Ale v době jsem na kariéru nebyl připravený."
s-15 Prvním učitelem houslí mladého McDuffieho byl Henrik Schwarzenberger, maďarský emigrant, který vyučoval na státní střední škole v Maconu.
s-16 "Učil , jak hrát jako cikán," žertuje hudebník.
s-17 "Počítat jsem se naučil na konzervatoři Juilliard."
s-18 Po studiích na přípravném oddělení Pre-College Division této konzervatoře u asistentky legendárního učitele Ivana Galamiana přešel na konzervatoř ke slečně DeLayové, dlouholeté asistentce pana Galamiana a koneckonců i jeho soupeřce.
s-19 "Myslím, že jsem se před musel ukázat," říká McDuffie.
s-20 "Ale ona mi vždy dodávala odvahu.
s-21 Vyhodit chtěla jen dvakrát," pokračuje.
s-22 "Když jsem byl v prvním ročníku, můj spolubydlící byl známý vymetač večírků.
s-23 Myslela si, že necvičím."
s-24 Jak houslista říká, jeho babičkovsky vypadající učitelka "si dala ruce v bok, dupla si a řekla: 'Musíte toho (cenzurovaný vulgarismus) vyhodit.'"
s-25 Druhá příhoda se stala potom, co měl McDuffie náročný studentský recitál a byl se sebou docela spokojený.
s-26 DeLayová ho požádala, aby s nahrávkou recitálu přišel do jejího studia.
s-27 "Poslouchali jsme Chaussonovu 'Poému'," vzpomíná, "a ona řekla: 'Slyšíte první tón, to B?
s-28 To je jediný tón, který je opravdu čistý...'"
s-29 "To je nejdůležitější zkušenost, kterou jsem kdy s nějakým učitelem měl," říká, "protože ona naučila, jak poslouchat.
s-30 Teď, když hraji s orchestry, hudebníci často chválí za moji intonaci."
s-31 Na konzervatoři Juilliard také McDuffie objevil svou slabost pro konzervativní americké skladatele 20. století, jakými jsou například David Diamond a Samuel Barber.
s-32 Po vítězství ve školní soutěži s interpretací "Houslového koncertu" od druhého jmenovaného byl McDuffie pozván, aby pro onoho skladatele, který umíral na rakovinu, toto dílo zahrál.
s-33 "Barber seděl vedle krbu a byl velice bledý," vzpomíná houslista, který ve skladatelově bytě dílo interpretoval s klavírním doprovodem.
s-34 "Moc nemluvil, ale to, co řekl, bylo důležité, protože to v partituře není.
s-35 V celé první větě - zabil by , kdyby to slyšel říkat - je krásný coplandovský motiv...
s-36 U houslí je jen úplně na konci.
s-37 V partituře je napsáno 'marcato' a jsem to tím způsobem hrál, tak trochu jako gigu.
s-38 A on zařval 'dolce! dolce!' ('sladce! sladce!')."
s-39 "Tak jsme to přepracovali," dodává.
s-40 "Hrál jsem velmi čistě, špičkou smyčce.
s-41 Jestliže je dirigent dost citlivý na to, aby v tom okamžiku snížil orchestr (hlasitost), je z toho kouzelná skladba.
s-42 Nevím, proč to Barber nikdy neřekl nikomu jinému.
s-43 Na nahrávce Isaaca Sterna to je velmi řezavé."
s-44 Od dokončení konzervatoře Juilliard učinil McDuffie nějaké prozíravé kroky a nějaké kontroverzní.
s-45 Jeho vystoupení jakožto hosta v televizním seriálu společnosti NBC "Another World (Jiný svět)" pobouřilo hudební elitu.
s-46 Naproti tomu získal prestiž svým spojením s "Houslovým koncertem" Williama Schumana, který nedávno spolu s okouzlující skladbou "Serenáda pro sólové housle, smyčcové nástroje a bicí" Leonarda Bernsteina nahrál pro společnost Angel/EMI.
s-47 McDuffieho sladké tóny, jeho upřímná lyričnost a rytmická energie z něj činí ideálního interpreta obou děl.
s-48 Podpořen plynulou hrou Symfonického orchestru St. Louis pod vedením Leonarda Slatkina, tato "Serenáda" opravdu jede.
s-49 Schumanův "Houslový koncert", který zní spíše jako lehce atonální rapsódie pro sólové housle s doprovodem orchestru, se vine k strhujícímu "Agitato, fervente".
s-50 Ve svých tklivých, pomalých částech a virtuosních představeních pro sólisty, žesťové nástroje a tympány, se však bohatě odměňuje.
s-51 Zde, v sálu Avery Fisher Hall, McDuffie nedávno vystoupil s Menuhinem a Varšavským symfonickým orchestrem s tradičnějším repertoárem - s Bruchovým přezdobeným "Houslovým koncertem g moll".
s-52 Jeho interpretace byla tak citlivá a fascinující, že mezi frázemi téměř nebyly pauzy.
s-53 35členný symfonický orchestr obratně hrál silnými, svěžími tóny, které byly v rozporu s jeho velikostí.
s-54 hraje cokoli, McDuffie nachází uspokojení v hudbě samé - jak řekl během rozhovoru v bytě na Manhattanu, který sdílí se svojí ženou Camille, literární publicistkou, "je v tom něco, co převyšuje".
s-55 "Beethovenův 'Houslový koncert' nenapsal normální člověk," prohlašuje.
s-56 "Dokonce i když jej slyším špatně zahraný, jsem touto skladbou pokořen.
s-57 Kdybych někdy mohl pocítit, že jsem k tomu nějakým způsobem přispěl, pak by za to všechna ta tvrdá práce stála."
s-58 Pan Jepson je nezávislý hudební redaktor z New Yorku.

Text viewDownload CoNNL-U