| s-1
|
Když
bylo
Robertu
McDuffiemu
14
let,
dostal
příležitost
hrát
v
začínající
sestavě
středoškolského
basketbalového
týmu
v
Maconu
v
Georgii.
|
| s-2
|
Bohužel
na
ten
samý
večer
měla
jeho
matka
lístky
na
recitál
Itzhaka
Perlmana
a
ohledně
jeho
účasti
byla
neoblomná.
|
| s-3
|
"Strašně
jsem
zuřil,"
říká
McDuffie,
který
se
začal
učit
na
housle
v
šesti
letech.
|
| s-4
|
"Ale
jakmile
začal
Perlman
hrát,
byl
mi
basketbal
ukradený...
|
| s-5
|
Potom
jsem
šel
domů
a
cvičil
tři
hodiny."
|
| s-6
|
Dnes
je
zřejmé,
že
se
tento
svalnatý,
šest
stop
a
jeden
palec
vysoký
hudebník
rozhodl
správně.
|
| s-7
|
V
31
letech
má
McDuffie
plné,
bohaté
tóny,
obdivuhodnou
rytmickou
přesnost
a
stále
nabitější
program.
|
| s-8
|
V
současné
době
je
právě
na
turné
po
17
amerických
městech
s
Yehudi
Menuhinem
a
Varšavským
symfonickým
orchestrem,
které
zahrnuje
zastávky
v
Charlestonu
v
Jižní
Karolíně
(25.
října),
Sarasotě
na
Floridě
(28.
října),
Tampě
na
Floridě
(29.
října)
a
v
Miami
(31.
října).
|
| s-9
|
Později
v
této
sezóně
má
recitál
v
Kennedyho
centru
ve
Washingtonu
a
vystupuje
jako
sólista
s
několika
významnými
orchestry.
|
| s-10
|
McDuffieho
kariéra
se
přesto
vyvíjela
v
pomalejším
tempu
než
u
některých
jeho
známějších
součastníků.
|
| s-11
|
Koncem
70.
let
byl
součástí
hudební
"bandy
mladých
umělců"
-
skupiny
nadějných
virtuosů,
kteří
studovali
na
konzervatoři
Juilliard
School
u
významné
pedagožky
Dorothy
DeLayové.
|
| s-12
|
Mezi
jeho
spolužáky
byli
Shlomo
Mintz,
žák
Isaaca
Sterna,
který
již
jako
student
účinkoval
s
významnými
orchestry,
Cho-Liang
Lin,
který
se
v
18
letech
dostal
na
seznam
organizace
ICM
Artists
Inc.,
a
Nadja
Salernová-Sonnenbergová,
která
odstartovala
svoji
kariéru
vítězstvím
v
soutěži
Naumberg
Competition
v
roce
1981.
|
| s-13
|
"Ve
22
letech
jsem
myslel,
že
už
mám
to
nejlepší
za
sebou,"
vzpomíná
McDuffie,
otevřený
muž
se
světle
modrýma
očima
a
lehce
jižanskou,
ospalou
řečí.
|
| s-14
|
"Ale
v
té
době
jsem
na
kariéru
nebyl
připravený."
|
| s-15
|
Prvním
učitelem
houslí
mladého
McDuffieho
byl
Henrik
Schwarzenberger,
maďarský
emigrant,
který
vyučoval
na
státní
střední
škole
v
Maconu.
|
| s-16
|
"Učil
mě,
jak
hrát
jako
cikán,"
žertuje
hudebník.
|
| s-17
|
"Počítat
jsem
se
naučil
až
na
konzervatoři
Juilliard."
|
| s-18
|
Po
studiích
na
přípravném
oddělení
Pre-College
Division
této
konzervatoře
u
asistentky
legendárního
učitele
Ivana
Galamiana
přešel
na
konzervatoř
ke
slečně
DeLayové,
dlouholeté
asistentce
pana
Galamiana
a
koneckonců
i
jeho
soupeřce.
|
| s-19
|
"Myslím,
že
jsem
se
před
ní
musel
ukázat,"
říká
McDuffie.
|
| s-20
|
"Ale
ona
mi
vždy
dodávala
odvahu.
|
| s-21
|
Vyhodit
mě
chtěla
jen
dvakrát,"
pokračuje.
|
| s-22
|
"Když
jsem
byl
v
prvním
ročníku,
můj
spolubydlící
byl
známý
vymetač
večírků.
|
| s-23
|
Myslela
si,
že
necvičím."
|
| s-24
|
Jak
houslista
říká,
jeho
babičkovsky
vypadající
učitelka
"si
dala
ruce
v
bok,
dupla
si
a
řekla:
'Musíte
toho
(cenzurovaný
vulgarismus)
vyhodit.'"
|
| s-25
|
Druhá
příhoda
se
stala
potom,
co
měl
McDuffie
náročný
studentský
recitál
a
byl
se
sebou
docela
spokojený.
|
| s-26
|
DeLayová
ho
požádala,
aby
s
nahrávkou
recitálu
přišel
do
jejího
studia.
|
| s-27
|
"Poslouchali
jsme
Chaussonovu
'Poému',"
vzpomíná,
"a
ona
řekla:
'Slyšíte
první
tón,
to
B?
|
| s-28
|
To
je
jediný
tón,
který
je
opravdu
čistý...'"
|
| s-29
|
"To
je
nejdůležitější
zkušenost,
kterou
jsem
kdy
s
nějakým
učitelem
měl,"
říká,
"protože
ona
mě
naučila,
jak
poslouchat.
|
| s-30
|
Teď,
když
hraji
s
orchestry,
hudebníci
mě
často
chválí
za
moji
intonaci."
|
| s-31
|
Na
konzervatoři
Juilliard
také
McDuffie
objevil
svou
slabost
pro
konzervativní
americké
skladatele
20.
století,
jakými
jsou
například
David
Diamond
a
Samuel
Barber.
|
| s-32
|
Po
vítězství
ve
školní
soutěži
s
interpretací
"Houslového
koncertu"
od
druhého
jmenovaného
byl
McDuffie
pozván,
aby
pro
onoho
skladatele,
který
umíral
na
rakovinu,
toto
dílo
zahrál.
|
| s-33
|
"Barber
seděl
vedle
krbu
a
byl
velice
bledý,"
vzpomíná
houslista,
který
ve
skladatelově
bytě
dílo
interpretoval
s
klavírním
doprovodem.
|
| s-34
|
"Moc
nemluvil,
ale
to,
co
řekl,
bylo
důležité,
protože
to
v
partituře
není.
|
| s-35
|
V
celé
první
větě
-
zabil
by
mě,
kdyby
mě
to
slyšel
říkat
-
je
krásný
coplandovský
motiv...
|
| s-36
|
U
houslí
je
jen
úplně
na
konci.
|
| s-37
|
V
partituře
je
napsáno
'marcato'
a
já
jsem
to
tím
způsobem
hrál,
tak
trochu
jako
gigu.
|
| s-38
|
A
on
zařval
'dolce!
dolce!'
('sladce!
sladce!')."
|
| s-39
|
"Tak
jsme
to
přepracovali,"
dodává.
|
| s-40
|
"Hrál
jsem
velmi
čistě,
špičkou
smyčce.
|
| s-41
|
Jestliže
je
dirigent
dost
citlivý
na
to,
aby
v
tom
okamžiku
snížil
orchestr
(hlasitost),
je
z
toho
kouzelná
skladba.
|
| s-42
|
Nevím,
proč
to
Barber
nikdy
neřekl
nikomu
jinému.
|
| s-43
|
Na
nahrávce
Isaaca
Sterna
to
je
velmi
řezavé."
|
| s-44
|
Od
dokončení
konzervatoře
Juilliard
učinil
McDuffie
nějaké
prozíravé
kroky
a
nějaké
kontroverzní.
|
| s-45
|
Jeho
vystoupení
jakožto
hosta
v
televizním
seriálu
společnosti
NBC
"Another
World
(Jiný
svět)"
pobouřilo
hudební
elitu.
|
| s-46
|
Naproti
tomu
získal
prestiž
svým
spojením
s
"Houslovým
koncertem"
Williama
Schumana,
který
nedávno
spolu
s
okouzlující
skladbou
"Serenáda
pro
sólové
housle,
smyčcové
nástroje
a
bicí"
Leonarda
Bernsteina
nahrál
pro
společnost
Angel/EMI.
|
| s-47
|
McDuffieho
sladké
tóny,
jeho
upřímná
lyričnost
a
rytmická
energie
z
něj
činí
ideálního
interpreta
obou
děl.
|
| s-48
|
Podpořen
plynulou
hrou
Symfonického
orchestru
St.
Louis
pod
vedením
Leonarda
Slatkina,
tato
"Serenáda"
opravdu
jede.
|
| s-49
|
Schumanův
"Houslový
koncert",
který
zní
spíše
jako
lehce
atonální
rapsódie
pro
sólové
housle
s
doprovodem
orchestru,
se
vine
až
k
strhujícímu
"Agitato,
fervente".
|
| s-50
|
Ve
svých
tklivých,
pomalých
částech
a
virtuosních
představeních
pro
sólisty,
žesťové
nástroje
a
tympány,
se
však
bohatě
odměňuje.
|
| s-51
|
Zde,
v
sálu
Avery
Fisher
Hall,
McDuffie
nedávno
vystoupil
s
Menuhinem
a
Varšavským
symfonickým
orchestrem
s
tradičnějším
repertoárem
-
s
Bruchovým
přezdobeným
"Houslovým
koncertem
g
moll".
|
| s-52
|
Jeho
interpretace
byla
tak
citlivá
a
fascinující,
že
mezi
frázemi
téměř
nebyly
pauzy.
|
| s-53
|
35členný
symfonický
orchestr
obratně
hrál
silnými,
svěžími
tóny,
které
byly
v
rozporu
s
jeho
velikostí.
|
| s-54
|
Ať
hraje
cokoli,
McDuffie
nachází
uspokojení
v
hudbě
samé
-
jak
řekl
během
rozhovoru
v
bytě
na
Manhattanu,
který
sdílí
se
svojí
ženou
Camille,
literární
publicistkou,
"je
v
tom
něco,
co
mě
převyšuje".
|
| s-55
|
"Beethovenův
'Houslový
koncert'
nenapsal
normální
člověk,"
prohlašuje.
|
| s-56
|
"Dokonce
i
když
jej
slyším
špatně
zahraný,
jsem
touto
skladbou
pokořen.
|
| s-57
|
Kdybych
někdy
mohl
pocítit,
že
jsem
k
tomu
nějakým
způsobem
přispěl,
pak
by
za
to
všechna
ta
tvrdá
práce
stála."
|
| s-58
|
Pan
Jepson
je
nezávislý
hudební
redaktor
z
New
Yorku.
|