| s-1
|
Sóloví
hráči
na
dřevěné
dechové
nástroje
musejí
být
nápadití,
pokud
chtějí
mít
dostatek
práce,
protože
jejich
repertoár
a
přitažlivost
pro
obecenstvo
jsou
omezené.
|
| s-2
|
Hobojista
Heinz
Holliger
zvolil
k
problému
tvrdý
přístup:
objednává
a
výtečně
interpretuje
obávané
současné
skladby
a
trochu
diriguje,
takže
nemusí
hrát
stále
dokola
stejné
Mozartovy
a
Straussovy
koncerty.
|
| s-3
|
Richard
Stoltzman
zvolil
jemnější
a
k
obecenstvu
přívětivější
přístup.
|
| s-4
|
Před
lety
spolupracoval
s
novým
hudebním
guru
Peterem
Serkinem
a
Fredem
Sherrym
ve
velmi
netradičním
komorním
souboru
Tashi,
který
přitáhl
obecenstvo
k
obávaným
současným
kusům,
jako
je
Messiaenův
"Kvartet
pro
konec
času".
|
| s-5
|
V
současnosti
tento
skřítku
podobný
klarinetista
již
téměř
zanechal
své
misionářské
činnosti
(i
když
vliv
starých
Tashi
stále
přetrvává)
a
nyní
cestuje
s
klavírem,
basou,
promítáním
diapozitivů
a
repertoárem
od
lehké
klasiky
přes
lehký
jazz
k
lehkému
popu,
s
jen
málo
výraznějšími
výjimkami.
|
| s-6
|
Přesně
to
pravé
pro
partu
posluchačů
Vivaldiho
při
pozdní
snídani
kombinované
s
obědem,
obecenstvo
mladých
zbohatlíků,
které
si
oblíbilo
styl
New
Age
jako
sobě
vlastní
lehkou
poslechovou
hudbu.
|
| s-7
|
Stoltzmanovu
hudbu
nebo
jeho
pohnutky
však
nemůžete
považovat
za
čistě
obchodní
a
povrchní.
|
| s-8
|
Věří
v
to,
co
hraje,
a
hraje
skvěle.
|
| s-9
|
Jeho
nedávné
vystoupení
v
Metropolitním
muzeu,
nazvané
"Hudební
odysea,"
je
toho
příkladem.
|
| s-10
|
Byl
to
spíš
večírek
nebo
velmi
vytříbená
improvizace
s
několika
přáteli,
než
klasický
koncert.
|
| s-11
|
Klarinetista
oděný
ve
svém
značkovém
černém
sametovém
obleku
jemným
hlasem
ohlásil,
že
bylo
právě
vydáno
jeho
nové
album
"Inner
Voices
(Vnitřní
hlasy)",
že
jeho
rodina
sedí
v
první
řadě
a
jeho
matka
má
právě
narozeniny,
a
tak
zahraje
její
oblíbenou
skladbu
z
této
desky.
|
| s-12
|
Zahájil
Saint-Saensovou
skladbou
"Labuť"
z
"Karnevalu
zvířat",
oblíbeným
přídavkem
violoncellistů,
s
roztomilým
hladkým
zvukem
bez
jakékoli
palčivosti.
|
| s-13
|
Potom,
jako
by
chtěl
ukázat,
že
umí
hrát
také
rychle,
nabídl
druhou
větu
ze
Saint-Saensovy
Sonáty
pro
klarinet,
rozmarné
šibalské
chuťovky,
která
odráží
druhou
půlku
Stoltzmanovy
osobnosti.
|
| s-14
|
A
tak
to
šlo
celou
první
polovinu:
důmyslně
zvolená
směsice
skladeb
ne
delších
pěti
minut,
žádná,
která
by
posluchače
zneklidnila
nebo
k
něčemu
vyzývala.
|
| s-15
|
Stoltzman
představil
své
spoluhráče:
Billa
Douglase,
pianistu,
hráče
na
fagot,
skladatele
a
starého
přítele
z
Yale,
a
jazzového
basistu
Eddieho
Gomeze.
|
| s-16
|
Improvizační
část
byla
postavena
na
Douglasových
skladbách,
začala
"Zlatým
deštěm",
rytmicky,
bezstarostně
přecházejícím
do
rychlejšího
"Nebe",
které
poskytlo
Stoltzmanovi
příležitost
lkát
ve
vysokém
rejstříku
a
ukázat
své
bleskově
hrající
prsty.
|
| s-17
|
Následovala
Bachova
"Árie".
|
| s-18
|
Stoltzman
navázal
na
skladatele
tím,
že
jej
prohlásil
za
"velkého
improvizátora
18.
století",
a
na
tomto
obrazu
dále
stavěl,
když
se
spojil
s
Douglasem
v
některých
Bachových
dvouhlasých
invencích,
chytře
Douglasem
upravených
pro
klarinet
a
fagot.
|
| s-19
|
Zachovávajíce
lehkou
náladu
se
ti
dva
pak
prozpívali
a
prosmáli
přes
některé
vražedné
polyrytmy,
navržené
Douglasem
jako
alternativa
k
Hindemithovým
suchým
technikám
výuky
teorie,
a
pak
se
spolu
s
Gomezem
vznášeli
a
improvizovali
při
skladatelových
vybroušených
"Bebopových
etudách".
|
| s-20
|
Konec
první
části
ovšem
přinesl
to,
na
co
zřejmě
čekal
dav
posluchačů
v
prostoru
určeném
k
stání:
popovou
zpěvačku
Judy
Collinsovou,
která
se
objevila
na
desce
"Inner
Voices".
|
| s-21
|
Jako
vždy
půvabná
a
hlasově
čistá
Collinsová
zazpívala
píseň
Joni
Mitchellové
"Zdarma"
-
o
setkání
s
pouličním
klarinetistou,
k
níž
Stoltzman
přispěl
doprovodným
klarinetem
-
a
Douglasovu
svěží
úpravu
galské
modlitby
"Hluboký
mír".
|
| s-22
|
Skladba
"Hluboký
mír"
také
zahrnovala
promítání
rozkošných,
i
když
předvídatelných
obrázků
mraků,
pláží,
pouští,
západů
slunce
atd.
|
| s-23
|
Bylo
to
vše
příliš
lahodné
a
něžné,
než
aby
se
tomu
dalo
uvěřit,
ale
asi
by
to
nevadilo,
kdyby
umělci
nepocítili
potřebu
přidat
Collinsové
vyhlášenou
píseň
"Úžasná
nádhera"
a
nepožádali
obecenstvo
o
spolupráci.
|
| s-24
|
Tím
překročili
povolenou
hranici
vřelých
a
načechraných
citů.
|
| s-25
|
Že
by
kvůli
tomu
část
publika
odešla
před
začátkem
druhé
poloviny
koncertu
nebo
během
ní?
|
| s-26
|
Nebo
to
bylo
proto,
že
odešla
Collinsová?
|
| s-27
|
Každopádně
to
byla
škoda,
protože
Stoltzman
nabídl
nejpodstatnější
hudbu
večera
právě
po
přestávce:
"Kontrapunkt
New
York"
Steva
Reicha,
jedno
z
řady
Reichových
děl,
která
vedle
sebe
kladou
živého
hráče
s
nahrávkami
jeho
hraní.
|
| s-28
|
(Reichova
nová
skladba
"Jiné
vlaky"
pro
smyčcový
kvartet
využívá
tuto
techniku
kategoricky.)
|
| s-29
|
Stoltzman
musel
mít
obavy,
že
by
to
jeho
publikum
nemuselo
přijmout:
předem
nás
varoval,
že
skladba
"Kontrapunkt
New
York"
trvá
11
a
1/2
minuty.
|
| s-30
|
Také
nešťastně
ilustroval
tuto
složitou
jazzovou
tapisérii
Pearsonovými
obrázky,
tentokrát
s
geometrickými
nebo
opakujícími
se
tvary
v
kýčovitém
zrcadlení
hudební
struktury,
které
značně
odváděly
pozornost
od
Reichovy
skladby
a
Stoltzmanova
elegantního
přednesu.
|
| s-31
|
Zbytek
koncertu
tvořily
více
jazzové
a
něžnější
kusy
od
Charlieho
Parkera,
Ornette
Colemanové,
Billa
Douglase
a
Eddieho
Gomeze,
s
obrázky
k
Douglasovým
skladbám.
|
| s-32
|
Bylo
příjemné
poslouchat
výtečný
jazz,
aniž
byste
museli
sedět
v
zakouřeném
klubu,
ale
stejně
jako
v
první
polovině
byla
většina
skladeb
snadno
přijatelná
a
nakonec
stěží
zapamatovatelná.
|
| s-33
|
Je
toto
budoucnost
komorní
hudby?
|
| s-34
|
Manažeři
a
organizátoři
trvají
na
tom,
že
koncerty
komorní
hudby
se
těžko
prodávají,
ale
může
si
je
publikum
skutečně
užít
jen
tehdy,
když
je
hudba
zbavena
nebezpečných
prvků,
podávána
v
malých
soustech
a
doplněna
zrakovými
vjemy?
|
| s-35
|
Co
dál?
|
| s-36
|
Promítání
diapozitivů
k
podbarvení
Šostakovičových
kvartetů?
|
| s-37
|
Jistě,
nebyl
to
nepříjemný
večer,
díky
vysoké
úrovni
výkonů,
Douglasovu
skladatelskému
umění
a
zjevné
upřímnosti,
se
kterou
Stoltzman
vybírá
své
skladby.
|
| s-38
|
Ale
nebyl
to
hluboký
ani
trvalý
zážitek:
lehká
zábava,
která
nemůže
nahradit
večer
s
Brahmsem.
|
| s-39
|
Paní
Walesonová
je
spisovatelka
na
volné
noze
působící
v
New
Yorku.
|