ps2013-048-03-002-216.tt
Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Nejprve OKD kupuje firma K.O.P, která má podíly v Českomoravských dolech a Sokolovské uhelné. Manažeři K.O.P Viktor Koláček a Petr Otava část utržených prostředků posílají společnosti Karbon Invest. Karbon Invest se stane vlastníkem většinového podílu akcií OKD a samotný se stane předmětem obchodu přes kyperskou společnost. Až později vyjde najevo, že novými vlastníky společnosti Karbon Invest jsou právě Koláček, Otava a další společníci.
Faktem je, že předmětem popsané transakce byl pouze a výhradně soukromý podíl v OKD. Státních akcií se tento pohyb v roce 1998 netýkal. Faktem je, že společnost Karbon Invest koupila privátní podíl v OKD, těsně většinový, v tom roce 1998 za 2,4 miliardy korun. Karbon Invest koupil většinový podíl v OKD za 2,4 miliardy korun. Rok 1998. Pro stát to znamenalo, že společně s ním vlastní OKD silná skupina, která má kromě ostravského revíru ve vlastnictví další podniky v Českomoravských dolech. Tento silný soukromý vlastník má majoritu, kontroluje těžební průmysl i jinde. Vedle toho v té době převládalo přesvědčení, že stát by neměl přímo organizovat těžbu uhlí. Jediným logickým závěrem pro stát v roce 1998 muselo být učinit kroky co nejvýhodnější k doprivatizaci zbytku svých akcií v OKD.
Z voleb v roce 1998 vzešla nová vláda pod vedením Miloše Zemana a byla konfrontována s realitou, kterou jsem popsal před chvílí. Je pravda, že sociální demokraté tehdy ve volbách usilovali o mandát zastavit divokou privatizaci OKD, ale OKD už v tu chvíli byly pod kontrolou soukromého uhelného byznysu. Vedle toho stát začínal mít problémy s utlumovanými doly a rekultivacemi, vláda musela hledat způsoby, jak eliminovat také náklady na útlum. Proto i vláda Miloše Zemana hledala cestu, jak realizovat doprivatizaci menšinového podílu v OKD.
V květnu roku 2001 tehdy vláda přijala usnesení číslo 453, na základě kterého mělo dojít k restrukturalizaci OKD, rozdělení společnosti a převedení její části v čele s Dolem Odra na státní podnik Diamo. V prosinci téhož roku předložil ministr průmyslu a obchodu Grégr na základě květnového usnesení vládě materiál, který konkretizoval podmínky této navrhované operace. V tomto materiálu, který najdete pod vládním číslem 1697 z roku 2001, se mj. navrhuje, aby po restrukturalizaci společnosti zůstal bytový fond v majetku OKD, stát měl převzít utlumované doly i se zaměstnanci. Státní akcie v OKD se měly de facto vyměnit za podíl ve společnostech Sokolovská uhelná a Metalimex, obě vlastněné stejnou skupinou, která měla rozhodující podíl v OKD. Ministr Grégr tedy navrhoval prodat podíl v OKD jejich vlastníkům, převzít od nich doly v útlumu a ponechat v OKD byty. Toto usnesení vlády ale tehdy nebylo přijato.
V červnu roku 2002 navrhl ministr průmyslu a obchodu společně s ministrem financí, aby vláda zahájila exkluzivní jednání se společností LNM Holdings, tedy se skupinou vlastnící část strojírenského průmyslu, dnešní součást společnosti ArcelorMittal. Cílem výlučného jednání s tímto předpokládaným nabyvatelem měl být odprodej všech státem vlastněných akcií ve společnosti OKD. Proti tomuto kroku se dosavadní vlastníci OKD výrazně vymezovali. Pan Koláček tehdy veřejně prohlásil, že kontroluje OKD, a postup státu začal ofenzivně napadat v médiích. Následně na červnové valné hromadě soukromí akcionáři neumožnili uplatnit zástupcům státu svá hlasovací práva z formálních důvodů a prosadili odvolání zbývajících zástupců státu z dozorčí rady. Kromě toho, že stát už několik let neměl rozhodující vliv, tak pozbyl i přístup k informacím. Neměl v tu chvíli žádného člověka ve vedení podniku a neměl už ani žádnou možnost, jak ho tam prosadit.
Lidové noviny tehdy citovaly tiskového mluvčího OKD pana Chalupu. Teď se bavíme o roce 2002. Vlastníci OKD tak chtějí zabránit záměru, který nedávno schválila česká vláda, když společnosti LNM Holdings poskytla exkluzivitu na prodej obchodního podílu státu v OKD. Tato společnost se sídlem v daňovém ráji na nizozemských Antilách je pro nás netransparentní a nedůvěryhodná. Potřebujeme našim obchodním partnerům a zejména finančním institucím jasně deklarovat, že s podobným investorem, který spíše snižuje bonitu firem, nechceme mít nic společného.
Za této situace probíhaly ve dnech 14. a 15. června 2002 volby do Poslanecké sněmovny. Nová vláda byla jmenována v červenci téhož roku. V důsledku vytlačení státu z dozorčí rady a znemožnění výkonu akcionářských práv na červnové valné hromadě se stát ohradil před soudem a požadoval zneplatnění přijatých rozhodnutí valné hromady. Soud ale dal v červnu roku 2003 za pravdu soukromým akcionářům. Do toho vedení společnosti OKD veřejně vyjadřovalo obavy, aby strategie státu nevedla ke snížení odbytu uhlí.
Na jaře roku 2003 také začali veřejně prohlašovat, že prodají bytový fond OKD za tržní centy. Vláda tehdy hledala způsob, jak dokončit nezvratný proces privatizace menšinového podílu v OKD, v situaci, kdy vlastník většinového podílu vyhrožoval a začal si brát jako rukojmí horníky i nájemníky. V situaci, kdy byl stát odstaven od vlivu a soukromí majitelé si stěžovali, že jeho postup ohrožuje výsledky hospodaření, a v situaci, kdy převládal názor, že stát nemá vlastními silami těžit uhlí, byla doprivatizace a zajištění sociální únosnosti dalšího postupu logická cesta.
V listopadu roku 2003 vláda rozhodla, že zahájí jednání s majoritním vlastníkem společnosti OKD, firmou Karbon Invest, o odkupu zbývajících státních akcií za co nejlepší cenu a za takových podmínek, které dále nepovedou k destabilizaci a zhoršení sociální situace v Moravskoslezském kraji.
Během roku 2004 vláda rozhodla o prodeji státních akcií OKD, zbývajících akcií OKD, společnosti Karbon Invest za dohodnutých podmínek, které mj. zahrnovaly podmínku postarat se o minimalizaci ekologických a sociálních škod způsobených případným útlumem své činnosti. Cena akcií byla stanovena původně na 2,250 miliardy korun a následně, po vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, na 4,1 miliardy korun. Vláda svým usnesením 15. září 2004 číslo 904 rozhodla o privatizaci majetkové účasti státu v OKD s kupní cenou 4,1 miliardy korun za minoritní podíl 45 % akcií.
Následovalo další vyhrocení situace. Tehdy vedení OKD následně dokonce zatkla policie, zahájila trestní stíhání. To trestní stíhání označil soud v roce 2009 za nedůvodné.
Download XML • Download text
