EN | ES |

941

941


Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

index   < Page >

SVATOVÍTSKÝ. 37

16° Dnes nepokoy bude kraczen

Awas kazdy pobohaczen Mnye dobreho flowa przyeyte Aflobye wlye zbozye myeyte

s Patrzy kazdy nany wogye Kakt fye vzlatywlye [togye Snad gífu fye nayhru wybraly Aneproto by boy braly Wyzte kakt nanych zlatto horzy

10 Pronyz to dnes budu whorzy Kdyz to prokorzyft gye wzwlaczye Akonmy gye nahy wítlaczye Kakt ftogye febe fyrocze Wyzy ze fu napofkocze

15 Czoz mluwy dobrzie poznate Az [krzycze gych Ityty zlatte Zelena kopye profkoczye Az gych frdeze krwe vtoczye

Gyeftye bych kwam mluwyl wyecze 20 Ale ftrach ze pobyehnu (krz) krzyeezye

Pofpyefmyz yuzty [írífye Drzyewe nezífye pryez rozprífye Rzka tak kopye nawrzye Spade wneprzately brzye

25 Nez kdy kamen wrhu zpraka Taky krzyk yhroza taka By v wogyech ftranu obu Iakoz ffye zdafye wtu dobu By ffye yuz wefwyet borzyl

so Taky fye tu krzyk bye ftworzyl Ande kony wtyefknye rzyechezy Ameczy wod wodyeny fkrzyechezy Ande zluczylt negedna ftrzyela Wynde yffamoftrzyela

ss Nykdy zprzyewala ygednoho Nefpadne kropy tak mnoho

Iuz bye trub nycz nellilyety Proprach nebe newydyety Tehdy naprwnyem pohnany

4 Kdez lepfy ftachu pohany Kdeztofye koruhwy [twyechu Kdez ffye [tyty zlattem lfknyechu

16" dnes nepokoj bude krácen a vás každý pobohacen; mně dobrého slova prějte a sobě vše zbožie mějte ! Patri každý na 'ny voje, 1505 kakť uzlativše stojé! Snad jsû na jhru vybrali a ne proto, by boj brali? Vizte, kakť na nich zlato horí, pron(č)žto dnes budú v hori, 1610 kdyżto pro korist je vzvlátie a koňmi je nahy vztlačie. Kakť stojé sebe široce! Vizi, že na poskoce. Což mluvi, dobrě poznáte, 1515 zkričie jich štíty zlaté, zelčná kopie proskočie a z jich srdce krve utočie. Ještě bych k vám mluvil viece, alé strach, Ze pobéhnü k réce. 15:0 Pospé&myZ, juž ti sr&ie, drieve než pryč rozpriie! Řka tak, kopie navrže, spade v nepřátely brže, než kdy kameň vrhů z praka. 1685 Taký krik i hróza taká by u vojech stranú obú, jakož zdáše v tu dobu, by juž ve(š) svět boril. Taký tu krik stvoril, 1530 ande koni v tieskn(i) rě(h)cí a meči v odění skrě(h)cí, ande z lučišť nejedna strčla vynde i z samostréla. Nikdy s prievala i jednoho 1585 nespadne kropí tak mnoho!

XXVI. Juž trub nic neslyseti, pro prach nebe neviděti. Tehdy na prvniem pohnání, kdeZ lép&í stáchu pohani,

1540 kdežto korühvy stviechu, kdež štíti zlatem Iskniechu,


Download XMLDownload textManuscript line viewFacsimile