Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
striebrnicé -- stromlost.
stFiebrnicć f. — argentela 2049 strzyebr-
nyczye (B : A strziebrnicze, rým zla-
ticé (= VeleS. strziebrnie (omylen) atd.;
míní se nádoba stříbrná, sroun. zlaticè.
striebro nt. = argentum 95 Strzicbro =
Boh. 153 ald.
stiiebrori m. = argendes (A : B argen-
dos) 329 strzeblon (A : B strzyebron,
rým lalkoń) „monstrosi homines".
slřiec- v. stříc-
střieda f. = mica 1793 strzieda = Boh.
300, 544 — Wiesb. 619. ald.
střied(a- v. třied(a- |
medaris 130 strziedmik
AB „lapis“. střiel- v. samostřiel
stfielnicé f. propugnaculum 2091
strzyelnyczye (B : A strzielnicze; rym
trZi&ée) — Boh. 730 strzyclnycze
Wiesb. 995; aZ. střílna.
missile v. stfelisée.
stFiepek v. tfiepek
siHieska v. trieska
stfie$ m.? — caribdis (= v&gv(Oic) 365
strziess ABEG — Boh. 65 (kontext
stiieś, struska, pramcnec) = Veled. ald.
Čítáno léž stres, Ties atd. Snad т.
stíicZ, né. tiíSt, z piw. Sróże.
slFieśtka v. trieska
střiezík v. střiežík
střiedmík m.
striezvost {.
(rym roz8afnost) = Vokab. 401 afd.
sifiez(e)ha £. = ardor 166
(Y: strzyczcha, A strziesha proti metru:
B przyzyeha odchylně) strzyczaha
Mam. A 16% atd. né. dial. stiiZaha,
střížava, pol. strzeżoga; MK. „suchá
takřka mlha, která někdy v létě se
objevujíc má sice podobu, nikoli však
podstatu vodnaté mlhy''; dial. (mor.,
Uh. Hrad.): ,,$mouhy po uebi, ktcré je
viděti, svítí-li slunce přes oblaky“ K7.;
— „Sonnenrauch, Hůhenranch“ Jg.
střiežek v. střiežík
stfieżik m. — pistricus 271 strziezik ABG
(rým úpolník) = strzyezyk Fysiol. 599
mg. = Boh. 117 = Wiesb. 693 —
strziezek Veleš. = strzíežek Lact. nn
V"b afd.; nć. stiiżik, stfizlik atd.
stHih v. 1. strych
střih m. — forpica 1s93 strzih AB;
srovn. švadlé dělá třihy sutrix facit
forpicas Zid. rkp. Jg. (Zt: svown.
Chelč. Olom. 324" (ed. Karásek) „na
— sobrietas 1405 strziezvost |
strzyezeha |
457
rûse drahém a ukâzaném s vymysle-
nými kroji, s rukávy, (systfihy, &tc-
picemi a s nohavicemi..“ snad ly
schválně délané fezy (Schlitz) a vý-
strihy. >
strihač m. s: tonsor Boh. 941 strzihacz
(Klaret ostřižko).
Svovn. posttihaë.
strihavka 1. mordica 585 strzihawka
ABG „vermes“ (rým stiivka) Na
71'a ald.; Jg. — maly, černý brouk.
strich- vc. strych-
slříl- v. stfiel-
strip m: = siropus 892 strzip , radices 1n
apoteca'"'.
slříš v. střieš
stfita f. — crusa (trusa?) 1096 strzita;
kontext zpráva, neroda, oprava, čleň,
stříta, podoba..
střívka f. — morbula 585 strziwka (rym
stiihavka) , vermes''.
slříz- v. střiez-
stFiZa? f. — gladipes 446 strziza „clauda
monstra''. stHiżik v. strieżik
-střižko v. ostřižko
| střmen m.--strepa 2179 strzmen =
Boh 785 aid. sirmilost v. stromlost
strnad m. — frigellus 228 strnad ABG
Fysiol. 323 54g. strynad = Boh. 112
aid. ,,altilia domestira*“.
| strniäte nt. — stipula 740 strnistie (75m
hranict) AG = Wiesb. 382 = Slov.
Tieb. 14 = Boh. 361 strnyscze (var.
sit nyscze špalným opisem) ald.
strnutina v. ztrnutina
stroj m. = cultus 243 stroy AB (rým roj;
je vložka výmová) = Boh. 795 — Wie-
senb. 1083 — Kato gloss. 4" atd.
bobrový stroj v. bobrový.
Srovn. nástroj, prístroj.
strojenie nt. — apparatus 1547 stroge-
nye (rým stinanie) atd.
strojiti v. strojenie
-strok v. sluneéstrok
strom m. — arbor 603 strom ACG =
Boh. 225 aid.
stromlet m. — arbutus 618 stromlet
(rým strzet) AC = Vele&. (stamleth,
omylem); arbutus — der Meerkirschen,
oder Lrdbeerbaum Georges, ale zde
patrně ve významu plodů nebo pod.
stromlost f. — asperitas 1510 stromlost
(A : Trial. ostromlost roti metru, oinwy-
