Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
z roku 1451. 461
Šesté, žádný mistr ani thovařiš nemá toho řemesla sedlářského dělati zjevně
ani tajně, leč s mistry v cechu bude.
Sedmé, žádný mistr nemá odvolávati kupce od jeho krámu, ani diela dru-
hému mistru hyzditi pod pokutú pěti groší. A také jestliže by sě který mistr
s druhým svadil, aby sě utekl k starším, a starší mají to mezi nimi vedle své pří-
sahy opraviti, vedle spravedlnosti, bez pohoršenie však práva městského.
Osmé, který by kolivék tovařiš počna dělati mistru svému i nedodělá-li
a bez příčiny hodné chtěl od toho diela odjíti, mistr nemá jemu mzdy jeho zaplatiti,
leč dodělá to dielo, kteréž jest počal; a také tovařiš žádný ani robenec, kterýž dělá
z peněz, nemá odjíti od mistra, zdluže sě jemu, leč jemu prvé oddělá jeho peněz.
Pakli by který tovařiš, neodbuda svého mistra jako slušie, odešel, nemá jeho žádný
jiný mistr chovati, leč prvé odbude svého mistra docela a úplně.
Deváté, když mistr který chtěl by robence v učenie řemesla přijieti, při
tom sjednání má býti jeden neb dva mistry, a když sě sjedná, aby dal do cechu
libru vosku. Item robenec nemá s kordem choditi, dokudZz leth nevyslází, le& by
bylo pielné potřebie obci nebo jeho mistru. Také s přínozú ani s řezákem nemá
choditi, leč konec ulomie. Pakli by který robenec chodil s kordem, s řezákem nebo
s pfínozü neulomenü, má jemu vzato býti od thovařišuov a má zlámáno býti.
Pakli by v ty časy tovařišuov nebylo, ale aby to mistři vzali; a ten robenec aby
pro to potresktán byl. Také robenec aby se neżenil, dokudź lóth nevyslażi svému
mistru; pakliby se oženil, má jemu řemeslo složeno býti. Pakli by co který ukrad
anebo kradmo dělal cožkoli v tom řemesle, buď tovařiš neb robenec, též má jemu
řemeslo složeno býti.
Desáté, mistr žádný jeden proti druhému aby nechoval tovařiše ani ro-
bence, a tovařiš ani robenci žádný aby nehrál v Zádnü hru o penieze. Kterýž by
robenec svému mistru nevyslúžil let a zběhl, nemá na tom řemesle trpen býti. Který
by se robenec učil u mistra neřádného, nemá na tom řemesle býti, leč by se u řád-
ného mistra znova učil. Také žádný robenec nemá přese dva groše mzdy do týho-
dne bráti, do svého tovařišstvie.
Jedenácté, která by kúpě připadla, ježto se hodí k řemeslu sedlářskému,
nemá jie žádný mistr kradmo kúpiti, než kterýž je kolivěk kúpí, má se pravě a spra:
vedlivě rozděliti se všemi mistry toho řemesla pod pokutú patnádcte groší, kromě
což by za deset gr. kúpil, to muož sám držeti k své ruce bez rozdielu.
Dvanácté, aby žádný host nevezl sedel do města sem kromě jarmarku, tu
svoboda se každému dává, aby přiveza prodával svobodně, ale aby to dielo bylo
spravedlivé bez falše, na to mají ohledati starší mistři; pakli by nebylo to dielo
spravedlivé, to mají na pány konšele znésti, co s tiem dále činiti rozkáží vedle jich
úřadu konšelského.
