Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Zápisy a roku 1513. 435
všem vůbec, kdež čten nebo čtúcí slyšán bude, že před některým časem, když jsem k králi
Mti do Budína jel, prosil jest mě Franz, měštěnín Brněnský, abych se oň k králi Mti
přimluvil a při JKMti jednal, aby JKMt jemu tu milost učiniti a na díl jeho tej mědi,
kterúž od Hory béře, majestát dáti ráčil, aby on při tom svým dílu tej mědi zachován
býti mohl, tak aby jeho žádný jiný od téhož dílu mědi odstrčiti nemohl. Kdez tak
na žádost jeho učinil sem a o tu měď, jakož se nahoře píše, při králi JMti témuž
Franzovi sem jednal. A to bych i ústně před každým, kdež by toho potřeba kázala,
seznati chtěl. Tomu na svědomí pečeť svá oc. Jenz jest dán a psán v stfedu na
Mezitiéi po sv. Divisi léta Páné patnádctistého trinédctého. [12. fíj. 1513.]
Druhé svědomí: Petr písař Franzův, učiniv přísahu podle práva k svědomí,
svědčil: Jakož jest Hanns Troj slyšení jměl, že by můj pán od pana kancléře Mti
za majestát žádal proti Hanns Trojovi: byl sem v Praze v domě páně kancléřově
a stál sem při tom, že můj pán Franz Frezignar na pána JMt otázku jest učinil, že
JMti nikdá neprosil jest za majestát na ty mědi, aby mu jej dáti ráčil. A JMt od-
pověděl, že JMti můj pán nikdy neprosil za majestát proti Hanns Trojovi, aby mu
jej dal, což se těch mědí dotýče.
Třetí svědomí Franzovo: Arnošt probéř, učiniv přísahu podle práva
k svědomí, svědčil: Toho sem svědom, když jest Franz s Hanns Trojem mluvil přede
mnü, co se dotýče mědí, které sú spolu brali, že sú sobě ptifikali ne jednû, že jeden
proti druhému nic jednati nemá, a jestliže by kdo co zjednal s obú stran od krále JMti,
že jednomu jako druhému platiti má. Potom psal mi pan Franz z Brna, žádaje mne,
abych dal panu Hanušovi 50 kop gr. českých na ten majestát, který jest zjednal od
krále Mti, z jeho peněz, které u mne měl; to sem já učinil. Pak jako mne žádal pan
Franz, abych jemu seznal, byla-li jest jaká při tom výměnka, že by jeho měl Hanns
Troj přijíti do času určeného: toho sem já nikdy neslyšel a toho svědom nic nejsem.
Čtvrté svědomí téhož Franze: Pavel písař mince, učiniv přísahu
k svědomí podle práva, svědčil: Jakož mne obeslal pan Franz k svědomí, co se mědí
dotýče, které sú brávali spolu s Hanns Trojem se dvora KMti, čehož sem svědom
při tom, abych jemu to seznal podle práva. I toto mi jest dobře v paměti: Když
některého času Hans Troj byl napomínán od pánův úředníkův mince, aby peníze za
mědi do mince dal, a když jest tím prodléval tak, že na časy určité peněz za ty
mědi nedával, mluvili sú páni úředníci k Franzovi, aby on peníze do mince položil,
že jemu chtí všecku měď vydati, i díl Hanns Trojův. Tehdy Franz jim tomu odepřel,
pravě, že toho neučiní mimo tu smlúvu, kterou s Hanns Trojem jmá. Tehdy páni
úředlníci dále mluvili k Franzovi, že nám do vaší smlúvy nic není, jestliže ty té
mědi nechceš vziti, Ze my ji jinému prodáme, ktož nám peníze dá. Tehdy Franz
pověděl, že „já jí nevezmu, a než bych mimo tu smlúvu učinil, kterú s Hanns Trojem
mám, že bych raději té mědi nebral.“
55*
