Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
z roku 1523. 451
A pakliby se ktožkoli takové nešlechetnosti dopustil neb dopustili, tehdy my,
jakožto pán váš, kterémuž taková věc náleží a prvotně se nás dotýče, z moci naší
královské každého takového skutečně trestati podlé každého provinění ráčieme, a žád-
nému takových věcí ulehčiti ani trpěti.
Jakož jsme pak osvícenému Karlovi v Slezi kniežeti Minstrberskému, najvyš-
šiemu hajtmanu našemu království Českého a fojtu Horních Lužic, ujci našemu věr-
nému milému, o všech takových věcech, pokud a jak se při tom k každému zacho-
vávati a takových neřáduov brániti jmíti bude, poručiti ráčili; i znajíce vy v tom
přísné přikázání, vuoli i výstrahu naši, tak se zachovajte, jakž vám píšem, jináče
toho nečiníce, nebo my nikterakż dele takowym lotrovstvim se dźvati, ani se jim
rozmáhati dopustiti neráčíme a nemuoZeme. Dén na Budíně v sobotu po božiem
vstoupení leta oc.
269.
Jindřich Tunkl z Brníčka žádá knížete Karla Minsterberského, aby se u kancléře (Adama
z Hradce) ve věci mistra z Zonnoberku [?] přimlouval, též aby s něho svedl dluhy, za které se
jistcem udělal; do Wittenberka vezli plný vůz jeptišek, aby je za muže vdali atd.
Na Libíně 20. května 1523. Orig. pap. Fam. Tunkl v. Brníčko.
Osvícený kníže, pane a pane mně příznivý a na mne laskavý! Službu svú
vždycky povolně hotovú VKnMti vzkazuji, a s pravá vérü bych přál VKnMti
ve zdraví štastného a dlouhého panování. Milostivé kníže! Dnes mi jest přinesen
list od pana mistra z Zonnoberku, kdež mi odpověď dává na mé psaní, kteréž sem
jemu o jeho věc učinil; i také to psaní, keréž ste mi ráčili učiniti, co by pan kancléř
od něho míti chtěl, poslal, keréž teď VMti posílám, jemuž ráčíte porozuměti. Pak
jisté, stane-li pan kancléř na tom, že bude tolikéž jako se panem Švihovským*)
o tom zjednáno, nežli by se předal, že toho raději pan mistr nechá, majíc na tom
zápisu toliko, ješto za to dědičně nestojí. A protož muožte-li to VMti na tu slušnost
přivésti, jakož pan mistr píše, aby pan kancléř vzal tři sta zlatých rýnských, prosím,
račte o to pilnost přičiniti; nebo pan mistr VMti i také panu kancléři muoże se
hoditi potomně. A věru, milostivé kníže, vSakt jest poctivá věc, za list po stech
bráti, ne všecko na tisíce hnáti. S kerouž sobě věcí lidé stajskali a ještě by stajskati
mohli, jestliže by v tom středmost nebyla zachována. A což VMt o tom zjednati ráčíte,
poněvadž se tu VMti také něco dotýče, prosím, že mi to bez meškání ráčíte ozná-
miti; neb nepochybuji, že pan kancléř také tu v Praze o těchto suchých dnech let-
ničných bude.
*) Jindřich Švihovský z Risenberka, předchůdce Adama z Hradce v nejvyšším kancléřství království
Českého, propuštěn z toho úřadu dne 6. února 1523.
