Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
228 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Ľva z Rožmitála 1508—1535.
293.
Žádá Jana Malovce z Chýnova, aby mu propustil poddaného i se statkem.
Na Blatné 1523, 8. dubna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3845 nepag.
Službu svi vzkazuji, urozenÿ příteli milý! Vzneseno jest na mne jménem
Jana Pabiana, Ze by se chtél pode mnü živiti na gruntích Drahonickych. I žádám
tebe, příteli milý, že mi jeho dáš a propustíš i s tím statkem, což jemu spravedlivě
v Vravicich náleží, v touž zase, když by se taková věc přihodila, odplatu. Odpovědi
žádám. Datum ut supra.
Urozenému vladyce, panu Janovi Malovci z Chajnova a na Witmberce, příteli milému.
294.
Prosí Jana z Rožmberka za propuštění jedné ženy i se statkem, aby se synem svým na jeho
(Lvových) gruntech býti mohla.
Na Blatné 1523, 8. dubna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3845 nepag.
Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane příteli muoj mily! Byšte se dobře
měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Vznesl jest na mne Kotlábek z Bíl-
ského, že by rád mateř svú, kteráž jest v Žéchovicích, při sobě měl. A tak se na-
ději, že jest toho také její žádost, aby spolu s synem býti mohla. I prosím vás,
račte k tomu povoliti a ji i s statkem jejím na ten grunt do Bílska propustiti, jakož
též i mnohem více vám k vuoli učiniti bych chtěl. Odpovědi žádám. Datum ut supra.
Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka a na Strakonicích, Mistru převorství Če-
ského oc, panu příteli mému milému.
295.
Paní Anně z Kestřan na Myslíně o spravování statků sirotčích, o berni, sud vína že jí
odeslal oc.
Na Blatné 1523, 8. dubna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3845 nepag.
Paní kmotra milá! Jakož ste mi psaly, což se statku dětí vašich dotýče, kterak
byšte měly uručiti: i mám za to, že jest tento obyčej, že úředníci u desk takové
uručení přijímají, že statku sirotkóm nemá ubývati, a že se jim má z toho, když
který z nich k letóm přijde, počet činiti; však předkem ta věc se vztahuje na pa-
cholíka, a jestliže by jeho pán Buoh neuchoval, tehdy i na sestru. Pak jaký jest
v tom řád, to jest věc obyčejná, že v takovém poručenství jedni jako druzí poručníci
sirotkóm jednostajně urukují, a dostatečně tím se budete moci spraviti, kterak jest
pan Mikuláš Zub uručil. Také sem sobě na toto pomyslil, jestliže by pan Mikuláš Zub
předse svého uručení chtěl ve dckách vcele nechati, Ze by snad toto býti mohlo,
že byšte vy uručily toliko to panu Mikulášovi, že on skrze své uručení nemá od
