Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Dopisy z roku 1473. 113
614.
Týž témuž: odpovídá lidem jeho.
Na Hluboké. 1473, 1. Mai. Orig. č. 2718.
Službu svi vzkazuji, urozeny přieteli milý! K žádosti tvé chtěl sem to vdy
rád učiniti a s tebú sě sjeti, jakož v prvnějším listu psal, podávaje sě k tomu, abych
vdy dal sé v tom nalézti, Ze bych nerad nic svévolného učinil. A v tomto listu píšeš
a pokládaje příčiny některé, že toho tak kvapně učiniti nemuožeš, a bera sobé pruo-
tahy tomu dlúhé, ježto já tomu rozumiem, žeby jediné tajdlinci byli. I poněvadž to
býti nemuože, již to musím pánu bohu poručiti a cestu tu předse vzieti, lituje v tom
služebníkuov i lidí Její KMti. A již budeš věděti i jiní dobří lidé, Ze mnü nic ne-
scházelo. Ex Hluboka, sabbato ipso die s. Philipi et Jacobi ap. anno oc. LXXIII.
Oldřich z Waldeka, hajtman na Hluboké.
Urozenému panoši Kunrátovi z Petrovic, purkrabí Krumlovskému, příteli dobrému.
615.
Budějovičtí úředníkům Krumlovským: o narovnání s Oldřichem Medkem z Waldeka.
B. m. 1473, 2. Mai. Orig. č. 2719.
Službu svú vzkazujem, urození přietelé milí! K žádosti vašie dnes posly své
u pana Medka na Hluboké jměli sme, kteříž o to pobránie s ním pilně mluvili:
i nemohlit jsú k jinému přivésti, než že jest to k našie prosbě do úterého [4. Mai]
ponechal, řka, že se chce s vámi sjeti v našem městě, abyšte jej a jeho před páně
služebníky a lidmi poddanými ubezpečili k nám přijeti a odjeti, a onť vás zasě
ubezpečil jest a ubezpečuje, obyčejem nahoře psaným. Protož, což v tom úmysla va-
šeho jest, dajte nám věděti bez meškánie při tomto poslu listem. Datum dominico,
hora communi prima noctis, Invencionis s. Crucis anno oc. LXXIII.
Purkmistr a rada mésta Budéjovského.
Urozenym panoátm Kunrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, Přibíkovi Hadovi
z Paběnic a Řehořovi Klaric, přátelóm milým.
616.
Jan ToZice purkrabí Krumlovskému: prosí o ochranu před hejtmanem Hlubockým.
Ve Vídově. 1473, 5. Mai. Orig. č. 2720.
Stuzbu svi vzkazuji, urozeny pane purkrabie milý! I dávám vám védéti, Zej
pan Medek u Budějovicích před dobrými lidmi mluvil, a řka, že je mně dvakrát
psal, tak se honosil a chtéje mne nutiti, abych jemu ke dvoru jel: a já o tom nic
neviem, by mi kda on o to psal. I ještě mi chce v třetie psáti, tak mě dobří lidé
zpravují, jestliže bych toho neučinil, žeby mi chtěl škodu učiniti. I prosím vás, milý
