Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
540 E. XII. Výpisy z českých listin c. k. veřejné knihovny Pražské.
203.
Kl. Kladrubský. — B. m. 1506, 6. února. — Č. 212.
Já kněz Stanislav, probošt v Tüskové, prokurator kláštera Kladrubského,
známo činím, — £e pro škody znamenité, kteréž jsem tu v Túškově bral ohněm
i jinak, zdlužil sem se byl v znamenité penieze na stavenie i na jinüá opravu domu
toho proboštvie. I nemoha těch dluhóv tak brzo z sebe splatiti, a jsa v tom povolán
od duostojně ctihodného kněze Jana, opata kláštera Kladrubského, kterýž toho času
v kázni boží byl a ležel, abych já místo něho spravoval ten klášter, kdež jest mne
JMt i vešken konvent sobě za prokuratora zvolili: z těch a takových hodných a slušných
příčin, nechtě se dáti lidem z dluhóv těch napomínati, ale radéji chté jim — zaplatiti,
prosil jsem kněze Jana, opata svrchupsaného, i všeho konventu, že jsú mi ráčili své
povolenie k tomu dáti; abych já od toho proboštví louku jednu zastavil. Protož
maje od JMti i ode všeho konventu plné povolenie, zastavil jsem a zapsal louku
jménem Miroslavku, příslušející k tomu proboštví Tauškovskému, kteráž leží pod
Tauškovem podle louky Robotězky, — Vácslavovi Kotovskému, měštěnínu v městě
Novém Plzni, bratru mému milému, a dědicóm jeho i tomu každému, ktož by tento
list měl s jich buďto jednoho z nich dobrú a svobodnü volí, ve 20 kopách gr. čes.
rázu pražs., střieb. dob. mně od něho vcele a úplně daných a zaplacených. Kteréžto
louky svrchupsané bratr muoj a dědicové jeho mají a mieti budú užívati senem
a otavü jakožto své vlastní a dědičné beze vší překážky mé i tudiež kněze opata
a konventu klášt. svrchupsaného, a to do Zivota bratra mého svrchupsaného a do
životuov všech dětí jeho. — Také i toto jest znamenitě mezi mnú a bratrem mým
smluveno, že bratr muoj a děti jeho mají toho plnú moc a vuoli, kdyžby koli té
louky držeti nechtěli, tehdy mají a mieti budú mně anebo budúcímu proboštu Túš-
kovskému puol léta napřed dáti věděti, a po tom polúletí pořád zběhlém nevyplatil-li
bych já aneb budúcí probošt té louky častojmenované summou svrchupsanou, tehdy
bratr muoj a dědicové jeho mají — tu louku jinému komužkoli v též summě svrchu-
psané zastaviti. — Pečeti kněze Jana, opata kláštera Kladrubského, i všeho konventu.
— V pátek po Hromnicech léta od naroz. s. b. po tisíci pětistého šestého.
204.
Kl. Slovanský v Novém M. Pražském. — B. m. 1506, 4. listop. — C. 213.
Já Jan mečieř řečený Hnát, měštěnín Starého Města Pražského, vyznávám oc,
že ten dluh, kterýž jsem měl a mám na Havlíkovi z Kobylis, kterému jsem puojčil
70 kop gr. míš. na grunt klášt. Slovanského, jenž slove Okrúhlý, protož já svrchu-
psaný Jan mečieř dal jsem dobrovolně — a dávám důstojnému knězi Matiášovi,
opatu téhož kláštera Slovanského, a tomu záduší moc i plné právo mé všecko jemu