Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Z let 1503 a 1504. 535
náleZí prodati, mají nebo mieti bude předkem nabiediti kněze probošta, nynéjsieho
i budücieho, i toho slavného konventu. Jestliže by se jim zdálo kúpiti, má jim nebo
mají trh dobrý, zač by stálo a dobří lidé schválili; pakliby se jim nezdálo kúpiti,
mají tak prodati na ten zpuosob, jakož napřed psáno jest. Tiem právem Brňanským
aby se spravovali, kteréž náleží k těm gruntóm svrchupsaném [sic] a nikam jinam.
A což se dotýče vody Brňanky, [kdyby] kto chtěl častopsanému Václavovi nebo jeho
budúcím jaki překážku činiti*) ..... Kněz Jan, probošt nynější, i budúcí mají jim
za správu státi a je obhajovati jakožto své úročníky. — Léta od naroz. s. b. 1503,
ten úterý po sv. Martinu.
197.
Kl. Zbraslavský. — Na Budíně, 1504, 8. ledna. — Č. 205.
My Vladislav, z b. m. uher., český oc. król, oc, oznamujem, — že jsme
viděli list na pargamené psaný s Visutú pečetí, celý a neporušený, najjas. kniežete
pana Jiřieho, krále českého, předka našeho, — s dobrá volí při tom, i list veleb-
ného kněze Jana, někdy opata Zbraslavského, i všeho konventu s dobrú volí, kterýmž
týž opat a konvent zapsal jest a zastavil skrze smlúvu uroz. někdy Hanuše z Ko-
lovrat na Žebráce a Předbora z Řepnic na Mníšku tvrziště v Neumételech s dvorem
poplužním, s dědinami atd. i všemi příslušnostmi k tomu tvrzišti a dvoru Vaňkovi
Mostskému, ženě a dětem jeho ve stu a ve 40 kop. gr. peněz dobr. střbr., rázu
praž., jakož ten list šířeji a světleji to v sobě ukazuje a zavierá. Kteréhožto listu
nadepsaný předek náš král Jitie slavné paměti Václavovi a Voldřichovi bratřím z Val-
tiefova potvrditi a jich pfi tom zuostaviti ráčil. Kdež při tom vokázán jest nám
druhý list, též na pargameně, celý a neporušený, s visutými pečetmi dvěma, kněze
Jana opata a konventu kláštera nadepsaného, jakož jsú tu sobě jednu kopu platu
na některých lidech byli pozuostavili s kaury [sic] i se vším jiným příslušenstviem,
s panstviem i s celú zvuolí. Chtiece jse potomních některých nesnáz uvarovati, po-
něvadž v té vsi v Neumětelech jiného nic než toliko tu jednu kopu gr. jměli, zapsali
jsú a zastavili ostatní kopu na těch lidech i s celým panstviem ve třidceti zl. uher.
slovut. nékdy Stépénovi Vamberskému a Anně z Němčic, manželce jeho, a Janovi,
synu jeho, jakož ten druhý list, kterýž od již psaného opata a konventu má, to
všecko v sobě má, drží a zavierá. I prošeni jsme jménem slovut. Jana Vamberského
z Rohatec v Libomyśli, — abychme jemu těch listuov potvrditi — a to všecko právo
nań a erby a budóci jeho převésti ráčili. K jehožto prosbě nakloněni jsúce pro služby,
kteréž jest nám týž Jan činil atd., — potvrdili jsme svrchupsaných listuov ve všem
jejich znění, — a těch 30 zl. uher. k první summě přirazujem, — [chtíce tomu, aby nebyl]
z toho bez své vuole od žádného splacován, leč od nás aneb budúciech našich, králuov
*) Listina poškozená a nečitelná v dolejší své části.
