Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
532 E. XII. Výpisy z českých listin c. k. veřejné knihovny Pražské.
194.
Kl. jeptišek v Krumlově. — Dán na Krumlově 1503, 23. února. — Č. 202.
My Petr z Roznberka oc. oznamujem: — jakoż duost. a nábož. u Boze panna
Uršula, někdy abatyše kláštera Krumlovského — předobré paměti, klášter ten a konvent
řeholně, ctně a chvalitedlně zpravovala jest, pečujíc o to a snažně usilujíc, aby
v pravém řádu a v sv. observancí podle sv. řeholi v zavření po všecky časy věčné
bez všelikého roztrženie zachován byl, z kteréžto příčiny chtějíci sama se i všecky
abatyše, kteréž by ten klášter a konvent po ní budúcně zpravovaly, ven z kláštera
vycházenie a skrze to všelikterakého roztrženie uvarovati, v paměti majíc pismo otcuov
svatých, že zakonník, kolikrát z kláštera vycházie, nikdy se takový zase nenavracuje,
jakový jest vyšel, dvuor poplužní v Višném témuž klášteru příslušející z té příčiny
a z nižádné jiné v plat jest prodala, naději pevni ku Pánu Bohu majíc, když ona
a svrchu dotčený konvent budú najprv hledati královstvie božieho v řádu zákona sva-
tého a v nábož. modlitbách řeholně usilujice, že jeho svatá milost, jenž všecko stvo-
řenie krmí, je také časnú živností, v kteréž by pro odbytie toho dvoru nedostatek měly,
z své svaté štědroty milostivě opatřiti ráčí. I majíc my na tom zvláštní libost a ta-
kového ctného úmysla pochvalujíc a znajíc to zřetedlně, kterak po jejie smrti duost.
a nábož. v Kristu panna, panna Brigida z Bietova, abatyše již psaného kláštera, jakž
brzo jest zprávu toho kláštera skrze řádné volenie na se přijala, že ve všech věcech
tâd a svatô observanci s konventem svým řeholně a ctně zachovává, a to, což jest
skrze prvepsanü pannu Uršulu, abatyši dobré paměti pfedkyni jejie, boZskü pomocí
v tom konventě spasitedlného štiepeno, že to ona po nie v svým zróstu zachovává,
pilně usilujíc, aby netoliko neuvadlo, ale s pomocí boží aby tiem hojnějšie ovoce sv.
náboženstvie z sebe vždycky vydávalo: protož, poněvadž svrchu dotčený dvuor z příčin
svrchu dotčených pryč odbyt jest, chtiece my, aby jim ten nedostatek poněkud na-
praven byl, a my abychme také modliteb jich před Pánem Bohem účastni byli,
a zvláště pro jich řádné zachovávánie, dědinu naši dédiénû, kterúž jest někdy Benéšek
švec, měštěnín náš, držel a nám zase v moc naši řádně přišla jest, kterážto leží za
rybníkem naším podle té dědiny, kteráž jest prve od nás skrze nahoře dotčenú pannu
Uršulu, abatyši dobré paměti, kúpena a skrze nás k tomu klášteru připojena, duost.
a nábož. u Boze panně, p. Brigidě, svrchupsané abatyši, i všemu konventu kláštera
svrchupsaného — dáváme a připojujem, tak aby — tu dědinu dědičně měly — beze
všech poplatkuov, šosuov a lozunkuov i jiných všelikterakých obtiežení. — Dán na
Krumlově ve čtvrtek v vigilii sv. Matěje, apošt. bož., léta od naroz. s. b. 1503. —
Verso: Registrata.
