Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
488 E. XII. Výpisy z českých listin c. k. veřejné knihovny Pražské.
kterýž také platí platu ročnieho čtyřidceti gr. — a v Strádové menším také na dvú
človčkú, totiž na Jakšovi, kterýž platí platu ročnieho čtyřidceti gr. — a na Han-
zlovi, kterýž platí platu ročnieho jednu kopu. — A to dávám a odkazuji budúcně
k klásteru svrchupsanému a knézi Václavovi gwardianovi i budüciemu gwardianovi
i také tomu konventu, aby ten plat ve vsech nadepsanych z lidí vybierali, a z toho
platu dvé kopé obracovali na světlo k lampě tu v klášteře, aby před Božiem tělem
hořelo budúcně, a třetí kopu na těch lidech odkazuji a dávám kněžím do kláštera
do konventu, aby za mě Pána Boha prosili časy budúcí bez obmeškánie všelikého.
— Pečeti kromě Přibíkovy uroz. pána, p. Václava z Švamberka, a uroz. panoší Kun-
ráta z Petrovic, Viléma z Dúdleb, purkrabí na Krumlově, a Viléma z Michnic. —
Na Krumlově léta od naroz. syna b. 1481, ten pátek před sv. Janem Kř. b.
121.
Kl. Borovanský. — B. m. 1481, 8. července. — Č. 129.
My kněz Ondřej probošt, kněz Jan převor a všichni kanovníci řádu ву. Augu-
stina kláštera Borovan, pro další pamět a uvarovánie budücích nesnázie známo či-
nime sc., — že jakož dávně byl rozdíl mezi námi a mezi osadú Jilovičkú o nádatky
obilné, pro kteréž chtěli sú faráře jmieti při kostelíku osedlého, kterýž jsú sobě ustavili
sami, a kněz Jan Klika, farář z Borovan, kámen jim založil, jakož toho pamětníci jsú
živi; ale my dle těch nádatkuov každé svátky z Borovan jsme jim slúžit a správu
činit: posílali kněze řádného bez obmeškánie až do sí chvíle, tak jakž jsme od předkuov
svých zastali. A poněvadž vedle zavázánie a smlúvy kněze Valentina probošta jměli
sme z sebe někoho aneb kněze světckého tu jim osaditi a již potomně se o kněze
starati, znajíc, že jest nám ta věc nemožná a obtíženie klášteru našemu veliké, hle-
děli sme téch lidí v tom vuole dobré s povoleniem uroz. pána, pana Voka z Rozm-
berka, poručníka a obránci kláštera našeho, z Jehož Mti rozkázánie uroz. panoso Jan
z Trnové, hajtman Třeboňský, a Řehoř Klařic před velebným knězem Markem, opatem
Třeboňským, nás slyševše od lidí nám předepsaných podali, neb abychom jim kněze
dali vedle smlúvy svrchupsané, aneb abychom se všeho užitku i desátkuov svých
starých spravedlivých k kostelu Borovanskému příslušejících zbavili. Protož my ne
všetečně ani svévolně, aby z takového obtížení z společné vuole, abychom se uvarovali
starosti a nákladuov, jsúc připuzeni listem smluvním svrchujmenovanjm, pokad jsme
mohli a můžem, to všecko jim jsme pustili, jmenovitě desátek starý náš spravedlivý
z každého lánu puoldruhého čberu žita a puoldruhého ovsa, i také nádatek, tociž z každého
lánu čber ječmene, puol čberu žita a puol ovsa, a v Jilovičce ze tif dvoruov z kazdého dva
čbery žita, dva ječmene, dva ovsa, a z jednoho lánu toliko puoldruhého čberu žita, puol
druhého ovsa a tři čtvrti ječmene. Item z Vlachnovického dvoru od starodávna čtyři čbery
žita, čtyři ječmene, čtyři ovsa a dva pšenice ; item lán kněžský od Oděrada daný a druhý
