Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
486 E. XII. Výpisy z českých listin c. k. veřejné knihovny Pražské.
a že on zpravoval nás, kterak slavné paměti král Vácslav za kněze opata Kříže dal
jest jemu miesto, jenž slove Úřad, pod lesem naším, a to s vólí kněze opata Kříže
i všeho konventu dědicky slovut. Vácslavovi z Milestína svrchupsanému, kterýž Vácslav
ustavil tu dvuor a udělal rybníčky, i dědiny něco vyplanil a luk, což k tomu Úřadu
slusie. A pobyv tam, což sě jemu zdálo, přišed do našeho kláštera, zpravoval jej až
do smrti, jakož nám to dobře známo jest. A ten Úřad prodal dědicky za jistů sumu
peněz s tiem se vším, což k tomu příslušelo, nějakému Ondrákovi; a ten potom
Ondrák prodal nějakému Maškovi v též právo a s tiem se vším, jakož sám držal.
A když Mašek zahynul, zuostavil syna po sobě Vojslava, již za našie paměti; a když
Vojslav zahynul, zuostavil to synu svému Machovi v též právo a s tiem se vším,
jakož sám držal. A když Machek zahynul, že sama mátě jich zuostala jménem Mar-
kleta, a když dcery rozevdala a odbyla jich vedle obyčeje a práva, jakož na to slušie,
sama to dědictvie držala několik let; a nemohúci tomu Úřadu dosti učiniti, pobiedila
mne kněze Vácslava opata, abych to od nie kúpil též jako ona držala, samo miesto
pusté s týmiž lukami, rybníčky i s dědinami. Ale že já nemaje svých peněz nemohl
jsem dosti učiniti tomu, a chtě vždy, aby nehynuly věci klášterské, přijal jsem k sobě
opatrného měštěnína Borše, nožieře Nového Města Pražského od věže, a Matěje Ža-
teckého. I kúpili jsme to od nie spolu nerozdielně za dvanádcte kop gr. míšenských,
a nákladu na mlýniště a na rybník učinili jsú dvadceti kop gr. míš. svrchupsaný
Boreš a Matěj. Dále známo činíme, že z toho Úřadu nenie žádného platu ani robot
do našeho kláštera ani jinam, než svrchupsanému Václavovi z Milestína slovutnému
ten Úřad na to dán jest od krále Václava a opata kněze Kříže našeho kláštera, aby
z toho Úřadu oni potom všickni, ktož jej držeti budú, věčně hájili lesu našeho klá-
štera Slovanského, daného nám od slavné paměti ciesaře Karla, kterýž les jest nad
tiem Úřadem pod horú Bořivoj, s tiem právem, jakož jsú jinde hajní na lese krá-
lovském Brdu. Také to oznamujem přede všemi slyšíciemi a čtúcími list tento, jestli-
žeby chtěli kdy budúcí opatové anebo konvent ujieti ten Úřad k klášteru Slovan-
skému k držení nebo komu prodati v též drženie, jakož svrchupsaný kněz Vácslav
a Boreš s Matějem držie jej, aby svrchupsané penieze v tomto listu, to jest dvanádcte
kop, kteréž jsú dány za ten Úřad, a také dvadceti kop nákladních aby navrátili
buďto jim svrchupsaným aneb tomu, ktož by koli měl tento hlavní list s jich dobrú
volí, a to beze všech odpor a nesnází. Též také i s potomními všemi náklady, což
na ten dvuor naloZí, aby navrátili. Také svrchupsany opat a Boreš a Matěj mají moc
prodati, dáti, změniti ten Úřad, komuž chtie. Také přidáváme k tomu Úřadu tu vuoli
a moc, kdyby chtěli stavěti cokoli na tom Úřadu, aby stavěli lesem naším jakýmžkoli,
nad kterým jest úředník v tom dvoru, beze všeho odporu a překážky našie i všech
budücich našich. Než pro opravu miesta toho Úřadu také přidáváme svobodu sedícím
na tom Úřadu, aby na lesiech našich mohli sobě lúku vyplaniti a držeti ji k své