Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
panstwi Pardubského, r. 146%, 1467. 163
pro lepší a širší swédomi prosil sem urozeného pána, pana Albrechta z Rismburka,
statečného rytiie pana Wáclawa Donáta z Téchlowic, a slowütného panoši Čeňka
z Křečowa, aby pečeti swé podlé mne k tomuto listu piiwésili. A my již jmeno-
wani Albrecht, Wáclaw a Čeněk, jsúce od swrchu psaného Jana osobně prošeni,
pečeti naše wlastní s jistým nasim wëdomim k tomuto listu na swódomi dali sme
přiwěsiti, | Jenž jest dán léta od narození syna božího tisícího čtyrstého sedmdesa-
tého patého, tu sobotu den S. Maří Magdaleny.
10.
List od knizete Jindticha Wäclawowi Zahrädkowi na grunty w Dfièi a Bukowiné.
Na Kladště, 1476, 28 Nov. (Týž rkp. str. 143 sg.)
My Jindrich starsi z bozi milosti knixe Minsterberské, krabë Kladskÿ oc.
Známo činíme tímto listem wšady, kdež čten, nebo čtůcí slyšán bude: že jakož
jest slowůtný panoše Wáclaw z Zahrádky, wěrný náš milý, u lidí našich zápis-
ných w Dříči a w Bukowině dědiny, a u Haška z Březhradu pustinu za swé peníze
sküpil, kteréž dědiny i pustinu, wěrná znajice zasluhowäni, kieré nam swrchu
psaný Wáclaw činil, činí a tím lépe aby činiti mohl, jemu se wšemi swobodami,
důchody a práwy našimi, nic nám a potomkům našim pánům těch wsi swrchu psa-
ných, na těch dědinách a pustině nepozůstawujíce, dali sme a dáwáme moci tohoto
listu z milosti a štědroty naší knižetské do jeho žiwnosti tak, že na těch dědinách
a pustině swrchu psaný Wáclaw můž a moci bude sobě k swému puzitku udčlati
rybnik, a jej zastawowati , nasazowali, spaustéti i slowowati, a ryby jakż se jemu
zdati bude k swému püzitu obracowati, bez nasi, dédicüw a potomküw našich i
také üredniküw wselikteraké prekazky; a kdyzby jeho swrchupsaného Waclawa
pán bůh neuchowal smrti, a my, neb dědici a budaucí naši, aneb ten, komuzby
wyplata tóch wsi pfislużela, chtělibychom dědinu, pustiny i s rybníkem na nich
udčlaným zase míti, máme a powinni budem slowútné paní Markétě z Hustiřan a
z Chwalkowic, manželce jeho, a jeho dčdicúm wšecky peníze, kteréž jest za dčdiny
a pustinu swrchu psané dal, wedle seznáni lidí a obywatel swrchu psaných wsí
našich, dáti a wrátiti se wšemi náklady, kteréžby na dělání rybníka naloženy byly;
a bylliby takowy rybnik nasazen dićwe, neżlibychom my, neb dèdici a potomci
naši, penize a naklady swrchupsané paní Markétě manželce, aneb dědicům swrchu
psaného Wáclawa dali, mají a moc míti budau, jej, když času dostojí, spustiti,
slowiti a ryby z něho k swému půžitku, jakž se jim zdáti bude, obrátili bez naší,
dědicůw a potomkůw i také úžedníkúw našich wšelikteraké překážky. | Toho na
potwrzení a swědomí kázali sme pečet nażi kniżetskau k tomuto listu priwésiti.
Jenż jest dán па Kladštč, we čtwrtek po swaté Kateřině, léta božího tisícího čtyr-
stého sedmdesátého šestého.
